Přeskočit na obsah

Gianfranco Zola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gianfranco Zola
V roce 2018
V roce 2018
Osobní informace
Datum narození5. července 1966 (58 let)
Místo narozeníOliena, Itálie Itálie
Výška168 cm
Hmotnost67 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceFotbalový útočník (1984–2005)
Fotbalový trenér (2006–2019)
Mládežnické kluby
1970–1983 Corrasi
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1984–1986
1986–1989
1989–1993
1993–1996
1996–2003
2003–2005
Nuorese
Torres
Neapol
Parma
Chelsea
Cagliari
0310(10)
0880(21)
1050(32)
1020(49)
2290(59)
0740(22)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1991–1997 Itálie Itálie 0350(10)
Trenérská kariéra
Roky Klub
2006–2008
2008–2010
2011–2012
2012–2013
2014–2015
2015–2016
2016–2017
2018–2019
Itálie Itálie U21 (tech. ředitel)
West Ham
Itálie Itálie U16
Watford
Cagliari
Al-Arabi
Birmingham
Chelsea (asistent)
Úspěchy
Mistrovství světa
Stříbrná medaile 1994 Itálie
1. italská fotbalová liga
Zlatá medaile 1989/90 Neapol
Pohár UEFA
Zlatá medaile 1994/95 Parma
Pohár PVP
Stříbrná medaile 1993/94 Parma
Zlatá medaile 1997/98 Chelsea
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1993 Parma
Zlatá medaile 1998 Chelsea
Anglický fotbalový pohár
Zlatá medaile 1996/97 Chelsea
Zlatá medaile 1999/00 Chelsea
Anglický ligový pohár
Zlatá medaile 1997/98 Chelsea
Italský superpohár
Zlatá medaile 1990 Neapol
Anglický superpohár
Zlatá medaile 2000 Chelsea
Další informace
Povolánífotbalista a fotbalový trenér
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gianfranco Zola(5. červenec 1966, Oliena, Itálie) je bývalý italský fotbalový útočník a trenér. V září 2021 se stal publicistou pro zápasy LM u Prime Video.[1]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Fotbal začal hrát v Corazzi. V roce 1984 odešel do Nuorese. V roce 1986 odešel do Torres, kde hrál tři roky. Do Neapole přišel v roce 1989 za 2 miliardy lir. Spolu s Maradonou a Carecou získal v sezoně 1989/90 titul. V sezonách 1991/92 a 1992/93 vstřelil po 12 brankách a byl nejlepším hráčem v klubu. Za Neapol odehrál celkem 136 utkání a vstřelil 36 branek. K titulu přidal ještě vítězství v italském superpoháru v roce 1990.

V roce 1993 byl prodán za 13 miliard lir do ambiciózní Parmy. Tady vyhrál pohár UEFA 1994/95, Superpohár UEFA 1993 a také odehrál prohrané finále o pohár PVP 1993/94. V lize dosáhl nejlepšího umístění v sezoně 1994/95 a to 3. místo, deset bodů za mistrem ligy. On sám vstřelil 19 branek a umístil se na 4. místě v tabulce střelců. V anketě o Zlatý míč v roce 1995, obsadil 6. místo. Od sezony 1995/96 již nehrál v ůtoku, ale na kraji zálohy. Po příchodu Stoičkova a poté trenéra Ancelottiho se rozhodl na začátku sezony 1996/97 odejít do anglické Chelsea.[2]

Do Chelsea odešel za 12,5 miliard lir. Odehrál zde sedm let a fanoušci si jej oblíbili a dali mu přezdívku Magic Box.[3] Vyhrál dva anglické poháry (1996/97, 1999/00), jeden ligový pohár (1997/98) a superpohár (2000). Také získal pohár PVP (1997/98) i Superpohár UEFA 1998. Odehrál zde celkem 312 utkání a vstřelil 80 branek.

V létě 2003 odešel do Cagliari krátce před převzetím Chelsea ruským miliardářem Romanem Abramovičem. V první sezóně dovedl klub k postupu do nejvyšší ligy, poté prodloužil ještě o rok smlouvu. Aktivní hráčskou kariéru ukončil v roce 2005. Cagliari jej zařadilo do své síně slávy a v hlasování fanoušků byl vyhlášen nejlepším hráčem.[4]

Hráčská statistika

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Klub Liga Ligové poháry Kontinentální poháry Celkem
Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Soutěž Zápasy Góly Zápasy Góly
1984/85 Nuorese Serie C2 4 0 - 0 0 - 0 0 4 0
1985/86 Interregionale 27 10 - 0 0 - 0 0 27 10
1986/87 Torres Serie C2 30 8 - 0 0 - 0 0 30 8
1987/88 Serie C1 24 2 - 0 0 - 0 0 24 2
1988/89 Serie C1 34 11 - 0 0 - 0 0 34 11
1989/90 Neapol Serie A 18 2 IP 6 1 UEFA 2 0 26 3
1990/91 Serie A 20 6 IP+IS 7+0 0 PMEZ 2 0 29 6
1991/92 Serie A 34 12 IP 4 1 - 0 0 38 13
1992/93 Serie A 33 12 IP 6 2 UEFA 4 0 43 14
1993/94 Parma Serie A 33 18 IP 7 3 PVP+ES 9+2 1+0 51 22
1994/95 Serie A 32 19 IP 7 4 UEFA 12 5 51 28
1995/96 Serie A 29 10 IP+IS 1+1 0 PVP 5 2 36 12
1996 Serie A 8 2 IP 1 0 UEFA 2 0 11 2
1996/97 Chelsea Premier League 23 8 AP 7 4 - 0 0 30 12
1997/98 Premier League 27 8 AP+ALP+AS 1+4+1 0 PVP 8 4 41 12
1998/99 Premier League 37 13 AP+ALP 6+0 1 PVP+ES 5+1 1+0 49 15
1999/00 Premier League 33 4 AP+ALP 5+0 1 LM 15[5] 3 53 8
2000/01 Premier League 36 9 AP+ALP+AS 3+1+1 2+1+0 UEFA 2 0 43 12
2001/02 Premier League 35 3 AP+ALP 6+5 1+0 UEFA 4 1 50 5
2002/03 Premier League 38 14 AP+ALP 3+3 2+0 UEFA 2 0 46 16
2003/04 Cagliari Serie B 43 13 IP 1 1 - 0 0 44 14
2004/05 Serie A 31 9 IP 6 4 - 0 0 37 13
Celkem 629 193 - 93 28 - 75 17 797 238

