Přeskočit na obsah

Břetislav Štorm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o architektovi. O překladateli pojednává článek Břetislav Štorm (překladatel).
Břetislav Štorm
Narození21. června 1907
Řevničov
Úmrtí11. února 1960 (ve věku 52 let)
Praha
Povoláníspisovatel, heraldik, architekt, památkář, grafik, typograf, ilustrátor, designér a státní úředník
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Břetislav Štorm (21. června 1907 Řevničov – 11. června 1960 Praha[1]) byl český architekt, grafik, ilustrátor, spisovatel, heraldik a propagační pracovník státní památkové péče.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Břetislav Štorm začal v roce 1917 studium na reálném gymnáziu v Rakovníku. Zaujala jej gotická architektura a výtvarná tvořivost, zejména kreslil, maloval akvarely, psal také první literární pokusy. Byl ovlivněn svým profesorem, malířem a grafikem Rudolfem Pucholdem a školními cestami po kraji. V roce 1923 se přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu, kde se intenzívně věnoval mj. francouzštině, byl o dva roky později přijat na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Zde studoval u profesorů Antonína Engela, Antonína Mendla, Oldřicha Blažíčka, Rudolfa Kříženeckého, Severina Ondřeje, Rudolfa Kukače, Františka Kadeřávka, Antonína Ausobského a Zdeňka Wirtha. S Wirthem se spřátelil a spolupracoval s ním po celou svou další kariéru, stejně jako se Zdeňkem Mariou Zengerem.

V roce 1936 se oženil se Slávkou Mohalovou, v roce 1945 se podruhé oženil, s Martou Podzemskou.

Jeho tvorbu silně ovlivnila jeho hluboká katolická víra.

Břetislav Štorm zemřel 11. února 1960 v Praze. V roce 1999 získal cenu za památkovou péči Ministerstva kultury ČR in memoriam.

Pracovní kariéra a dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • 1926 počátek spolupráce s nakladatelem Ladislavem Kuncířem, myšlenkový okruh Staré Říše a Jaroslava Durycha; ve velkoměstském prostředí se rychle orientoval protimodernisticky a prosazoval se svými kresbami a eseji
  • 1928 leták Societas ideis restituendis
  • 1929 revue Stěžeň, grafická úprava a s Rudolfem Mikutou převaha autorských článků
  • 1931 absolutorium ČVUT, do 1933 vojenská služba v Hradci Králové
  • 1933–1939 technickým úředníkem na Krajinskom úradě v Bratislavě, později v Košicích, neustálý kontakt s Čechami a s Prahou
  • 1933 návrh domu Josefa Floriana ve Staré Říši
  • 1933 próza Smrt rytíře Růže
  • 1934 návrh chirurgického pavilonu ve Zvolenu
  • 1935–1941 redigoval a tvořil Erbovní knížky
  • 1937 próza Vladařství Růže
  • 1937 vstoupil do obnoveného Řádu sv. Lazara Jeruzalémského jako herolt, první výstava v Institutu E. Denise v Praze, narození syna Vojtěcha
  • 1938 návrh rozšíření kostela v Brezanech u Prievidzi
  • 1939 návrh znaku Slovenského státu (spolu s Alexanderem Húščavou)[2]
  • 1939 návrat ze Slovenska („dán k dispozici Protektorátu“), působil na několika úřadech v Praze, na Mělníku, nakonec na Ministerstvu veřejných prací
  • 1939 návrh rodinného domu ve Všenorech
  • 1941 návrh rodinného domu v Jarkovicích
  • 1943 totální nasazení v ČKD v Praze – Libni
  • 1944 onemocnění s řadou operací
  • 1945 únor: po americkém bombardování Prahy byl vyproštěn z trosek nemocnice na Karlově, po rekonvalescenci nastoupil na podzim na Ministerstvo techniky; působil jako výtvarný a rekonstrukční poradce Emauzského kláštera a Břevnovského opatství a byl členem správní rady hradu Karlštejna
  • 1946 navrhl insignie Univerzity Palackého, realizovány byly pouze řetězy fakult
  • 1947 zastupoval Ministerstvo techniky v nově vytvořené Národní kulturní komisi pro správu kulturního majetku, vedené Zdeňkem Wirthem, jako místopředseda, zároveň přednosta a zpočátku jediný pracovník jejího technického oddělení
  • 1948 Svatováclavská tapisérie
  • 1950–1951 v Národní kulturní komisi, po jejím zrušení povolán Wirthem na Ministerstvo školství, věd a umění jako referent stavebních památek I. kategorie
  • 1951 vitráže do kostela v Mšeně u Mělníka
  • 1952–1956 spolupracoval s architektem Jaroslavem Fidrou na adaptaci novogotických budov zámecké jízdárny a přilehlých prostor pro potřeby Alšovy jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou[3]
  • 1954 ve Státní památkové správě, která byla roku 1958 reformována a změnila název na Státní ústav památkové péče a ochrany přírody; pro jeho propagaci psal a ilustroval mnohé tiskoviny
  • 1957 insignie kanovníků Karlštejnské kapituly

Spisy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Kniha kreseb Břetislava Štorma, Praha : Vyšehrad, 1939
  • Úvod do heraldiky, Praha : Vyšehrad, 1940
  • Architektura a pokrok, Praha : Vyšehrad, 1941
  • Liturgické umění, Praha : Vyšehrad, 1941
  • Ročenka pro liturgické umění 1941 (editor), Praha : Vyšehrad, 1941

Próza

[editovat | editovat zdroj]
  • 1943 Soví hrad
  • 1944 Dobrý drak
  • 1946 soubory povídek Dobrý rytíř a Stará kapitula

Architektura a užité umění

[editovat | editovat zdroj]

Působil při obnově a záchraně mnoha památkových objektů, převážně hradů a zámků, z nichž jeho výtvarné a architektonické autorství dosud nesou Švihov, Kost a Buchlov, zatímco úpravy na Karlštejně byly odstraněny. Významné jsou i jeho návrhy zahradních zámeckých parterů v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusech, Náchod, Mnichově Hradišti, Chlumci nad Cidlinou a Jemništi, nerealizovány byly návrhy do Liblic a do Liběchova. Nešlo o rekonstrukce, ale o autorské návrhy.

Věnoval se užitému umění, navrhoval liturgické předměty (kalichy, monstrance a roucha), šperky, profánní předměty a nábytek. Jako grafik vynikl v heraldické kresbě, navrhoval značky, pečeti a exlibris. Graficky upravil množství knih. Zároveň byl činný jako autor básnických próz, drobných povídek a publicistických příspěvků o architektuře, životním stylu, heraldice a památkách.

Architektura – realizace

[editovat | editovat zdroj]

Chirurgický pavilon nemocnice ve Zvolenu 1934, rozšíření kostela v Brezanech u Prievidzi 1938, rodinné domy: Florianův ve Staré Říši 1933, Dr. Hertla v Jarkovicích 1941 a vlastní ve Všenorech 1939, náhrobky: v Praze – Střešovicích, Vokovicích, v Týně n./Vlt., Poštorné a v Bratislavě

Architektura – projekty

[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Malém Beranově 1933 a kaple v Pohořilkách 1936 (oba návrhy v realizaci deformovány), Malá Kartouza do Staré Říše 1936, hrobní kaple J. Floriana do Staré Říše 1942, kostel do Somoskö 1941, kostnice řádu sv. Lazara 1951, rozšíření kostela v Príbovcích 1949, hřbitovní kaple do Všenor 1945, kaple pro Kláštor p. Znievom 1948, úpravy kostela v Hořičkách 1952. Rodinné domy: L.Kuncíře 1931 a A. Lískovce 1949

Zlatnictví

[editovat | editovat zdroj]

Insignie Palackého university v Olomouci 1946, insignie kanovníků Karlštejnské kapituly 1957, návrhy šperků a užitných předmětů pro Topičův salon 1941

