Bertrand ze Saint-Gilles
| Bertrand ze Saint-Gilles | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1065 |
| Úmrtí | 21. dubna 1112 (ve věku 46–47 let) Tripolis |
| Potomci | Pons z Tripolisu |
| Otec | Rajmund IV. z Toulouse |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Raimond IV. z Toulouse |
|---|---|
| manželka | Helena Burgundská |
| syn | Pons z Tripolisu |
Bernard ze Saint-Gilles (okcitánsky Bertran de Sant Geli, francouzsky Bertrand de Saint-Gilles, 1065/1070? – krátce před 3. únorem 1112)[1] byl hrabě z Toulouse a z Rouergue, markýz provensálský a hrabě z Tripolisu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se zřejmě jako nemanželský[2] syn hraběte Raimonda z Toulouse a v roce 1095 se oženil s Helenou, dcerou Oda Burgundského.[3]
Na podzim roku 1096 se Raimond z Toulouse přidal k křížové výpravě a Bertrand se stal regentem panství. Po otcově skonu při obléhání Tripolisu roku 1105 se stal hrabětem[4] a titulu užíval do roku 1108, kdy se na kontinent vrátila vdova po jeho otci i se synem jako právoplatným dědicem. Bertrand se tehdy vydal se silným vojenským doprovodem získat otcovo dědictví ve Svaté zemi.[5] V Konstantinopoli složil lenní hold císaři Alexiovi[4] a poté pokračoval do Tortosy, kde se dočkal přátelského přijetí. Po příjezdu Bertrand očekával, že mu Tankred přenechá někdejší otcovu část Antiochie a dostal se do sporu s Vilémem Jordanem, správcem otcovy pozůstalosti, který mu nechtěl postoupit velení vojska u stále obléhaného Tripolisu. Komplikovanou situaci řešil tím, že požádal o podporu Tankreda i krále Balduina a oběma se zavázal příslibem lenního holdu.[5] Po jejich příjezdu došlo u Tripolisu k všeobecnému usmíření a následně k dobytí města. Vilém Jordan dostal jako odškodnění města Tortosu a Arqu a oba muži uzavřeli dohodu o vzájemném dědění v případě nenadálé smrti toho druhého.[4] V krátké době poté byl Vilém Jordan za nejasných okolností zabit.
Bertrand se stal se vládcem čtvrtého křižáckého státu a leníkem jeruzalémského krále.[6] Králi se odvděčil podporou při obléhání Bejrútu, který byl po několikaměsíčním obléhání dobyt a zcela vypleněn.[6] Z hrabství ve Svaté zemi se nový hrabě dlouho netěšil. Zemřel v dubnu 1112 a dědicem se stal jediný syn Pons.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RUNCIMAN, Steven. A History of the Crusades. Díl II. The kingdom of Jerusalem and the frankish east. [s.l.]: Cambridge University Press, 1965. S. 124. (anglicky) [Dále jen Runciman II.].
- ↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 84. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi.
- ↑ www.mittelalter-genealogie.de
- ↑ a b c www.fmg.ac
- ↑ a b Křižáci ve Svaté zemi, str.84
- ↑ a b Křižáci ve Svaté zemi, str.85
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bertrand ze Saint-Gilles na Wikimedia Commons - (francouzsky) Genealogie hrabat z Toulouse
| Předchůdce: Raimond IV. |
|
Hrabě z Toulouse Bernard 1095–1108 |
|
Nástupce: Alfons Jordan |