Přeskočit na obsah

Ottawa

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v Kanadě. Další významy jsou uvedeny na stránce Ottawa (rozcestník).
Ottawa
City of Ottawa / Ville d’Ottawa
zleva doprava: Centre Block na vrchu Parliament Hill, rezidence guvernéra, městské centrum, hotel Château Laurier, Kanadská národní galerie a Rideau Canal
zleva doprava: Centre Block na vrchu Parliament Hill, rezidence guvernéra, městské centrum, hotel Château Laurier, Kanadská národní galerie a Rideau Canal
Ottawa – znak
znak
Ottawa – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice45°25′15″ s. š., 75°41′24″ z. d.
Nadmořská výška70 m n. m.
Časové pásmoEastern Time Zone
StátKanadaKanada Kanada
ProvincieOntario
Ottawa
Ottawa
poloha Ottawy na mapě Ontaria
Ottawa
Ottawa
poloha Ottawy na mapě Kanady
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2 778,13 km²
Počet obyvatel1 017 449 (2021)[1]
Hustota zalidnění366,2 obyv./km²
Správa
StarostaJim Watson
Oficiální webwww.ottawa.ca
Telefonní předvolba613, 343, 819
PSČK0A, K1A - K4C
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ottawa je hlavní město Kanady, čtvrté největší kanadské město a druhé největší město provincie Ontario. Leží na jižním břehu řeky Ottawa. Nachází se ve východní části provincie Ontario v Ottawském údolí. Ottawa má přibližně 1,02 milionu[1] obyvatel. Sídlí zde řada významných institucí Kanady, například Kanadská národní galerie.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Ottawa se nachází na jižním břehu řeky Ottawa, na jejíž druhém břehu se nachází město Gatineau, se kterým vytváří aglomeraci National Capital Region. Městem protéká také Rideau River a součástí je také Rideau Canal. Stará část města známá jako Lower Town se nachází v oblasti mezi řekou Rideau a kanálem Rideau. Na západ od tohoto kanálu se pak nachází části Centretown a Downtown. V těchto částech města se nachází finanční a obchodní centrum města, kanadský parlament a několik vládních budov, například ministerstvo financí.

Ottawa se nachází ve seismicky aktivní oblasti západního Quebecu a východní části Ontaria. Tato oblast je však poměrně nečinná a v Ottawě se tak zemětřesení vyskytují jen občasně.

Ottawa se nachází v nízké rovinaté krajině: průměrná nadmořská výška 70 metrů; Mezinárodní letiště Ottawa se nachází v nadmořské výšce 114 metrů a nejvyšší bod města dosahuje výšky 166 metrů.[2] Nejbližším pohořím od města je Appalačské pohoří.

Podnebí

[editovat | editovat zdroj]

Ottawa spadá do oblasti vlhkého kontinentálního podnebí (Dfb). Průměrná červencová nejvyšší teplota je 26,6 °C, průměrná lednová minimální teplota je −14,4 °C.

Léta v Ottawě jsou teplá a vlhká. Průměrně je v 11 dní ze 3 letních měsíců teplota vyšší než 30 °C. Průměrná relativní vlhkost vzduchu činí 84 % ráno a 54 % odpoledne.

Během zimy dominuje sníh a led.

Roční sluneční svit dosahuje 2130 hodin, což je 46 % možného. Průměrná rychlost větru je 13 km/h.

Nejvyšší naměřená teplota v Ottawě byla 37,8 °C (100 °F); nejnižší −38,9 °C (−38 °F) a to 29. prosince 1933.[3]

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 se k Ottawě připojilo 10 obcí: Wannier, Gloucester, Golborne, Cumberland, Kanata, Nepin, Osgood, Rideau, Rockliff Park a West Carleton.[4]

Ottawa se skládá z šesti územních částí – Kanata (západ), Nepean (jihozápad), Downtown (centrum), Gloucester (jihovýchod), Orléans (východ) a Cumberland (východ).

