Guimarães
Guimarães | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°26′42″ s. š., 8°17′27″ z. d. |
Časové pásmo | UTC±00:00 UTC+01:00 |
Stát | Portugalsko |
Guimarães | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 242,8 km² |
Počet obyvatel | 158 124 (2011)[1] |
Hustota zalidnění | 651,1 obyv./km² |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | Historické centrum Guimarães a oblast Couros |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iii, iv |
Odkaz | 1031 (anglicky) |
Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 253 |
PSČ | 4800 Guimarães |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Guimarães je přímořské město ležící na pobřeží Atlantského oceánu v severozápadním Portugalsku v okrese Braga. Často se označuje za kolébku portugalského národa, jelikož se zde narodil historicky první portugalský král Alfons I. Portugalský.
Současná populace města přesahuje 52 000 obyvatel, v celém obvodu obce pak žije přibližně 158 tisíc[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území města bylo souvisle osídleno již od doby bronzové. Rozsáhlá archeologická lokalita byla akropolí s opevněným keltským opidem a mnoha kamennými domy, lázněmi a pohřebištěm, na němž bylo napočítáno 625 obyvatel. V 1. století za císaře Tiberia město obsadili Římané, učinili z něj severní hranici své provincie Galia; v té době název Vimaranes. Po té poloostrov obsadili Arabové a v 9. století začala reconquista. V Galském království zde v 10. století postavili své sídlo vévodové z Bragancy. Mumadona Dias založila kapitulu s kolegiátním chrámem. 24. června 1128 se nedaleko města odehrála zásadní osvobozenwcká bitva, "Bitva o São Mamede". Ve 13. století, za vlády krále Dinise I. nastal všeobecný rozkvět kultury a náboženství, přišli mniši žebravých řádů, byly postaveny dvojí hradby (horního a dolního města).
Střed města byl pro svou uměleckou a historickou hodnotu v roce 2001 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2023 byl areál chráněný UNESCEM rozšířen o oblast Couros. V této městské části se v minulosti soustředily řemeslné podniky zabývající se činěním kůží. Zachovaly se zde koželužny, dělnické domy a veřejné prostory z 19. století a počátku 20. století.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Castello (hrad), založila Mumadona Dias († 968), galská šlechtična, portugalská vévodkyně, vládla v Guimarães po smrti svého manžela, jedna z nejmocnějších žen Iberského poloostrova a středověké historie Portugalska; v kapli sv. archanděla Michaela v předhradí měl být pokřtěn král Alfons I.
- Castro de Briteiros, keltské opidum doby bronzové a železné, v 1. století n. l. obsazené Římany; archeologická lokalita
- Chrám Panny Marie svatých mučedníků - hlavní městský kostel, pod nímž je 24 farností; klasická stavba portugalského baroka
- Bazilika sv. Petra založena počátkem 17. století, znovu postavena kolem roku 1735, roku 1751 povýšena na baziliku minor; zcela přestavěna v letech 1883-1884
- Historické náměstí Toural, s bazilikou sv. Petra, kašnou a radnicí
- Praça da Oliveira - historické Oliveirovo náměstí
- Historická univerzitní budova (Universidad de Minho)
- Stará radnice
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Brive-la-Gaillarde, Francie (1993)
- Colonia del Sacramento, Uruguay (2001)
- Compiègne, Francie (2006)
- Igualada, Španělsko (1995)
- Kaiserslautern, Německo (2000)
- Londrina, Brazílie (1987)
- Mé-Zóchi, Svatý Tomáš a Princův ostrov (1989)
- Ribeira Grande de Santiago, Kapverdy (2007)
- Rio de Janeiro, Brazílie (1999)
- Tacoronte, Španělsko (1997)
- Tourcoing, Francie (Francie)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Castro de Briteiros
-
Castelo de Guimarães
-
Chrám Panny Marie a svatých mučedníků
-
Toural a chrám sv. Petra
-
Praça da Oliveira
-
Stará radnice
-
Opevnění historického centra
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b National Institute of Statistics. Dostupné online. [cit. 2018-09-19].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Guimarães na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky