Přeskočit na obsah

Radotínský most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radotínský most
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha
Číslo mostuD0-194, D0-193, D0-192, D0-191, D0-190, D0-189, V-070 a V-036
Komunikacedálnice D0
Dopravasilniční
PřesVltava a Berounka
Otevřen20. září 2010
Souřadnice49°59′12,12″ s. š., 14°23′33″ v. d.
Parametry
Max. rozpětí114 m
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Část přes Vltavu
Výstavba nad Berounkou, květen 2008
Pohled od ulice Výpadová k železniční trati u Radotína, únor 2009
Detailní pohled, duben 2009

Radotínský most (před oficiálním pojmenováním označovaný například jako Lahovická estakáda) je dvojice mostních staveb na Pražském okruhu, překlenující údolí Vltavy a Berounky před jejich soutokem. Fyzicky na sebe obě stavby plynule navazují a tvoří jediný most, z úředního hlediska jde však o dvě různé stavby, každá z částí má jiné konstrukční řešení a jiného dodavatele. Provoz na mostě, který je označován za nejdelší v České republice,[1] byl zahájen 20. září 2010. Dne 12. října 2010 Rada hlavního města Prahy schválila pro celou dvojici staveb název Radotínský most.[2]

Popis staveb

[editovat | editovat zdroj]

Před nájezdem na Radotínský most z východu po Pražském okruhu musí doprava projít skrz Komořanský tunel. Po té následuje první část tvoří most o délce 236 metrů, na komořanské straně je napojen na Komořanskýzačíná za ekoduktem nazvaným tunel Šabatka, překlenuje železniční trať 210, Vltavu a severní výběžek chráněného území přírodní památky Krňák a ústí do mimoúrovňové křižovatky Lahovice (Strakonická) (těsně jižně u Lahovic na hranici se Zbraslaví), v níž se kříží se Strakonickou ulici (I/4).

Druhá část, estakáda o délce 2045 metrů[3][4] (uvádí se též 2059 metrů[5]) o 37 mostních polích[5] pokračuje z této křižovatky přes plánovanou Radotínskou lagunu, Berounku, Výpadovou a Vrážskou ulici a železniční trať 171 a na hranici Radotína s Velkou Chuchlí navazuje na Lochkovský tunel k Lochkovu. Oba úseky byly navrženy v kategorii R 27,5/100.

Na projekt navazuje i přestavba celého území nivy při soutoku řek a jeho přeměna v rekreační pásmo s uměle vytvořenými Radotínskými lagunami.

Lahovická cyklolávka

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Lahovická cyklolávka.

Pod mostem přes Vltavu je zavěšena lávka pro pěší a cyklisty pro spojení Komořan a Lahovic.[6] Zavěšená lávka pro cyklisty měla být rovněž součástí mostu přes Berounku, ve stavebním povolení je lávka uvedena s označením komunikace SO 204/3.[7]

Cyklolávka přes Vltavu byla dokončena na podzim roku 2010, ale bez nájezdových ramp.[8] Zprovoznění lávky se o několik let zpozdilo mimo jiné kvůli sporu o prodej pozemku, na němž měla stát pravobřežní nájezdová rampa,[8][9] i kvůli dalším procesním průtahům a také kvůli povodním v roce 2013, které poškodily příjezdovou cestu ke staveništi.[9] Vlastník odmítal prodat pouze třináctinu pozemku, která byla nutná pro výstavbu, a byl ochoten prodat pouze celou parcelu; tu pak město v roce 2011 za 1,5 milionu Kč skutečně koupilo.[9] Původně plánovanou cenu nájezdových ramp 50 milionů Kč se podařilo díky soutěži snížit na 20 milionů Kč; samotná lávka bez nájezdů stála kolem 60 milionů Kč.[8] Lávka byla díky mimořádně teplému březnu uvedena do provozu již v sobotu 12. dubna 2014.[10] Na nákladech na vybudování ramp se podílelo město Praha i Státní fond dopravní infrastruktury.[9] Podle TSK hl. m. Prahy je tato lávka vůbec nejdražším úsekem cyklostezky v hlavním městě Praze.[9]

Historie výstavby

[editovat | editovat zdroj]

Most Komořany–Lahovice je součástí úseku Jesenice – Lahovice označovaného jako stavba 513, jehož výstavba byla zahájena v roce 2006. Úsek projektovaly firmy Pragoprojekt, IKP Consulting a Eltodo a dodavateli jsou firmy Skanska a Alpine. Most projektovala společnost Pontex.[11] Výstavba úseku probíhala od prosince 2006, byla dokončena v září 2010.[5]

Most Lahovice–Radotín je součástí stavby 514 (úsek Slivenec – Radotín), jejímž dodavatelem je sdružení firem Hochtief CZ, Strabag a Max Bögl & Josef Krýsl, stavba probíhala od května 2006 a byla dokončena v září 2010.[12][12] Architektonický návrh zpracoval Patrik Kotas, most byl vyprojektovaný sdružením společností Novák & Partner, Valbek a Pontex.[13][14][15]

Oba mosty byly zprovozněny 20. září 2010.