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co asi před 2000 lety vyschlo Champainovo moře, se stalo údolí podél řeky Ottawy obyvatelným.[5] Po více než 6500 let používali místní obyvatelé tuto oblast pro sklizeň, lov, rybolov, obchod apod. V údolí řeky Ottawy je několik archeologických nálezišť. V Ottawě se setkávají tři velké řeky, což po tisíce let činí Ottawu důležitým centrem v oblasti obchodu a přepravy.[6] Algonkinové nazývají ve svém jazyce řeku Ottawu Kichi Sibi nebo Kichissippi, což znamená „Velká řeka“ či „Ohromná řeka“.[7][8][9][10]

Étienne Brûlé, který je považován za prvního Evropana, který se vydal za řeku Svatého Vavřince prošel územím Ottawy v roce 1610, když mířil k Velkým jezerům.[8] O tři roky později napsal Samuel de Champlain o vodopádech v této oblasti a také o setkání s Algonkinky.[11] Mnoho misionářů tyto průzkumníky a obchodníky následovalo. První mapy oblasti používají jméno Ottawa (od algonkinského adawe, které znamená obchodovat a odkazuje na důležitost oblasti pro obchodníky Prvních národů) jako jméno pro řeku. Dne 7. března 1800 založil Philemon Wright z Nové Anglie první evropskou civilizaci v této oblasti, a to na místě dnešní čtvrtě města Gatineau Hull na severní straně řeky Ottawa přímo naproti dnešní Ottawě.[12][13]

První tábor v Bytownu, 1826

Společně s 5 rodinami a 25 nádeníky[7] vytvořili zemědělskou komunitu[14] Wrightsville. Wright byl průkopníkem obchodování se dřevem (brzy se v této oblasti tato činnost stala hospodářský nejvýznamnější) v údolí řeky Ottawy; dřevo dopravovali po řece do města Quebec.[15] V roce 1826 byl založen Bytown, a to poté, co se rozšířila zpráva, že britské úřady budují vojensky určený Rideau Canal.[16][17] O rok později byla tato obec pojmenována po Johnu By, který byl za projekt výstavby kanálu Rideau zodpovědný.

Kanál Rideau měl umožnit bezpečnou dopravu mezi Montrealem a Kingstonem, aby se dalo vyhnout dopravě přes nebezpečný hraniční úsek řeky svatého Vavřince, protože během Britsko-americké války byly lodě na řece lehce zasažitelné nepřátelskou palbou z amerického břehu.[18] By postavil na místě dnešního komplexu Parliament Hill kasárny. Vytvořil také dvě čtvrti: Upper Town nacházející se západně od kanálu a Lower Town na východě od kanálu. Upper Town, tj. „Horní město“ bylo převážně anglicky mluvící a protestantské, zatímco Lower Town, tj. „Dolní město“ bylo převážně francouzské, irské a katolické.[19] V roce 1827 byla na Rideau Street postavena první, tehdy malá škola v Bytownu, s názvem English Mercantile and Mathematical Academy.[20] Po dokončení stavby Rideau Canal v roce 1832 žilo v Bytownu 1000 obyvatel.[21] Bytown byl místem uskutečnění několika povstání.[22][23] V roce 1855 bylo město přejmenováno na Ottawa a získala status města. Prvním městským úředníkem, byl Wiliam Pittman Lett. V úřadě působil až do roku 1891, tedy 36 let.[24]

Ottawa v roce 1859 před začátkem stavby Parliament Hill. Před dvěma roky královna Viktorie vybrala Ottawu hlavním městem Kanadské provincie.