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Za reprezentaci odehrál 35 utkání a vstřelil 10 branek. První utkání odehrál ve věku 25 let 13. listopadu 1991 proti Norsku (1:1).[6] První branku vstřelil 25. března 1995 proti Estonsku (4:1).[7] Byl v nominaci na MS 1994, kde odehrál jedno utkání a to v osmifinále proti Nigérii. V utkání byl jako střídající hráč po 12 minutách hry vyloučen. Domů si odvezl stříbrnou medaili. Také byl na neúspěšném ME 1996. Ve třetím utkání proti Německu neproměnil penaltu. Na MS 1998 povolán nakonec nebyl a místo něj odjel Roberto Baggio. Poslední utkání tak odehrál 11. října 1997 proti Anglii (0:0).[8]

Statistika na velkých turnajích

[editovat | editovat zdroj]
Reprezentace Rok Zápasy
Fáze turnaje Datum Soupeř Odehraných minut Vstřelené branky Výsledek
Itálie Itálie MS 1994 Stříbrná medaile Osmifinále 5. 7. Nigérie Nigérie 12 0 2:1 v (prodl.)[9]
ME 1996 1 zápas ve skupině 11. 6. Rusko Rusko 90 0 2:1[10]
2 zápas ve skupině 14. 6. Česko Česko 12 0 1:2[11]
3 zápas ve skupině 19. 6. Německo Německo 90 0 0:0[12]

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, v roce 2006 se přijal roli asistenta u italské „jedenadvacítky“ pod hlavním trenérem Pierluigi Casiraghim.[13][14] Dvojice vedla i italský reprezentační výběr do 23 let na Letních olympijských hrách v Pekingu v roce 2008, kde Itálie vypadla ve čtvrtfinále s Belgií po výsledku 2:3.

V letech 2008–2010 vedl anglický celek West Ham United FC. Od roku 2012 trénuje jiný anglický klub Watford, s nímž se v sezóně 2012/13 probojoval do finále play-off druhé anglické ligy o postup do Premier League proti Crystal Palace FC. Watford prohrál 0:1 gólem z pokutového kopu v prodloužení (105. minuta) a do Premier League nepostoupil.[15][16] V prosinci 2013 po prohře 0:1 s Sheffieldem Wednesday z trenérské funkce odstoupil.[17]

V prosinci 2014 usedl po trenérovi Zdeňku Zemanovi na lavičku italského prvoligového klubu Cagliari.[18] V březnu 2015 přišla rošáda, Zola skončil (vyhrál z 10 zápasů u týmu dva) a nahradil ho opět Zdeněk Zeman.[19]

Ke konci roku 2016 byl oficiálně představen jako trenér anglického druholigového klubu Birmingham City FC. Ve funkci nahradil Garyho Rowetta, který byl vyhozen pro špatné výsledky.[20] Dne 17. dubna 2017 se své funkce odstoupil.

Další jeho angažmá bylo v Chelsea, kde dělal jednu sezonu asistenta svému krajanovi Sarrimu.

Hráčské úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Řád zásluh o Italskou republiku (27.12. 2003) z podnětu Prezidenta Itálie [21]

Řád britského impéria (2004)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gianfranco Zola na italské Wikipedii.

  1. https://www.corrieredellosport.it/news/tv-sport/2021/08/05-84240299/champions_su_amazon_come_funziona_dove_vederla_e_telecronisti
  2. https://web.archive.org/web/20141106174716/https://sport.sky.it/sport/calcio_estero/2009/12/17/incrocio_in_premier_tra_zola_ancelotti_capello.html
  3. Archivovaná kopie. ricerca.gelocal.it [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-16. 
  4. Archivovaná kopie. www.cagliaricalcio.com [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-26. 
  5. i s předkolem
  6. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2243854
  7. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371554
  8. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1090528
  9. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/936561
  10. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935895
  11. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935902
  12. https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/935921
  13. Casiraghi a Zola povedou italskou fotbalovou jednadvacítku, Aktuálně.cz
  14. Gentile makes way for Casiraghi, UEFA.com, cit. 3. 6. 2013 (anglicky)
  15. Postup do Premier League a bohatství, nebo nic. Urveme to, věří Vydra, iDNES.cz, cit. 2. 6. 2013
  16. Premier League si zahraje Crystal Palace, Vydra s Pudilem smutní, iDNES.cz, cit. 27. 5. 2013
  17. Zola odstúpil z funkcie trénera Watfordu Archivováno 17. 12. 2013 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 16. 12. 2013 (slovensky)
  18. Náhrada za Bonyho? Swansea uvažuje o angažování Matěje Vydry!, iSport.cz, cit. 10. 1. 2015
  19. Hušbauerovým trenérem už není Zola. Vrací se krajan Zeman, iDNES.cz, cit. 10. 3. 2015
  20. Gianfranco Zola: Birmingham City appoint ex-West Ham boss as manager, BBC News, cit. 14. 12. 2016, (anglicky)
  21. https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/133474

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]