Památkové úpravy na hradech a zámcích

[editovat | editovat zdroj]

Kost 1955, Švihov 1953, Alšova galerie na Hluboké n./Vlt. 1952, Buchlov 1956, Boskovice 1953, Chlumec n./Cidl. 1959, Klášterec n./Ohří 1953 a Křivoklát 1954, zahradní partery zámků v Jaroměřicích n. /Rok., Rájci n./ Svit. 1951, Veltrusích 1952, Mnichově Hradišti 1950, Jemništi 1953 a v Liblicích 1950, vnitřní úpravy a instalace na Karlštejně 1956

Volná kresba

[editovat | editovat zdroj]

Erb Kristův (několik verzí) –1939, Sv. čeští patroni 1944, Rozloučení s Karlem Schulzem – 1945

Erbovníky

[editovat | editovat zdroj]

Erbovník Všenorský – 1945, želatinový tisk, ručně kolorováno; Rakovničtí erbovníci, záměr 1945, barevné tužkové skici, vydáno 2008; Erbovník arcibiskupů, biskupů a opatů ČSR – 1947, tuš na pauzáku; Erbovník benediktinské kongregace Sv. Vojtěcha – 1947, želatinový tisk ručně kolorováno; Armorial (Lazarský) – 1948, želatinový tisk, ručně kolorováno; Erbovník děkanů Královské kolegiatní kapituly na Karlštejně, asi 1957, tuš na pauzáku

Tapisérie

[editovat | editovat zdroj]

Svatováclavská legenda 1948

Vitráž

[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Martina v Mšeně u Mělníka 1951

Publikační činnost

[editovat | editovat zdroj]

Redakce, úprava, články a kresby

[editovat | editovat zdroj]

Ročenka pro liturgické umění 1941, Erbovní knížky 1935–1941 (od r. 1940 redaktorem B. Lifka)

Monografie

[editovat | editovat zdroj]

Kniha kreseb Břetislava Štorma, Vyšehrad Praha 1939

Próza

[editovat | editovat zdroj]

Smrt rytíře Růže, J. Hrachovina Praha 1933; Báječná zvířata, obludy a nestvůry, O.F. Babler a B. Durych Olomouc 1935; Vladařství Růže, L.Kuncíř Praha 1937; Soví hrad, Vyšehrad Praha 1943; Pohádka o dobrém rytíři, měsíčník Živá tvorba č. 1 – 6 1943; Dobrý drak, L. Kuncíř 1944; Dobrý rytíř, (antologie) Vyšehrad Praha 1946; Stará kapitula, Vyšehrad Praha 1946; Poutník – J. Picka Kladno 1957; posmrtně: Strašidla (Starý poustevník), F. Štorm Praha 1992; Knížka o životě rytířském, F. Štorm Praha 1994

Odborné publikace

[editovat | editovat zdroj]

Znaky stavu kněžského v českých zemích, Družina literární a umělecká Olomouc 1929; Patero zemských znaků – J. Hrachovina Praha 1934; Úvod do heraldiky, Vyšehrad Praha 1940; Architektura a pokrok – Vyšehrad Praha 1941; Liturgické umění – Vyšehrad Praha 1941, posmrtně: Základy péče o stavební památky SÚPPOP Praha 1965, NPÚ Praha 2007; O. J. Blažíček a kol. Slovník památkové péče, STN Praha 1962, heslář heraldiky a heslo architektura; Břetislav Štorm, mezi žízní budoucnosti a trýzní minulosti – sborník NPÚ Brno 2008; Rakovničtí erbovníci, Rabasova galerie Rakovník 2008

Publicistika v periodikách

[editovat | editovat zdroj]

Akce, Akord, Archa, Brána, Kuncířova ročenka, Kvart, Lidová demokracie, Marginálie, Na hlubinu, Národní obnova, Přehled, Rozmach, Řád, Stěžeň, Vyšehrad, Zprávy památkové péče

Knižní úpravy

[editovat | editovat zdroj]

