Přeskočit na obsah

Chlorid einsteinatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
chlorid einsteinatý
Systematický názevChlorid einsteinatý
Anglický názevEinsteinium(II) chloride
Německý názevEinsteinium(II)-chlorid
Sumární vzorecEsCl2
Vzhledpevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS66693-95-6
SMILES[Es+2].[Cl-].[Cl-]
InChIInChI=1S/2ClH.Es/h2*1H;/q;;+2/p-2
Key: LELNFLMZNDMRHX-UHFFFAOYSA-L
Vlastnosti
Molární hmotnost323 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid einsteinatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem EsCl2.[1]

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Chlorid einsteinatý lze připravit redukcí chloridu einsteinitého vodíkem:[2][3]

2 EsCl3 + H2 → 2 EsCl2 + HCl

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Chlorid einsteinatý je pevná látka.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Einsteinium(II) chloride na anglické Wikipedii.

  1. YAWS, Carl L. The Yaws Handbook of Physical Properties for Hydrocarbons and Chemicals: Physical Properties for More Than 54,000 Organic and Inorganic Chemical Compounds, Coverage for C1 to C100 Organics and Ac to Zr Inorganics. [s.l.]: Gulf Professional Publishing 832 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-801146-1. S. 709. (anglicky) 
  2. a b MACINTYRE, Jane E. Dictionary of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 1342 s. Dostupné online. ISBN 978-0-412-30120-9. S. 2867. (anglicky) 
  3. EDELSTEIN, Norman M. Actinides in Perspective: Proceedings of the Actinides—1981 Conference, Pacific Grove, California, USA, 10-15 September 1981. [s.l.]: Elsevier 621 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4831-9051-8. S. 322. (anglicky)