Přeskočit na obsah

Gottfried Krczal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gottfried Krczal
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1938
Poslanec německého Říšského sněmu
Ve funkci:
1938 – 1945
Stranická příslušnost
ČlenstvíSdP
NSDAP

Narození26. října 1885
Perná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. září 1966 (ve věku 80 let)
Norimberk
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Profesepolitik
CommonsGottfried Krczal
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gottfried Krczal, od roku 1942 Gottfried Bergener (26. října 1885 Perná[1]30. září 1966 Norimberk[2][3])[4][5][6], byl československý politik německé národnosti a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Sudetoněmeckou stranu (SdP), později nacistický politik a poslanec Říšského sněmu za NSDAP.

Byl synem obecního tajemníka. Byl starokatolického vyznání. Vychodil národní školu v rodné Perné a vyšší reálnou školu ve Znojmě. Od 1. prosince 1903 až do 21. prosince 1935 pracoval u dělnické úrazové pojišťovny pro Moravu a Slezsko v Brně, zpočátku jako řadový úředník, později jako vrchní účetní rada. Za první světové válce bojoval (znojemský 99. pěchotní regiment[4]) a byl vzat do zajetí na italské frontě.[5]

Byl aktivní v turnerském tělovýchovném a národoveckém hnutí a byl předsedou jihomoravské turnerské župy a náměstkem předsedy celostátního turnerského svazu.[4][7] Zastával rovněž funkci náměstka předsedy jihomoravské župy Svazu Němců.[4]

Profesí byl k roku 1935 vrchním účetním radou v Brně.[8][9]

V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do října 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku změn hranic Československa.[10] Od 1. května 1938 působil jako předseda stranického soudu SdP.[4]

Během krize na podzim 1938 byl od 23. září do 7. října 1938 zadržován československou policií v Brně.[4] V letech 19381945 byl poslancem německého nacistického Říšského sněmu za NSDAP.[11] Angažoval se v oddílech SA, v roce 1938 uváděn v hodnosti Hauptsturmführera.[4]

V roce 1942 si změnil jméno (podle německé názvu rodné obce) na Gottfried Bergener.[5] Zemřel v roce 1966. Uvádí se jako bývalý člen 99. znojemského regimentu Gottfried Bergener (Krczal), vyhnanec z Brna, věk 81 let. Bydliště uváděno Weitersroda v NDR.[12] Zde žil od roku 1950. Zemřel na srdeční infarkt na zpáteční cestě do NDR z rodinné návštěvy na hlavním nádraží v Norimberku, 30. září 1966.[2][3]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Perná
  2. a b Von Reval bis Bukarest: Einleitung, Systematik, Quellen und Methoden, Estland, Lettland, Litauen, Polen, Tschechoslowakei
  3. a b LILLA, Joachim, DÖRING, Martin, SCHULZ: Andreas: Statisten in Uniform: die Mitglieder des Reichstags 1933-1945 : ein biographisches Handbuch : unter Einbeziehung der völkischen und nationalsozialistischen Reichstagsabgeordneten ab Mai 1924, 2004. [online]. books.google.cz [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b c d e f g Gottfried Krczal [online]. daten.digitale-sammlungen.de [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b c BALLING, Mads Olle: Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945, 1991, s. 426. [online]. books.google.cz [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. (německy) 
  6. Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 78. [online]. google.cz [cit. 2014-12-10]. Dostupné online. 
  7. LUH, Andreas: Der Deutsche Turnverband in der ersten Tschechoslowakischen Republik [online]. Google Books [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  8. 13. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-11. 
  9. Sudetenpost, 17. 11. 1988 [online]. sudetenpost.eu [cit. 2014-12-07]. Dostupné online. (německy) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. 
  11. Krczal, Gottfried [online]. reichstag-abgeordnetendatenbank.de [cit. 2011-12-12]. Dostupné online. (německy) 
  12. Sudetenpost, 2. 12. 1966 [online]. sudetenpost.eu [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]