Malá Litvorová veža

Malá Litvorová veža
	Malá Litvorová veža, na obrázku {{Vjazyce2\|pl\|Niżnia Wysoka Gerlachowska}}
Vrchol	2547 m n. m.
Poznámka	výstup jen s horským vůdcem
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′10″ s. š., 20°7′47″ v. d.
	Malá Litvorová veža Poloha v rámci Slovenska Malá Litvorová veža Poloha v rámci Tater
Prvovýstup	Karol Englisch, Antonia Englischová a Johann Hunsdorfer, 24. července 1903
Povodí	Poprad
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá Litvorová veža (česky Malá Litvorová věž, polsky Niżnia Wysoka Gerlachowska, německy Kleiner Litvorovyturm, maďarsky Kis Litvorovytorony) je výrazná věž v severní části severního hřebene Zadního Gerlachovského štítu, mezi Zadní Gerlachovskou lávkou a Lučivianskou lávkou.^[1]

Název

Název vyplývá z polohy nad Litvorovou dolinou. Litvor je slovenský lidový název vzácného glaciálního reliktu – anděliky lékařské (Archangelica officinalis Hoffm.). Roste v kosodřevinovém pásmu Vysokých Tater. Kdysi bohaté tatranské naleziště anděliky poškodili kořenáři, kteří z nich připravovali léčivé výtažky proti „devíti chorobám“. Polské pojmenování Niżnia Wysoka Gerlachowska je odvozeno od starého názvu vrchu Bradavice: Vysoká.^[1]

První výstupy

Karol Englisch, Antonia Englischová a Johann Hunsdorfer, 24. července 1903 – v létě
Maximilian Bröske a Johann Hunsdorfer, květen 1904 – v zimě

Turistika

Věž je přístupná pouze v doprovodu horského vůdce.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Malá Litvorová veža na slovenské Wikipedii a Niżnia Wysoka Gerlachowska na polské Wikipedii.

↑ ^a ^b BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)

Externí odkazy

Poloha na turistické mapě

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Bohuš-1] BOHUŠ, Ivan. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. 1. vyd. Tatranská Lomnica: ŠL TANAPu, 1996. ISBN 80-967522-7-8. S. 457. (slovensky)

[1]

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)