Basilicata
Basilicata Regione Basilicata | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Potenza |
Souřadnice | 40°30′ s. š., 16°30′ v. d. |
Rozloha | 10 073,32 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 547 579 (2020) |
Hustota zalidnění | 54,4 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Itálie |
Nadřazený celek | Itálie |
Druh celku | region |
Podřízené celky | 2 provincie (Matera, Potenza) 131 obcí |
Guvernér | Vito Bardi (FI) |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | IT-77 |
NUTS | ITF5 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Basilicata je region na jihu Itálie. Na západě sousedí s Kampánii, na východě s Apulií a s Kalábrií na jihu. Má krátké pobřeží Tyrrhenského moře na západě a část pobřeží Tarantského zálivu v Jónském moři na opačné straně Apeninského poloostrova na jihovýchodě. Region má rozlohu 9 992 km² a žije zde okolo 600 tisíc obyvatel. Dělí se na dvě provincie: Potenza a Matera. Hlavním městem je Potenza. Jedná se o hornatou oblast s nejvyšší horou jižních Apenin. Kvůli hornatému terénu je obtížné budovat infrastrukturu, Basilicata tak patří k nejméně rozvinutým oblastem Itálie. Hustota zalidnění je v něm druhá nejnižší v celé Itálii, řidší osídlení je jen v autonomní oblasti Údolí Aosty.[1]
Basilicata je občas nazývaná též svým starověkým jménem Lucania (Lukánie), které dostala podle italského kmene Lukánů, jenž se tu usadil v polovině 5. stol. př. n. l.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Několik řeckých osad na pobřeží vzniklo již v 8. století př. n. l. (Metaponto, Eraclea), kvůli válkám se však nerozvíjely. Oblast poté osídlili italské kmeny Lukánů a Bruttiů.[1] Později region obsadili Římané.[2] Po zániku západořímské říše zůstal jih Itálie pod vlivem Byzance, ale musel čelit vpádům Langobardů i Saracénů.[1] Významnou změnu přineslo 11. stol., kdy celý jih Itálie dobyli Normané. V roce 1130 vzniklo Sicilské království s Rogerem II. jako prvním králem, které zahrnovalo kromě Sicílie i pevninskou část jižní Itálie včetně Kalábrie a Basilicaty. Normané zavedli na jihu Itálie feudální pozemkový systém. V roce 1282 došlo k oddělení pevninské části, která se i nadále označovala jako Sicilské království, ale dnes se pro ni kvůli přehlednosti obecně používá název Neapolské království podle jejího hlavního města.[1] Za císaře Fridricha II. ve 12. až 13. st., později došlo ke stagnaci. V roce 1735 se Basilicata stala součástí Sicilského království, v roce 1860 součástí Italského království. V prvních desetiletích 20. stol. nastal masový odliv obyvatel, kteří odcházeli za vidinou lepšího živobytí zejména do Severní a Jižní Ameriky. Počet obyvatel v regionu se tak snížil téměř na polovinu.[1]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Basilicata je nejhornatějším regionem na jihu Itálie. Na hory a horská pásma připadá 47% rozlohy území, kopcovitá krajina a vrchovina se rozkládá na 45%, pouze 8% tvoří nížiny a rovina. Celá západní polovina regionu je tvořena Jižními Apeninami (Appennino meridionale), respektive podskupinou nazývanou Apennino lucano (Lukánské Apeniny). Jednotlivá pohoří jsou: Massiccio del Pollino, Massiccio del Sirino, Monti dell'Orsomarso, Monte Alpi, Monte Volturino. Nejvyšší horou oblasti je Serra Dolcedorme s 2 267 m. Ve střední části Basilicaty leží pohoří Lukánské Dolomity. Východní část regionu tvoří částečně hory, částečně kopcovitá krajina a zvláště při pobřeží Jónského moře se nachází rovinaté oblasti. Na východě se nachází také největší řeky regionu, které ústí do Tarentského zálivu Jónského moře – Basento (149 km), Agri (136 km), Bradano (120 km) a Sinni (94 km). K největším jezerům v kraji náleží Pietra del Pertusillo (630 km²). Pro turisty je zajímavé okolí vyhaslého kráteru Monte Vulture.
Administrativní uspořádání
[editovat | editovat zdroj]Region má dvě provincie: Potenza a Matera. Hlavním městem je Potenza. Na území regionu je 131 obcí.
Hlavní centra a obce regionu
[editovat | editovat zdroj]Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V průběhu starověku byly v této oblasti náhodně objevovány zkamenělé otisky stop pravěkých živočichů, nejspíš i druhohorních dinosaurů. Fosilie byly interpretovány jako pozůstatky po činnosti slavných mytologických bytostí, jako byl například Héraklés. Zprávy o těchto objevech se dochovaly v díle některých starověkých učenců, jako byl tzv. Pseudo-Aristotelés nebo Lúkianos ze Samosaty.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f SUCHA, Marian. Na samém jihu Itálie. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 2–7. Dostupné online.
- ↑ LEČÍKOVÁ, M.: Itálie - jih. 4. české vyd., Freitag a Berndt 2010. 191 s. ISBN 80-7316-027-7. S. 135.
- ↑ https://medium.seznam.cz/clanek/vladimir-socha-o-dinosaurich-zkamenelinach-mozna-vedel-uz-staroveky-ucenec-aristoteles-10324
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Basilicata na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Mapa Basilicaty
- Turistická agentura
- Basilicata.com
- ItalianVisits.com