Na Silvestra 1857 vybrala královna Viktorie Ottawu jako sídlo vlády Kanadské provincie.[25] Ve skutečnosti tímto úkolem pověřil John Alexander Macdonald výkonnou moc vlády, protože předchozí pokusy o konsenzus nevyšly.[26] Byli takoví cynici, kteří si mysleli, že královna Viktorie vybrala Ottawu jen slepým výběrem na mapě. „Královnina volba“ měla však dva hlavní důvody[27]: za prvé byla Ottawa obklopena hustým lesem a nacházela se daleko od kanadsko-americké hranice a hlavní město by se tak lépe bránilo;[28][29] za druhé se Ottawa nacházela přibližně na půli cesty z Toronta a Kingstonu (na západě) a do Montrealu a Quebec City (na východě). Krom toho disponovala Ottawa vodní dopravou po řece Ottawě do Montrealu a přes Rideau Canal do Kingstonu. V roce 1854 měla také moderní celosezónní železniční provoz na 2 železnicích, která přepravovala cestující či dřevo do města Prescott na řece sv. Vavřince a dále.[7][28] Ottawa je také malé velikosti a myslelo se, že by jako hlavní město bylo méně náchylné k běsnění davu, jak tomu tehdy bylo v minulých hlavních městech.[30] Vláda již vlastnila pozemek, kde byl nakonec postaven Parliament Hill; vybrala jej jako ideální místo pro parlament. Ottawa byla také jediným větším sídlem nacházejícím se na hranici frankofonní bývalé Dolní Kanady a anglofonní bývalé Horní Kanady, takže Ottawa byla velkým politickým kompromisem.[31]

V 50. letech 19. století (1850) začali podnikatelé se dřívím stavět velké pily, které se staly jedněmi z největších dřevařských podniků na světě.[32] Železniční tratě postavené v roce 1854 spojovaly Ottawu s oblastmi na jihu a v roce 1886 přes Hull a Lachute už i s transkontinentální železniční sítí.[33] Původní budovy parlamentu, Centre, East a West byly postaveny v letech 1859–1866, a to v neogotickém stylu.[34] V té době se jednalo o největší severoamerický stavební projekt a Public Works Canada a jejich architekti nebyli zpočátku dobře připraveni. Krajinářské úpravy knihovny parlamentu, Library of Parliament a komplexu Parliament Hill byly dokončeny až v roce 1876.[35] V roce 1885 byla Ottawa jediným městem v Kanadě, v němž pouliční osvětlení bylo výhradně elektrické.[36] V roce 1889 dala 60 především místním průmyselníkům tzv. „water leases“. Dala jim povolení vyrábět elektřinu a mít generátory vodní elektřiny u vodopádů Chaudière Falls.[37] Veřejná doprava Ottawy má počátek v roce 1870, a to systémem koněk,[38] přičemž v roce 1890 byl nahrazen rozsáhlým elektrickým tramvajovým systémem, který ve městě fungoval až do roku 1959.

LeBreton Flats po požáru v roce 1900

Požár Hullu a Ottawy v roce 1900 zničil dvě třetiny Hullu, a to včetně 40 % obytných budov a většiny z největších firem podél nábřeží.[39] Tento požár se také rozšířil přes řeku Ottawu do města. Zničil asi pětinu území Ottawy, a to část od městské čtvrti Lebreton Flats až k jezeru Dow's Lake.[40] Dne 1. června 1912 otevřela železniční společnost Grand Trunk Railway hotel Château Laurier a naproti němu Union Station, současné sídlo Kanadského senátu.[41][42] Dne 3. února 1916 byl požárem zničen Centre Block, hlavní budova Kanadského parlamentu.[43] Dolní sněmovna a Senát byly dočasně přemístěny do tehdy nedávno postaveného muzea Victoria Memorial Museum, kde se nachází Kanadské muzeum přírody.[44] Dolní sněmovna a Senát zde sídlily až do dokončení nového Centre Blocku v roce 1922. Jeho dominantou je novogotická věž s názvem Peace Tower.[45]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu v roce 2016 je Ottawa s přibližně 1,02 milionu[1] obyvateli městem se 4. největším počtem obyvatel v Kanadě, a to po Torontu, Montrealu a Calgary. Má ale více obyvatel než Edmonton, který má 1 010 899[46] obyvatel, Winnipeg, který má 749 607[46] obyvatel a Vancouver, který má 662 248[47] obyvatel. V provincii Ontario je 2. nejlidnatějším městem, a to po Torontu. V roce 1891 žilo v Ottawě 44 tisíc lidí a v roce 2019 počet obyvatel města přesáhl hranici milionu.[48]

Průměrný věk obyvatel Ottawy byl podle sčítání lidu v roce 2011 39,2 let; 16,8 % obyvatel bylo mladší 15 let a 13,2 % obyvatel bylo ve věku nad 65 roky.[49]

