Quintus Tullius Cicero
Quintus Tullius Cicero | |
---|---|
Narození | 102 př. n. l. Arpino |
Úmrtí | 43 př. n. l. (ve věku 58–59 let) Řím |
Povolání | spisovatel, básník, starořímský politik a politik |
Choť | Pomponia (do 44 př. n. l.)[1][2][3] |
Děti | Quintus Tullius Cicero[1][2][4] |
Rodiče | Marcus Tullius Cicero[1][5][6] a Helvia[1][5][7] |
Rod | Tullii Cicerones |
Příbuzní | Marcus Tullius Cicero[8][2][9] (sourozenec) |
Funkce | plebeian aedile (65 př. n. l.) praetor urbanus (62 př. n. l.) Propraetor (od 61 př. n. l.) quaestor římský senátor (do 43 př. n. l.) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Quintus Tullius Cicero (102 př. n. l. Arpino Frosinone – 43 př. n. l. Řím) byl římským politikem, vojevůdcem a mladším bratrem Marca Tullia Cicera.[10]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Cicerův otec zajistil, aby se vzdělával se svým bratrem v Římě, Athénách a také na Rhodosu v letech 79-77 př. n. l.[11] Kolem roku 70 př. n. l. se oženil z Pomponiou, sestrou Tita Attica, která byla dominantní a silnou osobností.[12] Manželství bylo rozvedeno v roce 45 př. n. l. po dlouhém disharmonickém manželství s mnoha hádkami. Jeho bratr Marcus se několikrát pokusil jejich manželství urovnat, ale bez úspěchu.[13] Z jejich manželství vzešel jeden syn narozený v roce 66 př. n. l., jmenoval se po svém otci Quintus Tullius Cicero. V roce 66 př. n. l. pracoval jako aedil, od roku 62 př. n. l. byl praetorem a v letech 61-59 př. n. l. byl propraetor v provincii Asie[14] V následujících letech působil jako legát ve službách Julia Caesara během galských válek. Caesara doprovázel na jeho druhé výpravě do Británie. Během návratu z Británie zimoval v severní Galii, kde přežil spolu s Titem Labienem obléhání tábora galským vůdcem Indutiomarem a jeho kmenem Nerviů. Také pomáhal zachránit zbytek vojáků z bitvy u Atuatuca, kde Eburoni vedeni Ambiorikem pobili celou římskou legii a pět kohort. V roce 51 př. n. l. byl s bratrem v Kilíkii a během občanské války podporoval pompézskou frakci, přesto mu císař odpustil.
Během druhého triumvirátu, kdy byla Římská republika opět v občanské válce, byla na něj, jeho syna a bratra uvalena proskripce. S bratrem nejprve utekl z Tuskula. Později se však vrátil a s pomocí svého syna se ukrýval. Za což byl jeho syn zatčen a mučením nucen, aby svého otce zradil a prozradil jeho úkryt. Když se to otec dozvěděl, pokusil se syna zachránit. Nicméně Quintus Tullius Cicero, jeho syn i jeho bratr Marcus Tullius Cicero byli popraveni v roce 43. př. n. l. jako osoby zakázané.[15][16]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quintus Tullius Cicero na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Dostupné online.
- ↑ a b c Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ a b Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ Tullii. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera. 1885.
- ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10].
- ↑ CICERO, Marcus Tullius; WILLIAMS, William Glynn. The letters to his brother Quintus. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1979. 440 s. ISBN 9780674995093. (anglicky)
- ↑ HASKELL, H. J. This was Cicero Modern Politics in a Roman Toga [online]. 1942 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EVERITT, Anthony. Cicero : a turbulent life. London: John Murray, 2002. Dostupné online. ISBN 9780719554933. (anglicky)
- ↑ CICERO, Marcus Tullius; SJÖGREN, Gabriel. Samtliga brev [online]. Allhem, 1963 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RAWSON, Elizabeth. Cicero: a portrait [online]. Cornell University Press, 1983 [cit. 2018-03-10]. S. 338. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EVERITT, Anthony. Cicero : a turbulent life. London: John Murray, 2002. 346 s. ISBN 9780719554933. S. 306–307.
- ↑ RAWSON, Elizabeth. Cicero: a portrait [online]. Cornell University Press, 1983 [cit. 2018-03-10]. S. 294. Dostupné online. (anglicky)