Sokotra

Sokotra
Satelitní pohled
Sokotra
Stát	Jemen Jemen
Topografie
Zeměpisné souřadnice	12°30′36″ s. š., 53°55′12″ v. d.
Nejvyšší vrchol	Mashanig (1503 m n. m.)
Osídlení
Největší sídlo	Hadibu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Souostroví Sokotra
Světové dědictví UNESCO
Satelitní pohled
Smluvní stát	Jemen Jemen
Typ	přírodní dědictví
Kritérium	x
Odkaz	1263 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2008 (32. zasedání)

Sokotra (arabsky سقطرى‎ / Suquṭrā, anglicky Socotra nebo Soqotra) je ostrov v Arabském moři, asi 230 km východně od mysu Guardafui na Africkém rohu a 350 km jižně od Arabského poloostrova. Patří Jemenské republice, v jejímž rámci tvoří stejnojmennou provincii (resp. guvernorát) zahrnující také okolní menší ostrůvky (Abd al-Kúrí, Samhah, Darsy) a útesy, souhrnně zvané „souostroví Sokotra“ (ʾArḫabīl Suquṭrā). Největším městem a zároveň sídlem správy je Hadibu. V roce 2008 bylo celé souostroví Sokotra zapsáno mezi památky světového přírodního dědictví UNESCO.

Geografie

Sokotra geologicky navazuje na Africký roh, který je také její nejbližší větší pevninou, a je tedy z fyzickogeografického pohledu považovaná za součást Afriky. Rozlohou je to její druhý největší ostrov (asi 150× menší než první Madagaskar). Je to také pátý největší ostrov v celém Indickém oceánu.

Rozloha ostrova je 3 796 km² (95,5 % celého souostroví) a podle sčítání lidu z roku 2004 zde žilo asi 44 000 obyvatel, z toho 8 545 v hlavním městě Hadibu. Délka ostrova je od východu k západu asi 135 km a od severu k jihu 42 km. Velkou část ostrova tvoří náhorní plošina, nad níž se vypíná pohoří Haghier vysoké až 1 503 m.

Podnebí ostrova je horké a suché. Průměrná teplota vzduchu se po celý rok pohybuje od 25 do 31 °C. Průměrné roční srážky nedosahují ani 200 mm, pouze v nejvyšších polohách mohou činit až 800 mm díky orografickému zesílení. Více než polovina ročního úhrnu spadne v zimním monzunovém období.

Historie

Sokotra se nejprve objevila v řeckých mapách z 1. století pod jménem Dioskouridou. Místní obyvatelé byli podle pověstí christianizováni sv. Tomášem v roce 52. Tyto pověsti podporuje cestopis Marca Pola Milion ze 13. století, který uvádí, že obyvatelé byli křesťanští nestoriáni. Na začátku 16. století byla v městě Suq portugalská obchodní základna a od roku 1511 do roku 1967 byl ostrov pod nadvládou sultánů z Mahry. Od ledna 1886 do roku 1967 byl jako součást Mahry začleněn do Adenského protektorátu, ovládaného Brity a poté se stal součástí Jižního Jemenu a v jeho rámci začleněn do guvernorátu Aden. V rámci tohoto guvernorátu Sokotra setrvala do roku 2004, kdy byla převedena pod největší jemenský guvernorát guvernorátu Hadhramaut, než se roku 2013 stala samostatným guvernorátem.

Během občanské války v Jemenu byl ostrov pod kontrolou prezidentských sil a jejich saúdskoarabských spojenců. Od konce června 2020 je Sokotra kontrolována Jižní přechodnou radou.

Fauna a flóra

Sokotra je celosvětově důležitá z pohledu biologické rozmanitosti kvůli své mimořádně bohaté a specifické flóře a fauně. 37 % druhů rostlin Sokotry, 90 % druhů plazů a 95 % druhů suchozemských měkkýšů se nevyskytuje nikde jinde na světě. Sokotra má zvláštní význam jako hotspot biologické rozmanitosti v oblasti Afrického rohu a jako jeden z druhově nejbohatších a endemicky nejvýraznějších ostrovů na světě je označován jako „Galapágy Indického oceánu“. Známý endemit je ohrožený druh dračince, stromový dračinec rumělkový se zvláštní široce deštníkovitou korunou.

Galerie

• 
  Mapa souostroví
• 
  Dračinec rumělkový
• 
  Vádí ve vnitrozemí ostrova
• 
  Adénium ztloustlé

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokotra na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge747049 NDL: 01217000 NLI: 987007553568405171 VIAF: 315127902