Peter Bioly
| Reverendus Dominus Peter Bioly | |
|---|---|
| osobní děkan | |
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 29. června 1908 Praha |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 31. ledna 1879 |
| Místo narození | Suchodaniec |
| Datum úmrtí | 4. května 1942 (ve věku 63 let) |
| Místo úmrtí | Hartheim |
| Povolání | duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
R.D. Peter Bioly (31. ledna 1879 Suchodaniec – 4. května 1942[1] Hartheim;[2] oficiální datum úmrtí: 6. července 1942[3][4]) byl římskokatolický kněz působící v litoměřické diecézi,[5] umučený nacisty za II. světové války.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v místě, kde se podle údajů vratislavské arcidiecéze mluvilo polsky.[6] Na kněze byl vysvěcen 29. června 1908[3][4] v Praze. V pražské arcidiecézi působil jako farní vikář[6] na Karlovarsku.[2] Byl kaplanem v Trstěnicích u Mariánských Lázní, později farářem ve Vysoké Libyni, kde byl jmenován osobním děkanem.[6] Od roku 1938 byl farářem v Želči[5] u Žatce.[6] 18. dubna 1940 byl zatčen nacistickými orgány a obviněn z „polské pastorační aktivity“ – tedy ze zpovídání a sloužení mší svatých v polském jazyce. Nejdříve byl umístěn do věznice v Litoměřicích.[2] Dále strávil 18 měsíců v přísné káznici Waldheim u Drážďan, pak byl Gestapem přemístěn do Karlových Varů, kde byl jeho spoluvězněm farář F. X. Plail z Útviny.[6] 5. prosince 1941 byl přemístěn do koncentračního tábora v Dachau,[2] kde dostal číslo 28.813.[6] V koncentračním táboře byl považován za Poláka a podle zpráv jeho spoluvězňů často od vedoucího vězeňského bloku (Blockführer) týrán.[6] Zde nakonec, naprosto vyčerpaný, byl 3. května 1942 poslán do tzv. „transportu invalidů“ do Hartheimu[2] u Lince a 4. května 1942[1] zavražděn v plynové komoře, která tam byla zřízena v rámci Akce T4.[2] Jeho vězeňské oblečení (s číslem) a dřevěné pantofle byly o dva týdny později poslány zpět do Dachau. Z toho spoluvězni usoudili, že byl s velkou pravděpodobností usmrcen. Litoměřický diecézní schematismus z roku 1944 pak uvedl datum jeho úmrtí 6. července 1942.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 5.
- ↑ a b c d e f g „WHITE BOOK”; Martyrology of the clergy — Poland; XX century (1914 – 1989); personal data [online]. st Sigismund Roman Catholic parish; 05-507 Słomczyn; 85 Wiślana str.; Konstancin deanery; Warsaw archdiocese; Poland, 2018-09-23 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b Ordinariatsblatt 1937-1944. Litoměřice: Diecéze litoměřická, 1944. (němčina)
- ↑ a b Catalogi cleri 1937, 1938, 1939, 1941, 1944. Litoměřice: Diecéze litoměřická, 1944. (latina)
- ↑ a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019.
- ↑ a b c d e f g h GRULICH, Rudolf. Sudetendeutsche Katholiken als Opfer des Nationalsozialismus. Brannenburg: Sudetendeutsches Priesterwerk, 1999. 116 s. S. 77. (němčina)
