Friedrich David

Friedrich David
komisařský starosta Českých Budějovic
Ve funkci: 1939 – 1945
Předchůdce	Alois Neuman
Nástupce	Rudolf Bureš
Stranická příslušnost
Členství	Sudetoněmecká strana NSDAP
Narození	23. června 1900 České Budějovice
Úmrtí	5. května 1945 (ve věku 44 let) České Budějovice
Choť	Hildegard Davidová roz. Reittererová (od 1931)
Děti	Fritz David
Příbuzní	Franz Reitterer (tchán)
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Pomník Josefa Jiřího Švece v Českých Budějovicích, který starosta David nechal v srpnu 1939 odstranit a následně roztavit.

Friedrich David (26. června 1900 České Budějovice – 5. května 1945 České Budějovice) byl sudetoněmecký obchodní úředník, nakladatel, nacistický politik a starosta Českých Budějovic v období druhé světové války.

Život a působení

Narodil se v roce 1900 v Českých Budějovicích do česko-německé rodiny. Jeho otcem byl německý obchodní zástupce v potravinářské továrně Bratří Zátků v Českých Budějovicích Josef David, narozen ve Vídni. Jeho matkou byla poněmčená Češka Juliana. V letech 1911 až 1918 studoval na českobudějovickém německém státním gymnáziu. Na jaře 1918 odmaturoval a následně byl odveden do armády. Po konci první světové války absolvoval v roce 1919 obchodní kurz na místní německé obchodní akademii a nastoupil do českobudějovické pobočky rakouské elektrárenské firmy Vereinigte Elektrizitäts-Aktiengesellschaft Wien. V letech 1922 až 1923 absolvoval vojenskou službu v Československé armádě. Do roku 1925 pracoval jako komerční úředník pro Jihočeské elektrárny. V říjnu 1925 nastoupil do služeb Schwarzenberské finanční správy v Českých Budějovicích a od té doby pracoval jako schwarzenberský úředník pro primogenituru rodu v Hluboké nad Vltavou. Působil také jako pracovník a později ředitel českobudějovického vydavatelství německého tisku a německé knižní produkce Moldavia, jehož zakladatelem byl Franz Reitterer. V roce 1931 se v Dobré Vodě u Českých Budějovic oženil s jeho dcerou Hildegard Reiterrerovou.

Ve 30. letech vstoupil do Sudetoněmecké strany, za kterou se v roce 1937 stal městským radním Českých Budějovic. Ihned po německé okupaci 15. března 1939 a zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl německým vládním komisariátem jmenován starostou Českých Budějovic. Jeho český předchůdce starosta Alois Neuman po krátkou dobu ještě zůstal civilním starostou a vykonával funkci paralelně s vládním komisařem, avšak krátce poté byl funkce zbaven a v průběhu roku 1939 byl zatčen Gestapem a uvězněn v koncentračním táboře Buchenwald.

V době svého působení v čele Českých Budějovic se zasloužil o zničení pomníku Jana Valeriána Jirsíka, pomníku Josefa Jiřího Švece na Senovážném náměstí, pomníku starosty Augusta Zátky (u něhož působil jeho otec) a o demolici Českobudějovické synagogy v roce 1942. V praktické politice podporoval větší poněmčení města, například změnou názvů ulic a podporou německé kultury. Z jeho popudu došlo k rozsáhlé přístavbě jihočeského divadla, ze kterého se v roce 1943 stalo Německé divadlo v Budějovicích, kam byl dosazen operní soubor zemského divadla v Linci. Po atentátu na Heydricha v květnu 1942 pronesl několik projevů proti českým pomahačům atentátníků a na podporu heydrichiády. 14. srpna 1944 ho zemský viceprezident Horst Naudé jmenoval starostou úřednické správy města a ještě navýšil jeho, již tak značné, komisařské pravomoci vlády nad městem.

Smrt

Zemřel střelnou ranou v ulici Na Sadech na samém konci války 5. května 1945 v Českých Budějovicích. Pravděpodobně spáchal sebevraždu. Dle policejního vyšetřování při útěku z města v ulici Na Sadech vystoupil ze svého poškozeného automobilu a zastřelil se. Jeho nejbližší spolupracovník a krajský okresní komisař Českých Budějovic Hans Westen byl po válce dopaden v Bavorsku a v únoru 1947 byl v Praze mimořádným lidovým soudem odsouzen k trestu smrti.

Odkazy

Reference

Portály: Lidé | Politika