Střížovský: Svatý grál 1929, Herwig: Sv. Šebestián z Weddingu 1930, Claudel: Svaté obrázky z Čech 1932, Bridel: Slavíček velikonoční 1933, Dvě legendy o knihách 1934, Savonarola: Čiňte pokání 1935, Claudel: Křížová cesta 1936, Povídka o Aucassinovi a Nicolettě 1936, Šarič: Judit 1937, Lazecký: Odění královské 1937, Czepko, Silesius: Průpovědi poutníků cherubínských 1938, Antifony, hymny a sekvence 1940, Novalis: Ryzí květ 1940; Život a umučení svatého Václava a báby jeho svaté Ludmily podle sepsání Kristiánova, 1941; Chudoba: Španělé na Bílé hoře 1945, Helmolda kněze buzovského kronika slovanská 1947, Kempenský: Čtvero knih o následování Krista 1941, 1946

Zmínky a pamětní tisky

[editovat | editovat zdroj]

Břetislavu Štormovi – Heraldika, Muzeum v Jílovém u Prahy premie 1970; T. Mazáč: Poslední gotický rytíř – Akord 8/1990; M. Trávníček: Nostalgický lyrik řádu – Proglas 8/1993; J. Kuběna: Paní Na Duze – Petrov 1998

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Samostatné výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Akademické týdny, Francouzský institut E. Denise Praha 1937; Muzeum v Jílovém u Prahy 1968; Technické muzeum v Brně 1969; Městské muzeum v Čelákovicích 1969; Památník národního písemnictví Praha 1988; Okresní vlastivědné muzeum v Č. Krumlově 1996; St. zámek Rájec n./Svit. 1997; Centrální katolická knihovna Praha 2005; Rabasova galerie Rakovník, 2007, Galerie Sklepení Národního památkového ústavu v Brně 2008

Účast na kolektivních výstavách

[editovat | editovat zdroj]

Rakovnický salon – Rakovník 1941, 1942, Ex libris – SVU Purkyně Praha 1947, B. Štorm – Z.M.Zenger, – Čelákovice 1969, Heraldika a současnost – Prostějov 1983

Katalogy

[editovat | editovat zdroj]

B. Lifka: Výtvarná a literární práce Břetislava Štorma za léta 1926 až 1936, Č.A.T. Praha 1937; Břetislav Štorm: Výběr z heraldického díla – Muzeum v Jílovém u Prahy 1968, Břetislav Štorm, architekt a grafik, Rakovník 2008

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Čestné uznání Spolku českých bibliofilů 1935, in memoriam: cena MK ČR za památkovou péči 1999

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Krátce z domova/Zemřel arch. B. Štorm. Rudé právo. 13. 2. 1960, s. 2. Dostupné online. 
  2. ↑ Znak Slovenského státu. www.digitalniknihovna.cz. 24. 10. 1939, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ CHODURA, Radko. Encyklopedie Českých Budějovic: Fidra Jaroslav [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 317–318. 
  • Břetislav Štorm: mezi žízní budoucnosti a trýzní minulosti : výbor z textů k architektuře, umění a památkové péči, výběr textů Vojtěch Štorm, doslov a odborná spolupráce Petr Štoncner, Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracovniště v Brně, 2008, ISBN 978-80-86752-64-8
  • ČERNÝ, Jiří: Vzpomínka na Břetislava Štorma, Zprávy památkové péče 7, 2000, s. 204–206.
  • ČERNÝ, Jiří: Břetislav Štorm a Chrámové družstvo v Pelhřimově, Jihočeské muzeum České Budějovice, Výběr 3, 2000.
  • Jaroslav Kunc: Slovník soudobých českých spisovatelů II. díl s. 836, Orbis Praha 1946
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Štorm, Břetislav, s. 567. 
  • Česká literární bibliografie II.s. 571, Národní knihovna Praha 1964
  • J. Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století, CDK Praha 2005
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, dodatky Academia Praha 2006
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999, 17. díl, s. 99, Chagall Ostrava 2006

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Břetislav_Štorm&oldid=24119906“