Ferrara

Ferrara
	Ferrara, historické centrum (vlevo dole hrad)
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°50′ s. š., 11°37′ v. d.
Nadmořská výška	9 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
Region	Emilia-Romagna
Provincie	Ferrara
	Ferrara
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	405,2 km²
Počet obyvatel	129 340 (2023)
Hustota zalidnění	319,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.ferrara.it
Telefonní předvolba	+ 532
PSČ	44100
Označení vozidel	FE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferrara je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na řece Pád a jeho historické centrum je součástí světového dědictví UNESCO. Je sídlem arcibiskupa a univerzity, založené roku 1391.

Historie

Počátky osídlení jsou archeologickými nálezy datovány do 6. století př. n. l., kdy zde byla osada Etrusků, kterou vystřídali Římané. Ve 4. století bylo ve Ferraře zřízeno biskupství a město se ve druhé polovině 6. století stalo centrem jednoho z langobardských vévodství (dukátů). Ve 12. století získala Ferrara samosprávu (člen Lombardské ligy)^[2] a od roku 1196, resp. 1208, byla s krátkou přestávkou pod vládou rodu Este, když Azzo I. byl zároveň markrabětem z Este (zprvu s titulem podesta). Od roku 1240 vládl rod Este ve Ferraře s titulem knížat a ovládl odtud i Modenu (1260/88) a Reggio v Emilii. V letech 1308–1317 se Ferrara dočasně ocitla pod vládou Benátek a vzápětí papežů. Roku 1391 byla založena univerzita, kde studoval například Mikuláš Koperník.

V roce 1471 byla Ferrara povýšena na vévodství pod svrchovaností Církevního státu, který roku 1597 území (po vymření přímé linie panujícího rodu) připojil a s nímž sdílela další osudy, až byla 1860/61 připojena k Italskému království.

Vládci Ferrary

Rod Este

1196 – 1212 Azzo I., jako markýz z Este Azzo VI.
1212 – 1215 Aldobrandino I.
1215 – 1264 Azzo II. (VII.)
1264 – 1293 Obizzo I., od 1289 pán Modeny
1293 – 1308 Azzo III.
1308 Fresco
1308 – 1317 nadvláda Benátek
1317 – 1335 Rinaldino
1317 – 1344 Niccolò I.
1317 – 1352 Obizzo II.
1352 – 1361 Aldobrandino II.
1361 – 1388 Niccolò II. d'Este
1388 – 1393 Albert d'Este
1393 – 1441 Niccolò III. d'Este
1441 – 1450 Leonello d'Este

Vévodové

1450 – 1471 Borso d'Este, od 1452 vévoda modenský, od 1471 ferrarský.
1471 – 1505 Herkules I.
1505 – 1534 Alfons I. (2. manželka Lucrezia Borgia)
1534 – 1559 Herkules II.
1559 – 1597 Alfons II.

Od roku 1598 patřila Ferrara k Církevnímu státu.

Památky

Město má velké historické centrum s úzkými ulicemi, lemovanými paláci.

Městské hradby z 15.–16. století zachované téměř v úplné délce 9 km
Katedrála svatého Jiří (Duomo di San Giorgio), trojlodní bazilika, vysvěcená roku 1135, dokončená ve 13. století+ trojosé trojpatrové průčelí, jemuž odpovídají 2 patra postranních galerií, renesanční zvonice/kampanila z let 1451–1493, architekt Leon Battista Alberti. Barokní výzdoba interiéru z roku 1712;
Hrad rodiny d’Este (Castello Estense) uprostřed města, založen 1385, upraven po požáru roku 1545; cihlová stavba na čtvercovém půdorysu, se čtyřmi věžemi, dnes muzeum a zbrojnice
Radnice ze 14. století, nárožní budova s věží
Diamantový palác (Palazzo dei Diamanti) – renesanční stavba nazvaná podle diamantové bosáže fasády z mramorových jehlanců
Palác rodiny Schifanoia(Palazzo Schifanoia) – renesanční „volnočasový“ palác rodiny d'Este
Bývalý klášterní kostel San Romano – nyní katedrální muzeum s pokladnicí, naproti katedrále na Piazza Trento
další kostely: San Francesco, Corpus Domini, Santa Maria in Vado aj.
Palác Lodovika Mora (Pallazo di Lodovico Moro) – na jihu města, nyní Archeologické muzeum.^[3], zlatnická sbírka
Lapidarium (Museo lapidario) – sbírka etruských a římských památek, převážně kamenných a keramických

Katedrála
Hrad rodiny d‘Este
Erbovní sál hradu
Radnice
Palazzo dei Diamanti
San Romano (katedrální muzeum), křížová chodba
Renesanční cihlové hradby

Katedrální muzeum

Galerie

Katedrální muzeum, Hlava P. Marie. Mozaika, kolem 1150
Katedrální muzeum, tapiserie
Kazatelna, 8. stol
Portrét kardinála Bessariona (konec 15. stol.)

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Francesco del Cossa (1436 – 1477), italský malíř
Girolamo Savonarola (1452 – 1498), italský dominikánský řeholník, náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel
Lorenzo Costa (1460 – 1535), italský renesanční malíř
Isabella d'Este (1474 – 1539), markýza z Mantovy, významná postava italské renesance a jedna z nejvýznamnějších postav tehdejší politiky a kultury
Giovanni Boldini (1842 – 1931), italský, ve Francii působící žánrový malíř a portrétista.
Italo Balbo (1896 – 1940), italský letec. velitel tzv. černých košil a věrný následovník Benita Mussoliniho
Michelangelo Antonioni (1912 – 2007), italský filmový režisér a scenárista
Giorgio Bassani (1916 – 2000), italský romanopisec, básník a esejista