Vzdělání, zaměstnanost a průměrný příjem

[editovat | editovat zdroj]

Populace Ottawy patří k těm s nejlepší životní úrovní, a to zejména kvůli tomu, že se ve městě nachází mnoho vládních úřadů. Dle sčítání lidu v roce 2006 mělo 38,3 % občanů Ottawy ve věku 25–65 let vysokoškolský titul alespoň prvního stupně (pro srovnání, v průměr provincie Ontario je 24 %). Průměrný příjem ve městě na jednu domácnost činil v témže roce 84,5 tisíc kanadských dolarů (průměr provincie Ontario byl 69,2 tis). Většina obyvatelstva Ottawy byla zaměstnána v obchodě a dalších, například IT a dalších službách, zatímco pracovníci v továrnách, zemědělství a stavebnictví tvořili dohromady méně než 10 % z celkového počtu zaměstnaných města.[50] Počátkem roku 2018 činila míra nezaměstnanosti obyvatelstva regionu Ottawa-Gattineau 5,2 % (v celé Kanadě to bylo 5,9 %).[51]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 se ke křesťanství přihlásilo 65 % obyvatel Ottawy: katolíci tvořili 38,5 % ottawské populace, protestanti 25 %. Mezi další náboženství, která se v Ottawě vyskytují patří islám (6,7 %), hinduismus (1,4 %), buddhismus (1,3 %) a judaismus (1,2 %). Osob bez vyznání bylo 22,8 %.[52]

Etnické rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 bylo v Ottawě 69,1 % obyvatel europoidní rasy, 4,6 % bylo aborinského původu a 26,3 % patřilo k viditelným menšinám (vyšší oproti národnímu průměru 22,3 %). Ze všech obyvatel města je 23,6 % z nich považováno za přistěhovalce.


Koláčový diagram etnického rozdělení obyvatel Kanady při sčítání lidu v roce 2016.

     Běloši (69,1 %)
     Černoši (6,6 %)
     Původní obyvatelé (4,6 %)
     Číňané (4,5 %)
     Arabové (4,5 %)
     Jihoasijci (4,2 %)
     Jihovýchodní Asiaté (1,3 %)
     Filipínci (1,3 %)
     Hispánci (1,2 %)
     Západoasijci (1,0 %)
     Korejci (0,3 %)
     Japonci (0,3 %)
     Další viditelné menšiny (1,2 %)

Jazykové rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

K roku 2016 umí 37,6 % obyvatelstva Ottawy mluvit jak anglicky, tak francouzsky.[53] Ottawa je také největším kanadským městem, kde jsou oba tyto jazyky úřední.[54] Asi 60,87 obyvatel Ottawy (včetně těch, kteří uvedli více než jeden jazyk) mělo v témže roce za svůj mateřský jazyk angličtinu.[53]

Rodáci

[editovat | editovat zdroj]
Panorama Ottawy
Panorama Ottawy

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě jsou početné chodníky pro cyklisty a chodce. Část z nich probíhá podél řek Ottawa, Rideau a vodního kanálu Rideau Canal. Cyklistika je populární mezi obyvateli, v aglomeraci Ottawa-Gatineau je k dispozici víc než 220 km tratí.[55] V roce 2011 byly v centru města uvedeny do provozu cyklistické tratě oddělené od silnic betonovými zábranami.[56] Bezpečný provoz cyklistů podporuje dobrovolnická organizace Citizens for Safe Cycling. Od roku 1960 jsou ulice v centru Ottawy v neděli rezervovány výhradně pro chodce a cyklisty.

Ottawu protínají kanadské dálnice 417 a 416. Dále se ve městě nachází mezinárodní letiště a 2 regionální letiště. Městská doprava je založena na systému autobusových koridorů, kde je časový rozestup mezi spoji nižší než pět minut.

