Valonsko
| Valonský region Région wallonne • Wallonische Region Waals Gewest • Redjon Walone | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Hymna: Li Tchant des Walons | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Namur |
| Souřadnice | 50°21′ s. š., 5°16′ v. d. |
| Rozloha | 16 844 km² |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 645 243 (2020) |
| Hustota zalidnění | 216,4 obyv./km² |
| Jazyk | francouzština, němčina |
| Správa regionu | |
| Stát |  Belgie |
| Nadřazený celek | Belgie |
| Vznik | 8. srpna 1980 |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | BE-WAL |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valonsko (francouzsky Wallonie, německy Wallonien, valonsky Walonreye, nizozemsky Wallonië) neboli Valonský region (francouzsky Région Wallonne, nizozemsky Waals Gewest) je jeden ze tří regionů Belgického království. Žije zde přibližně 3,65 milionu[1] obyvatel, tj. 32 % obyvatel státu. Obyvatelstvo je převážně frankofonní, úřední jazyky jsou francouzština a němčina.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Valonský region se rozkládá na jihu Belgie na ploše 16 844 km², což je přibližně 55 % rozlohy státu. Sousedí na severu s Vlámskem a Nizozemskem, na východě s Německem (spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc) a Lucemburskem a na jihu s Francií (regiony Grand Est a Hauts-de-France).
Valonská krajina je kopcovitá a lesnatá. Týká se to zejména území na jih od řeky Mázy a jejího přítoku Sambre, které tvoří oblasti Condroz, Fagne, Famenne, Pays de Herve, Ardeny a Belgické Lotrinsko. Ardeny zaujímají velkou část provincií Lucembursko, Lutych a Namur a v menší míře zasahují též do provincie Henegavsko. V pohoří se nachází Signal de Botrange – nejvyšší vrchol Valonska i celé Belgie s nadmořskou výškou 694 m.
Jazyky
[editovat | editovat zdroj]
Úředním jazykem ve většině obcí je francouzština. Němčina je úředním jazykem v 9 obcích na východě regionu, které patřily do roku 1918 Německu a nyní tvoří Německojazyčné společenství Belgie. V některých obcích mají obyvatelé právo komunikovat s úřady v jiném než úředním jazyce – nizozemsky nebo německy (popř. obojí) v několika frankofonních obcích a francouzsky ve všech obcích Německé komunity.
V červnu 2006 uveřejnila Université catholique de Louvain z Louvain-la-Neuve anketu, ve které pouhých 19 % respondentů z Valonska uvedlo, že mluví nizozemsky. Naproti tomu 59 % dotázaných ve Vlámsku prohlásilo, že mluví francouzsky.[2][3]
Varianta francouzštiny, kterou se mluví ve Valonsku, bývá označována jako belgická francouzština a liší se od standardní francouzštiny různou měrou v závislosti na mluvčím. Jazyk používaný v úředním styku a v médiích je podobný v obou zemích. Jedním z rozdílů mezi oběma variantami, který stojí za zmínku, je užití slov septante (sedmdesát) a nonante (devadesát) v Belgii namísto výrazů soixante-dix a quatre-vingt-dix užívaných ve Francii.
Roku 1990 byly jako regionální jazyky oficiálně uznány šampaňština, lotrinština, pikardština a valonština. Až do začátku 20. století mluvil valonský lid převážně valonským a pikardským dialektem, zatímco francouzština byla jazykem vyšších tříd. Vzhledem k zavedení školního vyučování ve francouzštině je však používání těchto nářečí na ústupu. V současné době[kdy?] se objevují snahy (byť ve velmi omezené míře) o oživení valonských dialektů – některé školy nabízejí jazykové kursy valonštiny a existují i rozhlasové programy ve valonštině.
Politické uspořádání
[editovat | editovat zdroj]Od 23. dubna 1993 je Belgie federativní stát, rozdělený územně na tři regiony – Valonský region, Vlámský region a Region Brusel-hlavní město. Po jazykové stránce je navíc Belgie rozdělena na tři komunity. Valonský region má vlastní vládu a parlament. Obě instituce sídlí v Namuru. Parlament se skládá ze 75 poslanců, volených přímo všeobecným hlasovacím právem na pět let.
Belgie je rozdělena na 10 provincií, z nichž 5 se nachází ve Valonsku:
Valonsko se dále dělí na 20 okresů (francouzsky arrondissements) a 262 obcí. Hlavní město je Namur. Další důležitá města (s více než 50 000 obyvateli) jsou Charleroi, Lutych, Mons, La Louvière, Mouscron, Seraing, Tournai a Verviers.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Valonské hospodářství zaznamenalo bouřlivý rozvoj v 19. století, zejména v oblasti Charleroi a Lutychu. Belgie byla první zemí pevninské Evropy, ve které proběhla průmyslová revoluce.[zdroj?] Valonsko mělo bohaté zásoby černého uhlí a jeho prosperita byla založena na odvětvích těžkého průmyslu (zejména hutnictví oceli a sklářství).
V první polovině 20. stol. začalo docházet k poklesu výnosnosti těžkého průmyslu. Od roku 1958 byly postupně zavírány doly a později se dostavila krize ocelářství. Kvůli tomu bylo třeba provést restrukturalizaci průmyslu. V 21. století Valonsko ekonomicky zaostává za Vlámskem. Podle údajů z roku 2021 činí HDP na hlavu 38 182 eur pro Vlámsko a 27 246 eur pro Valonsko.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ *Studie Université catholique de Louvain (francouzsky) Archivováno 23. 8. 2006 na Wayback Machine.
- ↑ *Shrnutí studie na stránkách Taaluniversum.org (nizozemsky)
- ↑ Gross domestic product per capita recovers in 2021 [online]. Statistics Flanders [cit. 2021-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valonsko na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Valonska (francouzsky, německy, anglicky)
- Oficiální stránka turistického ruchu ve Valonsku (francouzsky, německy, nizozemsky, anglicky, španělsky, italsky)
