Přeskočit na obsah

Kienzle Uhren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
KIENZLE Uhren GmbH
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaGmbH
Datum založení1822
SídloHamburk, Německo
Adresa sídlaHamburk, Německo
Charakteristika firmy
ProduktyHodinky
MajiteléStephan W. Kruse-Thamer
(CEO)
Identifikátory
Oficiální webwww.kienzleuhren.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KIENZLE Uhren GmbH je jeden z nejstarších Německých výrobců hodinových strojů. Firma byla založena v roce 1822 v Schwenningenu, hlavní sídlo firmy je od roku 2002 v Hamburku.

Firma byla založena německým hodinářem Johannem Schlenkerem a jeho syny Christian-Johannem a Erhardem pod jménem Deutsche Uhrenfabrik. Zpočátku firma pouze obchodovala a spolupracovala převážně s různými výrobnami typických kukaček (tzv. „Lackschilduhre“) ve Schwartzwaldu.[1][2]

Ale již od roku 1855 jsou jejich hodiny pro ponocné prodávány po celém světě.[3]

V roce 1883 se vnuk Karl Johannes Schlenker a jeho švagr Jakob Kienzle, který se oženil s Agathe Schlenkerovou, rozhodli přejmenovat společnost na Schlenker & Kienzle. Ta se specializovala na výrobu regulátorů hodin a budíků. Všechny tyto hodiny byly vyrobeny ručně s vysokou přesností a každý rok vyrobili přibližně 20 000 kusů. [1][4]

V Chomutově byla v objektu bývalého mlýna roku 1887 otevřena druhá továrna.[4][1][5] Roku 1893 dosáhla společnost masivní velikosti a vyrobila více než 160 000 hodin různých typů a provedení.

Busta Jakoba Kienzleho

Jakob Kienzle si roku 1897 koupil práva svého bratra a v té době zaměstnával přibližně 400 lidí.[1][3]

V roce 1900 Kienzle již vyrábí kapesní hodinky, hodiny, regulátory, hodinky převážně pro ženy a první rychloměry používané v rodícím se automobilovém průmyslu. Kienzle také představil první plně automatické razítkovací hodiny, které byly brzy používané v tisících továrnách po celém světě.[1]

Edice Jakob Kienzle #4

Po roce 1907 byly otevřeny pobočky v Paříži, Londýně, Miláně. Počala výroba levných náramkových hodinek, roční produkce činí asi 2 miliony kusů a firma zaměstnává asi 1700 lidí.[3]

Kienzle přejmenoval firmu na Kienzle Uhrenfabriken GmbH a roku 1929 se sloučil s firmou Thomas Haller.[2] Roku 1931 prezentoval tzv. „Strapazier-Armbanduhr“, ty se díky své robustní konstrukci a prodeji čítajícím přes 25 miliónů kusů staly velmi populárním produktem. O rok později vyvíjí osmidenní letecké hodiny do kokpitu.[3] Koncem třicátých let 19. století začíná Kienzle vyrábět dva typy stolních hodin ve vyšší cenové kategorii (hodiny se zvěrokruhem a hodiny se světovým časem).

Po druhé světové válce firma vyrábí mimo jiné i parkovací automaty zvané „Volksautomatik“. V šedesátých letech 20. století je Kienzle vůdčí firmou na německém trhu. V roce 1972 uvádí na trh vůbec první solárně dobíjené quartzové hodinky „Heliomat“.[1] Ty jsou v následujících letech následovány LED hodinkami a prvními cestovními quartzovými hodinami.[1]

Na počátku devadesátých let firma produkuje nejodolnější hodinky na světě, které vydrží tlak ve vodě až do hloubky 12 000 metrů a první rádiem řízený budík s analogicky nastavovaným časem.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Značka byla roku 1997 prodána na základě dědictví hongkongské firmě Highway Holdings Ltd.[6][1]. Ale již po pěti letech se v roce 2002 značka Kienzle vrací do Německa po zřízení Kienzle AG. Od té doby je hlavní sídlo v Hamburku a firma se vrací do starých kolejí. Společnost nakupuje celosvětové obchodní a distribuční práva, začíná vyvíjet a vyrábět tři nové kolekce hodinek v různých cenových kategoriích se značkou Kienzle 1822.

Italské Kienzle

[editovat | editovat zdroj]

V italském Miláně byla roku 1933 založena pobočka distribuující produkty německé firmy Kienzle na italském území. Díky nepřetržitým změnám módního stylu začalo italské Kienzle používat své vlastní zkušenosti a rozšířilo produktovou řadu. Kolekce jsou fúzi německé kvality, italské tvořivosti a designu. Některé hodinky jsou určeny výhradně pro italský trh. [7][8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kienzle Uhren na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Archivovaná kopie. bdwf.net [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07. 
  2. a b Archivovaná kopie. en.allexperts.com [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-22. 
  3. a b c d https://www.kienzleuhren.de/542.html?L=1[nedostupný zdroj]
  4. a b https://www.albert-gieseler.de/dampf_de/firmen0/firmadet3741.shtml
  5. https://www.muzeum-teplice.cz/historicke-hodiny/
  6. Archivovaná kopie. www.highwayholdings.com [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-27. 
  7. https://www.watchprojects.com/2010/11/21/introducing-kienzle/
  8. Archivovaná kopie. www.kienzle.it [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-30. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]