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1987–2008 hrubý domácí produkt aglomerace Ottawa-Gatineau vzrostl z 28,8 miliard kanadských dolarů na 46,4 miliard (při kurzu z roku 2002). Během tohoto období se meziroční růst hrubého produktu pohyboval od −0,8 % (v roce 1991) do 7,6 % (v roce 1999). Od roku 1997 byl růst vždy pozitivní, obvykle neklesl pod 2 % ročně.[57]

V roce 2012 činil rozpočet města Ottawa 2,5 miliardy dolarů, z čehož 850,8 milionu USD byl kapitálový rozpočet.[58]

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu existence množství vládních budov je architektura centra funkcionalistická a formalistická. Část budov je ale postavená v romantickém, či jiném stylu. Budova parlamentu nese znaky viktoriánské gotiky. Architektura větší části města je charakteristická rodinnými domky, z menší části bytovými domky a obytnými bloky. Panorama města je konzervativní z důvodu zákazu výstavby mrakodrapů. Omezení byla zavedena proto, aby budova kanadského parlamentu, resp. jeho nejvyšší věž o výšce 92 m, byla viditelná z každé městské části.

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Město je sídlem Ottawa Senators, jediného profesionálního týmu hrajícího v National Hockey League. Domovským stadionem týmu je Canadian Tire Centre. Lední hokej provozují téměř všechny generace, muži i ženy. První organizovaný tým vznikl v roce 1884. Dalším profesionálním klubem je tým kanadského fotbalu Ottawa Redblacks.[59] V Ottawě je na klubové úrovni provozován též basketbal, curling, baseball, fotbal, dostihy, gaelic footbal a australský fotbal.

Panorama Ottawy
Panorama Ottawy

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Mapa města Ottawa
    Mapa města Ottawa
  • Jim Watson (* 1961), starosta města Ottawa
    Jim Watson (* 1961), starosta města Ottawa
  • Ottawa (Victoria Island)
    Ottawa (Victoria Island)

