Rekkared I.
| Rekkared I. | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 559 Sevilla |
| Úmrtí | 21. prosince 601 (ve věku 41–42 let) Toledo |
| Povolání | panovník |
| Choť | Baddo |
| Děti | Liuva II. |
| Rodiče | Leovigild |
| Příbuzní | Hermenegild (sourozenec) |
| Funkce | vizigótský král (586–601) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rekkared I. také Reccared I. (latinsky Reccaredus) (559–601 Toledo) byl vizigótským králem v Hispánii a Septimánii od roku 586 do roku 601. Jeho panování charakterizovalo vrcholný posun v historii křesťanství, když se v roce 587 zřekl ariánského vyznání ve prospěch katolického vyznání.
Rekkared byl mladším synem krále Leovigilda a jeho první manželky Theodosie. Měl staršího bratra Hermenegilda. Stejně jako jeho otec, měl i Rekkared za sídelní město Toledo. Vizigótští králové a šlechtici v Hispánii a Septimánii byli převážně ariánští křesťané, zatímco hispano-římská populace byla římskokatolického vyznání.[1] Katolický biskup Leander ze Sevilly byl nápomocný při konverzi staršího syna a dědice vizigótského trůnu Hermenegilda ke katolické víře. Za tento čin byl Leander vyhnán králem Leovigildem ze země a syn Hermenegild byl popraven.
Konverze ke katolicismu
[editovat | editovat zdroj]V lednu roku 587 se Rekkared vzdal ariánského vyznání a přijal katolickou víru, což byl velký zlom pro vizigótskou Hispánii. Většina ariánských šlechticů v Toledu a okolí následovala jeho příkladu, ale ve vzdálenějších místech vznikala ariánská povstání proti katolicismu. Zejména v Septimánii v nejsevernější provincii, která se nacházela za Pyrenejemi, kde povstání vedl ariánský vůdce biskup Athaloch. Jeho přívrženci byli katoličtí nepřátelé, vyznávající Areiosovo hlásání. Burgundský král Guntram viděl povstání v Septimánii jako příležitost k získání tohoto území se kterým jeho království sousedilo a proto vyslal do Septimánie generála Desideriuse[2]. Rekkared zareagoval tím, že do Septimánie také vyslal svou armádu, která ariánské povstalce i jejich katolické spojence s velkou převahou porazila. Desiderius sám byl zabit.[3],
Další spiknutí vypuklo na západě v Lusitánii, v čele se Sunnou, ariánským biskupem v Méridě a Seggou.[2] Toto spiknutí se podařilo Rekkaredovu generálovi Claudiovi potlačit. Sunna byl vykázán do Mauritanie Tingitana (dnešní Maroko) a Seggo do Galicie.[2][4] Poslední vzpourou v roce 588 v čele s ariánským biskupem Uldilou a Goiswinthou, vdovou po králi Leovigildovi, byla potlačená a biskup Uldila byl vyhoštěn ze země.[5]
Koncil v Toledu
[editovat | editovat zdroj]Bratr Isidora, Leander ze Sevilly v květnu roku 589 svolal ve jménu krále 3. koncil v Toledu.[2] Koncil projednával nové právo ve prospěch nového katolického království.[6] Leander a katoličtí biskupové okamžitě zavedli zákon vynucující konverzi Židů a prohlásili pozůstatky ariánství jako „kacířství“.
Informace o další vládě krále Rekkareda jsou sporné. Jan z Biclara, Rekkaredův současník, končí své zápisky u 3. koncilu v Toledu. Isidor ze Sevilly oceňuje jeho mírovou vládu, milost a velkorysost. Vrátil dokonce i soukromý majetek včetně toho, který byl zabaven jeho otcem. Založil mnoho kostelů a klášterů. Papež Řehoř Rekkareda v srpnu 599 písemně (Epp. IX. 61, 121) velebí a to zejména pro odmítání úplatků, které mu nabízeli Židé za zrušení zákonů proti nim. Poslal Rekkaredovi kus Svatého Kříže, fragmenty řetězce svatého Petra a vlasy svatého Jana Křtitele.
Rekkared zemřel přirozenou smrtí v Toledu.[7] Nástupcem byl jeho mladistvý syn Liuva II.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.britannica.com/place/Spain/The-Visigothic-kingdom#ref587119 (anglicky)
- ↑ a b c d https://www.ccel.org/ccel/wace/biodict.html?term=Reccared (anglicky)
- ↑ JOHN OF BICLARO. Chronicle, 91. překlad: Kenneth Baxter Wolf - Conquerors and Chroniclers of Early Medieval Spain, 2. edice. [s.l.]: Liverpool: University Press 205 s. Dostupné online. ISBN 9780853235545. S. 74. (anglicky)
- ↑ ISIDOR ZE SEVILLY. Historia de regibus Gothorum, Vandalorum et Suevorum, kapitola 54. / překlad Guido Donini and Gordon B. Ford - Isidore of Seville's History of the Goths, Vandals, and Suevi, 2. přepracované vydání. [s.l.]: E. J. Brill, 1966. 46 s. S. 25. (anglicky)
- ↑ John of Biclaro, Chronicle, 90. překlad Wolf, S. 73.
- ↑ https://historymedren.about.com/od/rwho/p/Reccared.htm Archivováno 15. 3. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
- ↑ CHRISTYS, Ann Rosemary. Christians in Al-Andalus, 711-1000 (Culture and Civilization in the Middle East). [s.l.]: Curzon Press, 2002. 246 s. ISBN 0-7007-1564-9. S. 37.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Encyclopædia Britannica – Vizigothic kingdom
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rekkared I. na Wikimedia Commons
| Vizigótští králové | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Leovigild |
586–601 Rekkared I. |
Nástupce: Liuva II. |
.jpg)
