Bitva u Caporetta

Bitva u Caporetta
	konflikt: První světová válka
	Vývoj bitvy.
Trvání	24. říjen-18. listopad 1917
Místo	Caporetto, Italská fronta (dnes Slovinsko)
Souřadnice	46°12′52″ s. š., 13°38′33″ v. d.
Výsledek	vítězství Ústředních mocností
Strany
Německá říše; Rakousko-Uhersko	Itálie
Velitelé
Svetozar Borojević Josef Roth von Limanowa-Lapanów; Otto von Below	Luigi Cadorna ; Luigi Capello
Síla
353 000 vojáků, 2 518 děl	257 400 vojáků, 1 342 děl
Ztráty
mezi 30 000 a 50 000 padlých a raněných	mezi 10 000 a 13 000 padlých, 30 000 raněných ; 265 000 zajatých
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Caporetta (známá také jako Průlom u Caporetta, bitva u Kobaridu nebo dvanáctá bitva na Soči) byla významnou bitvou první světové války. Německé a Rakousko-uherské síly v ní porazily italská vojska a posunuly frontu hluboko do italského území, až k řece Piavě. Itálie se přes rozsáhlou pomoc Spojenců z této porážky vzpamatovávala přes půl roku. V bitvě se vyznamenal Erwin Rommel, který zde získal Pour le Mérite za dobytí Monte Matajuru.

Průběh bitvy

Útok spojených rakousko-uherských a německých vojsk na italské pozice u Caporetta začal v 2 hodiny v noci plynovým a dělostřeleckým přepadem. Proti 2. italské armádě vyrazila rakouská pěchota v půl osmé ráno. Hlavní útočná vlna představovaná 12. pruskou divizí prorazila ke Caporettu a vnikla do týlu italských vojsk na hoře Krnu. Rakousko-uherským divizím se podařilo za velkých ztrát prorazit tři italské linie a během několika hodin bylo dobyto silně opevněné pásmo, které Italové považovali za nedobytné.

Italský odpor se zhroutil. Rakousko-uherská a německá vojska dobývala jednu obrannou linii za druhou a dostávala se k Piavě. Boje se úspěšně účastnil 35. pěší pluk z Plzně, který byl známý mezi lidem jako "Pětatřicátníci." Vojáci 21. pěšího pluku z Čáslavska vzpomínali,^[1] že Italové postupně zpanikařili a opouštěli svá postavení. Překvapení bylo pro Italy dokonalé, fronta se neudržela. Útok směřoval do týlu vojsk nejen na Soči, ale i v Dolomitech a Karnských Alpách. Nastal hromadný ústup. Útočníkům padly do rukou obrovské zásoby válečného materiálu a potravin.

Události po bitvě

Na řece Piavě se podařilo Italům počátkem listopadu 1917 obranu zkonsolidovat a boje zde probíhaly prakticky až do konce října 1918. Italská vojska pak i za pomoci československých legionářů podnikla útok na hroutící se rakousko-uherskou armádu, při kterém byly rakouské jednotky vytlačeny zpět. Vše skončilo ukončením 1. světové války.

Galerie

Rakousko-uherští vojáci s italskými zajatci
Císař Karel I. se svým štábem během bitvy
Ustupující italské jednotky v Caporettu
Most přes řeku Tagliamento
Rakousko-uherští vojáci v Benátkách

Bitva u Caporetta v literatuře a filmu

Ernest Hemingway: Sbohem, armádo
Curzio Malaparte: Ať žije Caporetto!
Alessandro Baricco: Tento příběh
Velká válka, film Maria Monicelliho
Láska nepozná vojnu (2007).

Odkazy

Reference

↑ Petr Čornej, Pavel Bělina, Slavné bitvy naší historie

Literatura

FUČÍK, Josef. Soča (Isonzo) 1917. Praha: Paseka, 1999. 133 s. ISBN 80-7185-255-4.
FUČÍK, Josef. Piava 1918. Praha: Havran, 2001. 285 s. ISBN 80-86515-05-2.
PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.
Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984
PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 138-141
VRIČAN, Jozef. Po zapadlých stopách českých vojáků z Julských Alp k Jadranu. Olomouc: Ondřej Havlík, 2008. 439 s. ISBN 978-802543535-9.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Caporetta na Wikimedia Commons
Pětatřicátníci
The Battle of Caporetto 1917

[1] Petr Čornej, Pavel Bělina, Slavné bitvy naší historie

[1]