Přeskočit na obsah

Mike Maignan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mike Maignan
Mike v roce 2022.
Mike v roce 2022.
Osobní informace
Celé jménoMike Maignan[1]
Datum narození3. července 1995 (29 let)
Místo narozeníCayenne, Francouzská Guyana
Výška191 cm
Hmotnost89 kg
Klubové informace
Současný klub Milán
Číslo dresu16
PoziceFotbalový brankář
Mládežnické kluby*
2003–2009
2009–2015 		Villiers le Bel JS
PSG
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2015–2021
2021–		 Lille
Milán		 1490(-146)
0830(-76)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2010–2011
2011–2012
2012–2013
2013
2014
2015–2016
2020–		 Francie U16
Francie U17
Francie U18
Francie U19
Francie U20
Francie U21
Francie		 01000(-7)
01200(-4)
00500(-3)
00200(-2)
00100(-0)
00600(-4)
02200(-12)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile 2024 Francie
Liga národů UEFA
Zlatá medaile 2020/21 Francie
Francouzská fotbalová liga
Zlatá medaile 2020/21 Lille
Italská fotbalová liga
Zlatá medaile 2021/22 Milán
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 17. 8. 2024
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 17. 8. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mike Maignan (3. červenec 1995 Cayenne, Francouzská Guyana) je francouzský fotbalový brankář, který hraje v italském Milánu a ve francouzském národním týmu.

Přestupy

[editovat | editovat zdroj]

[2]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Klubová

[editovat | editovat zdroj]

Maignan se narodil v Cayenne ve Francouzské Guyaně haitské matce a francouzskému otci.[3][4]

PSG

[editovat | editovat zdroj]

Maignan je odchovancem Paris Saint-Germain, do jejíž akademie nastoupil v roce 2009. Účastnil se Juniorské ligy 2013/14, v níž se jeho tým dostal do čtvrtfinále, kde byl vyřazen Realem Madrid.[5]

V červnu 2013 podepsal Maignan svou první profesionální smlouvu na tři roky.[6] 18. prosince téhož roku se poprvé dostal na lavičku náhradníků, a to při výhře 2:1 nad Saint-Étienne v osmifinále Coupe de la Ligue.[7] 19. ledna 2014 byl nevyužitým náhradníkem v ligovém utkání, při výhře 5:0 nad Nantes v Parc des Princes byl náhradníkem za Salvatora Sirigua.[8]

Lille

[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2015 přestoupil Maignan do Lille OSC za částku 1 milionu euro, v klubu podepsal pětiletou smlouvu.[9] Debutoval 18. září při remíze 1:1 proti Rennes, když v 69. minutě nastoupil místo vyloučeného Vincenta Enyeamy. Ihned po střídání čelil pokutovému kopu, který však Paul-Georges Ntep neproměnil.[10]

Na začátku sezóny 2017/18 jej manažer Marcelo Bielsa zvolil brankářskou jedničkou na úkor zkušeného Enyeamy. Ve druhém ligovém zápase sezóny, při prohře 3:0 proti Štrasburku, byl vyloučen za hození míče na soupeře a útočník Nicolas de Préville musel na poslední minuty jít do branky na místo Maignana.[11] V následující sezóně byl za své výkony zvolen brankářem roku v Ligue 1, když pomohl týmu k druhému místu v lize. V 38 ligových zápasech inkasoval 30 branek, udržel 17 čistých kont a chytil tři penalty.[12]

V sezóně 2020/21 pomohl Maignan klubu k zisku titulu v Ligue 1 s náskokem jednoho bodu na PSG.[13] Maignan vychytal v ročníku 21 čistých kont, druhý Keylor Navas udržel čistých štítů 15.[14]

Milán

[editovat | editovat zdroj]

Dne 27. května 2021 přestoupil do Milána za částku okolo 15 miliónů euro. V klubu podepsal pětiletou smlouvu.[15] První utkání odehrál 23. srpna proti Sampdorii (1:0). První sezona u Rossoneri vyšla výborně. I díky němu se klub po 11 letech radoval ze zisku titulu se kterým pomohl ve 32 utkání, když dostal jen 21 branek a byl po právu vyhlášen nejlepším brankářem v lize. V následující sezoně se na dlouho zranil a přišel o účast na MS 2022. I tak stihl konec sezony a zachránil klub, když se umístil na 4. místě. V LM pomohl klubu postoupit do semifinále, kde byl vyřazen městským rivalem Interem.

Dne 20. ledna 2024 bylo přerušeno utkání italské nejvyšší fotbalové soutěže mezi AC Milán a Udinese kvůli chování domácích fanoušků. Ti od nástupu Maignana napodobovali opičí zvuky. Rozhodčí Fabio Maresca přerušil hru ve 38. minutě po vytrvalém rasistickém skandování, které přimělo francouzského brankáře rozhořčeně opustit hřiště. [1]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2019 obdržel první pozvánku do francouzské reprezentace, a to na zápasy kvalifikace na Euro 2020 proti Turecku a Andoře a na přátelský zápas proti Bolívií.[16] Debutoval 7. října 2020, když o poločase přátelského utkání proti Ukrajině vystřídal Steva Mandandu.[17] V květnu 2021 byl povolán na Euro 2020.[18]

Statistika

[editovat | editovat zdroj]

