Přeskočit na obsah

Antoine Meillet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antoine Meillet
Rodné jménoPaul Jules Antoine Meillet
Narození11. listopadu 1866
Moulins
Úmrtí21. září 1936 (ve věku 69 let)
Châteaumeillant
Místo pohřbeníhřbitov v Moulins
Povolánígramatik, indoevropeista, armenolog, slavista a jazykovědec
StátFrancieFrancie Francie
Alma materPařížská univerzita
Fakulta umění Pařížské univerzity
Tématakomparativní lingvistika, arménština, homérská otázka, latina, Indoevropeistika, starořečtina, historická lingvistika, lingvistika a slavistika
OceněníVolneyho cena (1898)
důstojník Řádu čestné legie
rytíř Řádu čestné legie
komandér Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antoine Meillet [atuan mejjet] (11. listopad 1866, Moulins21. září 1936, Châteaumeillant (Cher)) byl francouzský jazykovědec, indoevropeista a slavista.

Vystudoval na pařížské Sorbonně, kde jej nejvíce ovlivnili Michel Bréal, Ferdinand de Saussure a vědci z okruhu Année sociologique. Roku 1890 se zúčastnil badatelské výpravy na Kavkaz, kde se naučil arménsky. Navazoval na mladogramatickou školu, sám ale spíše patřil k tzv. francouzské sociologické škole. Od roku 1905 byl profesorem na Collège de France, z jeho četných žáků vynikli Émile Benveniste, Georges Dumézil, André Martinet a další..

Nepředpokládal, že lze rekonstruovat prapůvodní indoevropský jazyk, ale poukázal na to, že lze vystopovat společné základy jednotlivých indoevropských jazyků. Věnoval se zvláště slovanským jazykům, albánštině, arménštině a litevštině. Ve 20. letech úzce spolupracoval s Jeanem Vendryesem. Jeho Úvod do studia indoevropských jazyků (Introduction á l'étude comparative des langues indoeuropéennes) z roku 1903 je dodnes považován za základní učebnici oboru, jeho "Etymologický slovník latinského jazyka" z roku 1932 vyšel znovu roku 2001. Redigoval časopis Les langues du monde (Jazyky světa).[1][2]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]