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ottawa na anglické Wikipedii a Оттава na ruské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Statistics Canada. Dostupné online.
  2. ↑ Ontario County High Points | ontariohighpoints.com [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Canadian Climate Normals 1981-2010 Station Data [online]. Environment Canada [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Councillor says amalgamated Ottawa should split up. CBC/Radio-Canada [online]. CBC Radio, 2009-02-13 [cit. 2020-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ William J. Miller. Geology: The Science of the Earth's Crust (Illustrations). [s.l.]: P. F. Collier & Son Company, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-10. GGKEY:Y3TD08H3RAT. S. 37. (anglicky) 
  6. ↑ PILON, Jean‐Luc. Ancient History of the Lower Ottawa River Valley [PDF]. Ontario Archaeology – Canadian Museum of Civilization [cit. 2015-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Taylor 1986, s. 11.
  8. ↑ a b Woods 1980, s. 5.
  9. ↑ Brault a 1946 38–39.
  10. ↑ Legget 1986, s. 36.
  11. ↑ Woods 1980, s. 7.
  12. ↑ Wetering 1997, s. 123.
  13. ↑ Lee 2006, s. 16.
  14. ↑ Lee 2006, s. 20.
  15. ↑ Wetering a Wetering 1997, s. 11.
  16. ↑ Taylor 1986, s. 14.
  17. ↑ Woods 1980, s. 60.
  18. ↑ Legget 1986, s. 22–24.
  19. ↑ Taylor 1986, s. 30.
  20. ↑ Legget 1986, s. 259.
  21. ↑ Mika 1982, s. 114.
  22. ↑ Martin 1997, s. 22.
  23. ↑ Shiners' Wars [online]. The Canadian Encyclopedia [cit. 2020-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-15. (anglicky) 
  24. ↑ Bryan D. Cook. Introducing William Pittman Lett: Ottawa's first city clerk and bard (1819–1892). [s.l.]: B.D.C. Ottawa Consulting, 2015. ISBN 978-1-771363-42-6. S. 412. (anglicky) 
  25. ↑ David DeRocco; John F. Chabot. From Sea to Sea to Sea: A Newcomer's Guide to Canada. [s.l.]: Full Blast Productions, 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-09. ISBN 978-0-9784738-4-6. S. 145. (anglicky) 
  26. ↑ Taylor 1986, s. 56.
  27. ↑ A Capital in the Making [online]. National Capital Commission [cit. 2010-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 8 January 2007. (anglicky) 
  28. ↑ a b NORTHEY; KNIGHT. Choosing Canada's Capital: Conflict Resolution in a Parliamentary System. [s.l.]: McGill-Queen's Press – MQUP Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-02. ISBN 978-0-88629-148-8. S. 236. 
  29. ↑ Saul Bernard Cohen. Geopolitics of the world system. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2003. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-24. ISBN 978-0-8476-9907-0. S. 122. (anglicky) 
  30. ↑ Mark Bourrie. Canada's Parliament Buildings. [s.l.]: Dundurn Press Ltd., 1996. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-22. ISBN 978-0-88882-190-4. S. 19. (anglicky) 
  31. ↑ Why Was Ottawa Chosen as the Federal Capital City? [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-02. (anglicky) 
  32. ↑ Woods 1980, s. 107.
  33. ↑ Ottawa History – 1886–1890 [online]. Bytown Museum [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-02. (anglicky) 
  34. ↑ The Parliament Buildings [online]. [cit. 2018-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-13. (anglicky) 
  35. ↑ Construction, 1859–1916 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-28. (anglicky) 
  36. ↑ Taylor 1986, s. 102.
  37. ↑ Chaudière Falls [online]. [cit. 2014-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-28. (anglicky) 
  38. ↑ Wetering 1997, s. 28.
  39. ↑ Report of the Ottawa and Hull Fire Relief Fund, 1900, Ottawa [online]. The Rolla L. Crain Co (Archive CD Books Canada), 1900-12-31 [cit. 2011-07-07]. S. 5–12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-06. (anglicky) 
  40. ↑ Wetering 1997, s. 57.
  41. ↑ Ottawa's old train station: a 100-year timeline [online]. [cit. 2019-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-06. (anglicky) 
  42. ↑ Wetering 1997, s. 41.
  43. ↑ Hale 2011, s. 108.
  44. ↑ Dave Mullington. Chain of office: biographical sketches of the early mayors of Ottawa (1847–1948). [s.l.]: General Store Publishing House, 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-28. ISBN 978-1-897113-17-2. S. 120. (anglicky) 
  45. ↑ Reader's Digest Association (Canada). The Canadian atlas: our nation, environment and people. [s.l.]: Reader's Digest Association (Canada), 2004. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-29. ISBN 978-1-55365-082-9. S. 40. (anglicky) 
  46. ↑ a b Canada 2021 Census.
  47. ↑ Canada 2021 Census. Dostupné online.
  48. ↑ Ottawa's population blooms to 1M. CBC Canada [online]. CBC/Radio-Canada, 2019-07-11 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ Census Profile: Ottawa, City, 2011 [online]. Statistics Canada, 2012-05-29 [cit. 2020-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  50. ↑ 2006 Community Profiles: Ottawa, Ontario [online]. Ottawa: Statistics Canada, 2007-03-13 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Ottawa-Gatineau unemployment rate drops to 5.2% | Ottawa Business Journal. www.obj.ca [online]. [cit. 2020-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11. 
  52. ↑ NHS Profile, Ottawa, CV, Ontario, 2011 [online]. Ottawa: Statistics Canada [cit. 2020-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  53. ↑ a b Census Profile, 2016 Census [online]. Ottawa: Statistics Canada [cit. 2020-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Jenny Cheshire. English around the world: sociolinguistic perspectives. [s.l.]: Cambridge University Press, 1991. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-26. ISBN 978-0-521-39565-6. S. 134. (anglicky) 
  55. ↑ www.canadascapital.gc.ca [online]. [cit. 29-07-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-07-2011. 
  56. ↑ https://www.nccwatch.org/blunders/sparks.htm
  57. ↑ 43. Total Gross Domestic Product (GDP) (In Millions of 2002$), Ottawa-Gatineau CMA, 1987-2008 [online]. Infrastructure Services and Community Sustainability Department, City of Ottawa [cit. 2020-06-11]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  58. ↑ Budget 2012 [ano]. Ottawa: City of Ottawa [cit. 2020-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  59. ↑ https://www.torontosun.com/sports/football/2010/06/29/14551341.html

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Kanada – Canada – (CDN)
Provincie
Teritoria
Hlavní města Severní a Střední Ameriky
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ottawa&oldid=24395943“