Portál:Informační věda a knihovnictví
Informační věda (anglicky Information science, německy Informationswissenschaft, francouzsky Science de l'information nebo Sciences de l'information et des bibliothèques či Sciences de l'information, documentation, popřípadě Sciences de l’information et de la communication) je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Informační věda v užším pojetí tak zkoumá zejména funkci zprostředkovatelskou - cílem je zkoumání společenského zprostředkování znakově zaznamenaných znalostí, zkušeností, příběhů a prožitků z uspořádaných sbírek dokumentů a globálně rozptýlených elektronických zdrojů.
Jako samostatný vědní a studijní obor se informační věda začala rýsovat až od 2. poloviny 20. století. Historicky však čerpá z metodik, technologií a teorií vyvěrajících z tisíciletých zkušeností knihoven a dalších tradičních informačních institucí. Z knihovnictví, které je chápáno zejména jako praktická činnost vykonávaná knihovnami a/nebo jako studijní obor, se od 2. poloviny 19. století začal postupně vyvíjet teoretický obor knihovní věda, který zkoumá proces informační komunikace v knihovnách a obvykle se chápe jako součást vědy informační.
Archiv rubriky • Navrhnout obrázek do rubriky
Více citátů Wiesława Brudzińského
Vybraná hesla na českých Wikicitátech |
---|
Copyright • Četba • Čtení • Databáze • Dílo • Informace • Internet • Jazyk • Kniha • Knihovna • Literatura • Slovo • Statistika |
Abecední soupis oborově relevantních mezikategorií |
---|
Č Časopisy podle jazyka • Časopisy podle žánru K Knihovníci podle knihovny • Knihovny podle zemí • Knihy dle tématu • Knihy podle roku vydání |
…
Totalizující chápání intertextuality vede k představě „vyčerpané“ literatury (R. Barthes), která již nutně opakuje samu sebe, a k představě autora, který se stává mnohem spíše komentátorem či pořadatelem byvších textů než výsostným tvůrcem (jak jej chápal např. romantismus – taková úvaha pak rychle spěje k Barthesově tezi o „smrti autora“ (1977), kdy „autora“ nahrazuje představa „produkce“. Nikdo totiž nemůže vytvořit "nový" text: všechno již bylo řečeno, a jediné, co může píšící člověk učinit, je permutovat či variovat již napsané texty.
…
U německé slavistky Renate Lachmannové má intertextualita význam „paměť textu“ (psaní je „akt paměti“ a současně i „nová interpretace knižní kultury“). Takovou paměť chápe jako zásobárnu předchozí kultury, jež formuluje „dynamicky plurální konstituci smyslu“ a „směřuje k dvojímu, polyvalentnímu čtení“; funkce této kulturní paměti nespočívá v akumulaci dat, ale ve „vytváření symbolů“ (díky intertextualitě-paměti textu získávají texty i věci neustále novou sémantickou potenci). …
Apicius je dodnes zachovaná kuchařská kniha pocházející původně z doby římské, jež byla zkompilována na základě různých, zejména helénistických zdrojů pravděpodobně ve 4. století. Dva stávající rukopisy Apicia pocházejí z 9. století a jde o opisy z dnes již ztraceného archetypu. Uloženy jsou ve Vatikánu a v Newyorské lékařské akademii (New York Academy of Medicine).
…
Historický význam Apicia spočívá v tom, že je jakýmsi klíčem k podstatě kuchařského umění v římské říši. Z tohoto hlediska často dosvědčuje to, co známe z jiných písemných pramenů: přináší například recepty na některá jídla, o nichž jsou zmínky v historických textech. Potvrzuje důležitost masa a masných omáček v drahé a nákladné římské kuchyni i používání celého sortimentu exotických a vzácných koření v takových pokrmech. Dokládá určitou zálibu v překvapivých jídlech v duchu zásady, aby nikdo u stolu nepoznal, co vlastně jí…
Obecné aspekty informace, informačních systémů, informační společnosti, informační a knihovní vědy |
---|
Data, informace, znalosti, sdělení Exformace • Informační entita • Negentropie Informační, znalostní a knihovnické systémy Automatizovaný informační systém • Dokumentografický informační systém • Právní informační systém • Systém pro automatizaci knihoven • Systémová analýza Informační společnost Globální informační infrastruktura (GII) • Informatizace • Národní informační infrastruktura (NII) Informační věda, knihovní věda, knihověda, knihovnictví Dokumentace (informační věda) • Knihovní věda Významné historické dokumenty knihovní a informační vědy Bangemannova zpráva • Československá informatika (časopis) • Delorsova Bílá kniha • Freedom of Information Office (FOIO) • Library Bill of the Rights • Library Journal (časopis) • Manifest UNESCO o veřejných knihovnách • Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách |
Analyticko-syntetické zpracování, měření a hodnocení informací |
---|
Počítačová lingvistika, logika, transformace a reprezentace informací a znalostí, data-mining, usuzování a vyhodnocování netriviálních (skrytých) významů sdělení (content analysis) Frazeologická analýza • Obsahová analýza (content analysis) • Retrospektivní konverze • Rozhodovací tabulka • Segmentace textu • Sémantický primitiv • Statistická analýza textu • Textová analýza (Předmětová) obsahová analýza (subject analysis), studijně-rozborová činnost a redukované texty Redukovaný text • Review • Studijně-rozborová činnost • Studijně-rozborová zpráva • Synopse (redukovaný text) • Výtah (text) Scientometrie, bibliometrie, informetrie, hodnocení informací Bibliometrické zákony • Citační analýza • Garfieldův index • Informační hodnota • Informační jádro oboru • Poločas citovanosti (Cited Half-life) • Poločas rozpadu informace • Reputační systém |
Ochrana a management informací, informační marketing, manipulace s informacemi, informační etika |
---|
Ochrana duševního vlastnictví, soukromí, licence Citlivý údaj • Multiuživatelská licence • Patent Cooperation Treaty (PCT) • Patentová přihláška • Patentový spis Prevence neoprávněného přístupu k informacím, zneužití, ztráty či poškození informací, dlouhodobá ochrana informací a dokumentů Entropické kódování • Ochrana knihovního fondu • Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) • Trvalé uchování dokumentů Management a marketing informací, ekonomie informací / informační ekonomie, manipulace s informacemi / za účelem získání informací Ekonomie informací • Informační ekonomie • Informační marketing Etika zacházení s informacemi Informační etika |
Obrázky, zvuky či videa k tématu Informační věda a knihovnictví na Wikimedia Commons
- WikiPortál Informační věda a knihovnictví byl založen v březnu roku 2011.
- Hlavním cílem portálu je zjišťování, organizování a zpřístupňování obsahů (článků a dalších obsahů) české Wikipedie a popřípadě i obsahů sesterských projektů Wikipedie, které jsou obsahově relevantní oborům informační vědy, knihovní vědy, knihovnictví a souvisejícím oborům a oblastem.
Související portály: Literatura • Jazyk