Marijci
| Marijci | |
|---|---|
 Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El. | |
| Populace | |
| 613 000 | |
 Ruská federace | 604 298 (2002) [1] |
 Kazachstán | 5 000 (1999) |
 Ukrajina | 4 130 (2001) [2] |
| Jazyk(y) | |
| Ruština, Marijština | |
| Náboženství | |
| Pravoslavná církev, pohanství | |
Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v Marijsku a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije na Ukrajině a v Kazachstánu.
Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, Marijce luční, žijící podél levého břehu Volhy a Marijce východní žijící převážně v Baškortostánu.[3]
Jazyk
[editovat | editovat zdroj]Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.
Tato víra – Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[4]
Také se však setkáme s původním pohanským náboženstvím – Čimarii jüla – jde o polyteistický systém, z něhož později vzešel i výše popsaný synkretismus.[5]
Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (kognát finského slova jumala znamenající „Bůh“)[6] či Oš Poro Kugu Jumo – Velký dobrý bílý Bůh.[5]
Většinu marijských náboženských společenství sdružuje hnutí Marij Jumyjúla.[5]
Významní Marijci
[editovat | editovat zdroj]- Vjačeslav Bykov — hokejista, trenér ruské reprezentace
- Ivan Kyrlija — básník a herec
- Vjačeslav Kislicyn — 2. prezident Marijska
- Valentin Kolumb — básník
- Ivan Palantaj — hudební skladatel
- Oleg Taktarov — zápasník a herec
- Sergej Čavajn — básník a dramaturg
- Andrej Ešpaj — hudební skladatel
- Jakov Ešpaj — hudební skladatel a etnograf
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Etnické skupiny Ruské federace - 2002. www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-02.
- ↑ Sčítání lidu 2001 - Ukrajina. www.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01.
- ↑ Jazyky Evropy – Volžské jazyky
- ↑ Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
- ↑ a b c HAVELKA, Ondřej: Cesta regionem Idel-Ural: historie, politika, náboženství : Náboženský infoservis, 13. 10. 2023
- ↑ Severské listy Archivováno 2. 7. 2007 na Wayback Machine. – výprava k jezeru Světlojar
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.
- ROPPONEN, Ville. Uralské okno. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. ISBN 978-80-7465-308-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marijci na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čeremisové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
