Přeskočit na obsah

Jean Dausset

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jean Dausset
Jean Dausset (1968)
Jean Dausset (1968)
Narození19. října 1916
Toulouse
Úmrtí6. června 2009 (ve věku 92 let)
Palma de Mallorca
Alma materLékařská fakulta v Paříži
Lycée Michelet, Vanves
PracovištěFrancouzská kolej (1977–1987)
Lékařská fakulta v Paříži
Národní ústav zdraví a lékařského výzkumu
Oborimunologie
Oceněnístříbrná medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1967)
Prix de l'Etat (1967)
Cena Roberta Kocha (1977)
Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1977)
Wolfova cena za lékařství (1978)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Dausset [žán dósse] (19. říjen 1916, Toulouse6. červen 2009, Palma de Mallorca) byl francouzský lékař a imunolog, který roku 1980 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství (spolu s Barujem Benacerrafem a Georgem Davisem Snellem), a to za základní objevy v imunogenetice, zejména za rozvoj studia histokompatibilních antigenů (tj. antigenů odpovědných za tkáňovou neslučivost).[1] Tyto objevy významně ovlivnily lékařskou praxi v oblasti transplantací orgánů a transfúzí krve.[2]

Život a působení

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí lékaře, ve dvou letech se s rodiči přestěhoval do Biarritz a v jedenácti do Paříže. Maturoval z matematiky na Lycée Michel a otec ho přesvědčil, aby studoval medicínu, jenže Jean neuspěl v přijímací zkoušce. Když vypukla válka, narukoval do severní Itálie, ale 1940 se vrátil a pilně studoval medicínu. Připojil se k armádě Svobodné Francie v severní Africe, kde se věnoval hlavně transfuzím krve. Po válce pracoval jako lékař hematolog v pařížských nemocnicích a v letech 1948-1952 v dětské nemocnici v Bostonu a hledal příčiny tkáňové neslučivosti. Po návratu byl členem skupiny radikálních lékařů, kteří prosazovali reformu lékařského vzdělávání a stal se poradcem ministra školství. V roce 1958 prosadili reformu, která nejlepší nemocnice připojila k univerzitám a začala podporovat výzkum.

Roku 1963 byl jmenován profesorem na lékařské fakultě pařížské Sorbonny (od roku 1977 na Université Paris VII) a roku 1965 s pražskými spolupracovníky objevili antigeny Hu-1 a H-2. Roku 1977 získal Gairdnerovu cenu a byl zvolen do Francouzské akademie věd a do Národní akademie věd USA, roku 1978 byl jmenován profesorem na Collège de France a roku 1980 získal Nobelovu cenu. Z těchto prostředků založil nadaci a Centrum pro studium lidského polymorfismu (CEPH) v Paříži.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Dausset na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]