Kassel
| Kassel | |
|---|---|
 Pohled na město | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°18′57″ s. š., 9°29′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 145 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Hesensko |
| Vládní obvod | Kassel |
  Kassel | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 106,8 km² |
| Počet obyvatel | 204 202 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 912 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Bertram Hilgen (SPD) |
| Vznik | 1330 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0561 |
| PSČ | 34117 a 34128 |
| Označení vozidel | KS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kassel (do roku 1926 Cassel) je město na severu spolkové země Hesensko v Německu. Žije zde přibližně 204 tisíc[1] obyvatel. Je po Frankfurtu nad Mohanem a Wiesbadenu třetím největším městem Hesenska. Leží asi 80 km SZ od Eisenachu, 80 km SV od Marburgu a asi 40 km JZ od Göttingenu a protéká jím řeka Fulda. Horský park Wilhelmshöhe je zapsán na seznamu Světového dědictví a proslulá je i výstava moderního umění Documenta.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kassel se poprvé připomíná k roku 913 jako hrazené místo u mostu přes řeku, název Chasella (podle germánského kmene Chattů) je mnohem starší. Ve 12. století už měl městská práva a stal se prosperujícím obchodním městem. Když roku 1567 hrabě Filip rozdělil Hesensko mezi své čtyři syny, stal se Kassel hlavním městem jednoho nich, hrabství Hesensko-Kasselsko. Hrabě Vilém IV. (1532-1592) byl protestant a jako velký milovník astronomie i astrologie zde založil první stálou hvězdárnu, jeho syn Mořic (1572-1632) postavil 1606 v Kasselu první stálé divadlo, dnešní Ottoneum.
Roku 1685 přijal Kassel 1700 hugenotských uprchlíků z Francie, o sto let později se zdejší hrabě nechvalně proslavil tím, že prodával Britům žoldnéře na válku v amerických koloniích. V Prusko-Rakouské válce roku 1866 stálo Hesensko na straně Rakouska, takže se po pruském vítězství stalo součástí Pruska. Kassel tak ztratil na politickém významu, zato velmi získal rozvojem průmyslu, zejména strojírenství: firma Henschel byla koncem 19. století největším výrobcem lokomotiv v Německu. Za druhé světové války bylo město z 90 % zničeno bombardováním i pouličními boji v dubnu 1945. Zahynulo 10 tisíc lidí a 150 tisíc ztratilo střechu nad hlavou.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Horský park Wilhelmshöhe s rozsáhlým palácem z roku 1786, kde byl po roce 1870 vězněn francouzský císař Napoleon III. a kde bylo za první světové války vrchní velitelství německé armády. Dnes je v paláci muzeum a významná obrazová galerie. Na svahu k městu je Herkulův pomník a mohutné vodní kaskády, v parku je Löwenburg, zdrobnělá napodobenina středověkého hradu.
- Brüderkirche, jednolodní gotický kostel ze 14. století, se sousedním Renthofem, pozůstatkem karmelitánského kláštera ze 13. století.
- Martinskirche, trojlodní gotická hala z let 1330-1462, se dvěma věžemi v průčelí z doby krátce po válce. Kostel je sídlem evangelického biskupa a jsou zde pohřbena hesenská lankrabata.
- Ottoneum, původně první stálá divadelní budova v Německu z roku 1606, brzy přestavěná na kabinet kuriozit a později přírodovědné muzeum.
- Fredericianum, rozsáhlý muzejní palác z roku 1779, dnes galerie moderního umění
-
Alte Brüderkirche -
Martinskirche -
Ottoneum, přírodovědné muzeum -
Bellevue -
Zámek Wilhelmshöhe -
Romantická zřícenina Löwenburg
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kassel na Wikimedia Commons - Panoramata města
- Oficiální web
- Galerie Kassel na Wikimedia Commons
