Chu-pej
| Chu-pej | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
.svg) | |
| Hlavní město | Wu-chan |
| Status | Provincie |
| Souřadnice | 31°12′ s. š., 112°18′ v. d. |
| Rozloha | 185 900 km² |
| Časové pásmo | UTC+08:00 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 57 752 557 (2020) |
| Hustota zalidnění | 310,7 obyv./km² |
| Národnostní složení | Chanové 95,6%, Tchuťiaové 3,7% |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CN-HB |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chu-pej (čínsky: 湖北; pinyin: Húběi) je provincie v Čínské lidové republice s hlavním městem Wu-chan. Její název znamená doslova „severně od jezera“: míněno je jezero Tung-tching-chu.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Hraničí s pěti provinciemi (Šen-si na severozápadě, Che-nan na severu, An-chuej na východě, Ťiang-si na jihovýchodě, Chu-nan na jihu) a centrálně spravovaným městem na úrovni provincie Čchung-čching na západě.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Většinu území tvoří rovina okolo řek Jang-c’-ťiang a Chan-ťiang, posetá četnými jezery, pouze na západní hranici provincie se nachází pohoří Ta-pa-šan, dosahující nadmořské výšky přes tři tisíce metrů. V místě, kde těmito horami protéká Jang-c’-ťiang, leží největší hydroelektrárna na světě, známá jako Tři soutěsky. Podnebí Chu-peje je subtropické a vlhké, významně ovlivňované sezónními monzuny. Provincie patří k největším čínským producentům rýže, pěstuje se také pšenice, bavlník a čajovník, významný je rybolov. Horské oblasti jsou pokryté lesy a bývají využívány k turistice: v zimě se zde dá lyžovat, v létě nejsou sužovány vedry. Těží se borax, apatit, tyrkys, měď a železná ruda. Významnými průmyslovými centry jsou metropole Wu-chan a Š’-jen, sídlo největší čínské automobilky Tung-feng. Důležitým dopravním uzlem s velkými loděnicemi a rozvinutou energetikou je I-čchang. Centrem vzdělanosti je Wuchanská univerzita založená roku 1893.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Oblast byla už v neolitu jedním z center rozvoje čínské civilizace. V prvním tisíciletí zde existovalo království Čchu, od dob dynastie Čchin je součástí Číny. Provincie existuje v současných hranicích od roku 1664, do té doby byla součástí provincie Chu-kuang. Na podzim roku 1911 zde proběhlo Wu-čchangské povstání, jehož úspěch vedl k zániku čínského císařství. V létě 1954 postihly kraj okolo Dlouhé řeky katastrofální záplavy, které si vyžádaly přes třicet tisíc životů.
Převážnou většinu obyvatel tvoří Chanové, pouze v horách na západě existuje autonomní obvod Šen-nung-ťia, kde žijí Tchuťiaové a Hmongové.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]| Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
| ||||||
| Subprovinční město | ||||||
| 1 | Wu-chan | 武汉市 | Wǔhàn Shì | Ťiang-an | 9 785 392 | |
| Městské prefektury | ||||||
| 2 | E-čou | 鄂州市 | Èzhōu Shì | E-čcheng | 1 048 672 | |
| 3 | Chuang-kang | 黄冈市 | Huánggāng Shì | Chuang-čou | 6 162 072 | |
| 4 | Chuang-š’ | 黄石市 | Huángshí Shì | Chuang-š’-kang | 2 429 318 | |
| 5 | Ťing-men | 荆门市 | Jīngmén Shì | Tung-pao | 2 873 687 | |
| 6 | Ťing-čou | 荆州市 | Jīngzhōu Shì | Ša-š’ | 5 691 707 | |
| 7 | Š’-jen | 十堰市 | Shíyàn Shì | Čang-wan | 3 340 843 | |
| 8 | Suej-čou | 随州市 | Suízhōu Shì | Ceng-tu | 2 162 222 | |
| 9 | Siang-jang | 襄阳市 | Xiāngyang Shì | Siang-čcheng | 5 500 307 | |
| 10 | Sien-ning | 咸宁市 | Xiánníng Shì | Sien-an | 2 462 583 | |
| 11 | Siao-kan | 孝感市 | Xiàogǎn Shì | Siao-nan | 4 814 542 | |
| 12 | I-čchang | 宜昌市 | Yíchāng Shì | Si-ling | 4 059 686 | |
| Autonomní kraj | ||||||
| 13 | En-š’ (tchuťiaský a miaoský) | 恩施土家族苗族自治州 | Ēnshī Tǔjiāzú Miáozú Zìzhìzhōu | En-š' (město) | 3 290 294 | |
| Městské podprefektury | ||||||
| 14 | Tchien-men | 天门市 | Tiānmén Shì | – | 1 418 913 | |
| 15 | Čchien-ťiang | 潜江市 | Qiánjiāng Shì | – | 946 277 | |
| 16 | Sien-tchao | 仙桃市 | Xiāntáo Shì | – | 1 175 085 | |
| Lesní obvod | ||||||
| 17 | Šen-nung-ťia | 神农架林区 | Shénnóngjià Línqū | – | 76 140 | |
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Podle domorodých legend žije v chu-pejských horách divoký člověk jie-žen a devítihlavý pták feng-chuang.
- Za vlády Mao Ce-tunga vznikl nedaleko Sien-ningu systém podzemních krytů, zamýšlený v případě války jako sídlo vlády, nazvaný Projekt 131.
- Pohoří Wu-tang na severozápadě provincie bylo pro množství historických klášterů zapsáno na seznam Světového dědictví. Do světového dědictví patří od roku 2016 také přírodní rezervace Šen-nung-ťia, významná svou biodiverzitou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubei na anglické Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chu-pej na Wikimedia Commons - https://www.chinatoday.com/city/hubei.htm
- https://www.britannica.com/place/Hubei