Rozestavěná radotínská část, srpen 2008
Rozestavěná radotínská část, srpen 2009

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ MAREK, Lukáš. Nejdelší most republiky byl dokončen. Na Lahovickou estakádu auta vyjedou za necelý rok. Deník [online]. 2009-09-04 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nová část Pražského okruhu je oficiálně pojmenována Archivováno 20. 10. 2010 na Wayback Machine., zpráva z 34. jednání Rady hl. m. Prahy 12. října 2010, Portál hlavního města Prahy, 12. 10. 2010 (nové názvy v příloze ve formátu doc)
  3. ↑ Rychlostní silnice R1 Archivováno 23. 3. 2009 na Wayback Machine., Ředitelství silnic a dálnic
  4. ↑ Rychlostní silnice R1 Archivováno 17. 12. 2008 na Wayback Machine., web České dálnice
  5. ↑ a b c Silniční okruh kolem Prahy R1 Archivováno 15. 12. 2006 na Wayback Machine., web Dálnice-silnice.cz
  6. ↑ Silniční okruh kolem Prahy – stavba 513 Vestec - Lahovice Archivováno 11. 2. 2009 na Wayback Machine., web městské části Praha 12, kap. Popis stavby
  7. ↑ Stavební povolení pro Ředitelství silnic a dálnic ČR, Silniční okruh kolem Prahy, stavba 514 Lahovice – Slivenec[nedostupný zdroj], 14. 3. 2006, Magistrát hl. města Prahy, viz Popis stavby, str. 5
  8. ↑ a b c Adam Váchal: Lávka pod Pražským okruhem dostane rampy, konečně poslouží cyklistům, iDnes.cz, 6. 3. 2014
  9. ↑ a b c d e Pavel Švec: Konečně. Lávka za miliony už povede odněkud někam, Mladá fronta DNES, 2. 8. 2013, strana 1, rubrika Praha, kopie na webu TOP 09
  10. ↑ Modrá závěsná lávka přes Vltavu se po letech poprvé otevřela cyklistům, iDnes.cz, 12. 4. 2014, av
  11. ↑ https://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/sokp-513-most-pres-vltavu-zkusenosti-z-realizace/
  12. ↑ a b Ražba silničního tunelu na jihu Prahy pokračuje podle plánu, Pražský deník, 24. 4. 2007, ČTK
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.betontks.cz [online]. [cit. 2021-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-06. 
  14. ↑ https://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/vybrane-mostni-stavby-a-tunely-sokp-casti-514-lahovice-slivenec
  15. ↑ https://tvstav.cz/clanek/1546-silnicni-okruh-kolem-prahystavba-514-muk-strakonicka-estakada-pres-udoli-berounky

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pražské mosty přes Vltavu (po proudu)
Most Závodu míru (66,36) • Radotínský most (64,98) • Branický most (Most inteligence) (60,11) • Barrandovský most (58,58) • Dvorecký most • most na Císařskou louku • lávka na Císařskou louku • most na Veslařský ostrov • Výtoňský silniční most • vyšehradský železniční most (55,33) • Palackého most (54,68) • Jiráskův most (54,38) • most na Dětský ostrov • most na Slovanský ostrov • Most Legií (53,62) • Most císaře Františka I. • mostky přes Čertovku • Karlův most (53,05) • Juditin most • Mánesův most (52,7) • Rudolfova lávka • Čechův most (52,2) • Dřevěný most • Štefánikův most (51,49) • Most císaře Františka Josefa I. • Hlávkův most (50,69) • Negrelliho viadukt (50,42) • Štvanická lávka (50,05) • Rohanský most • Libeňský most (48,77) • lávka přes holešovický přístav • holešovický železniční most (47,25) • Most Barikádníků (46,96) • Trojský most (46,28) • Trojský tramvajový most • Trojská lávka (44,83) • mosty na Císařský ostrov • most Podbaba – Troja • Suchdolský most
Šedě jsou označeny bývalé mosty, zeleně mosty plánované nebo rozestavěné, kurzívou mosty přes vltavská ramena (v závorce říční kilometr).
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radotínský_most&oldid=24337110“