Klubová

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Obd. Góly Soutěž Zápasy Obd. Góly Soutěž Zápasy Obd. Góly Zápasy Obd. Góly
2015/16 Lille Ligue 1 4 3 FP+FLP 0+1 0 - 0 0 5 4
2016/17 Ligue 1 7 7 FP+FLP 4+1 4+3 EL 0 0 12 14
2017/18 Ligue 1 34 53 FP+FLP 1+1 2+2 - 0 0 36 57
2018/19 Ligue 1 38 33 FP+FLP 3+1 2+2 - 0 0 42 37
2019/20 Ligue 1 28 27 FP+FLP 3+0 4 LM 6 14 37 45
2020/21 Ligue 1 34 22 FP 2 3 EL 8 12 44 37
Celkem za Lille 149 146 - 17 23 - 14 26 180 195
2021/22 Milán Serie A 32 21 IP 4 4 LM 3 7 39 32
2022/23 Serie A 22 21 IP+IS 0+0 0+0 LM 7 6 29 27
2023/24 Serie A 29 34 IP 1 2 LM+EL 6+6 8+8 42 52
2024/25 Serie A ? ? IP+IS ?+? ?+? LM ? ? ? ?
Celkem za Milán 83 76 - 5 6 - 36 55 290 306
Celkově 232 222 - 22 29 - 36 55 290 306

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Francie Francie ME 2020 Neodehrál žádné ze 4 utkání
ME 2024 Bronzová medaile 1 zápas ve skupině D 17. 6. Rakousko Rakousko 90 0 1:0[19]
2 zápas ve skupině D 21. 6. Nizozemsko Nizozemsko 90 0 0:0[20]
3 zápas ve skupině D 25. 6. Polsko Polsko 90 0 1:1[21]
Osmifinále 1. 7. Belgie Belgie 90 0 1:0[22]
Čtvrtfinále 5. 7. Portugalsko Portugalsko 120 0 0:0 (5:3 na pen.)[23]
Semifinále 9. 7. Španělsko Španělsko 90 0 1:2[24]

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Klubové

[editovat | editovat zdroj]

Lille: 2020/21

Milán: 2021/22

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mike Maignan na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Entreprise M&m Invest à Paris (75008) [online]. 7 December 2020 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (francouzsky) 
    Mike Maignan [online]. NextInteractive [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ https://www.transfermarkt.de/mike-maignan/profil/spieler/182906
  3. ↑ Rencontre avec le portier de l’équipe de France [online]. Redakce Kao, Kevin. Le Populaire, 11 March 2012 [cit. 2015-07-25]. Dostupné online. (French) 
  4. ↑ CJSS - Le Franco-Haitien Mike Maignan : « Je veux devenir le numéro 1 au PSG (Franco-Haitian Mike Maignan: "I want to become PSG's number 1"). cjsscayes.com [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-25. 
  5. ↑ Sánchez heads Madrid into semi-finals [online]. Redakce Burke, Chris. UEFA, 11 March 2014 [cit. 2015-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ PONCHELET, David. Le Guyanais Mike Maignan signe avec le Paris Saint Germain!. la1ere.francetvinfo.fr. La 1ere, 6 June 2013. Dostupné online [cit. 9 October 2019]. (French) 
  7. ↑ PSG: cinq absents de marque face à Saint-Étienne. www.football365.fr. Football 365, 17 December 2013. Dostupné online [cit. 9 October 2019]. (French) 
  8. ↑ Paris Saint Germain 5–0 Nantes. www.bbc.co.uk. BBC Sport, 19 January 2014. Dostupné online [cit. 9 October 2019]. 
  9. ↑ Mike Maignan : Le Haïtien à Lille pour 5 ans. www.africatopsports.com. Africa Top Sports, 19 August 2015. Dostupné online [cit. 9 October 2019]. (French) 
  10. ↑ Lille hold on for share of spoils at Rennes. www.espn.com.au. ESPN FC, 18 September 2015. Dostupné online [cit. 9 October 2019]. 
  11. ↑ WHITE, Adam; DEVIN, Eric. Marcelo Bielsa loses his cool as Lille's season goes from bad to worse. The Guardian. 25 September 2017. Dostupné online [cit. 9 October 2019]. 
  12. ↑ a b c NOÉ, Sébastien. Trophées UNFP : Élu gardien de l’année, Mike Maignan dans le grand monde. La Voix du Nord. 19 May 2019. Dostupné online [cit. 9 October 2019]. (French) 
  13. ↑ HOLYMAN, Ian. Ligue 1: How Lille pulled off a shock title triumph - to leave PSG searching for answers. www.bbc.co.uk. BBC Sport, 24 May 2021. Dostupné online [cit. 24 May 2021]. 
  14. ↑ Lille hold their nerve to clinch their first Ligue 1 title for a decade [online]. 23 May 2021 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ Official Statement: Mike Maignan. www.acmilan.com. A.C. Milan, 27 May 2021. Dostupné online [cit. 27 May 2021]. 
  16. ↑ Lille goalkeeper Mike Maignan earns France call-up. www.foxsports.com. Fox Sports, 21 May 2019. Dostupné online [cit. 9 October 2019]. 
  17. ↑ BÉAL, Xavier. France-Ukraine : Première sélection pour Maignan qui remplace Mandanda à la mi-temps. www.goal.com. Goal, 7 October 2020. Dostupné online [cit. 14 November 2020]. (French) 
  18. ↑ Karim Benzema recalled to France squad for Euro 2020 after six-year absence. www.skysports.com. Sky Sports, 19 May 2021. Dostupné online [cit. 20 May 2021]. 
  19. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/4235814
  20. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/4235829
  21. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/4235838
  22. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/4359333
  23. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/4359337
  24. ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/4359340

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Zlatá medaile Serie A 2021/2022 – AC Milán
Hráči
Trenér
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mike_Maignan&oldid=24304797“