Přeskočit na obsah

Atlético Madrid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atlético Madrid
Soubor:Atletico Madrid Logo 2024.png
NázevClub Atlético de Madrid
Přezdívka„Atleti“
„Los Indios“
„El Pupas“
„Los Colchoneros“
„Los Rojiblancos“
ZeměŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
MěstoMadrid
Založen26. dubna 1903[1]
AsociaceŠpanělsko RFEF
Barvy• modrá, bílá a černá ( ; 1903–1911)[1]
• modrá, bílá, červená a černá ( ; 1911–1947)[1]
• modrá, bílá a červená ( ; od 1947)[2]
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Sout잊panělsko
Primera División (I)
2023/244. místo
StadionWanda Metropolitano, Madrid
Kapacita67 703 diváků[3]
Vedení
VlastníkMiguel Ángel Gil Marín (54,6 %)
Wanda Group (20 %)
Enrique Cerezo (17,9 %)
PředsedaŠpanělsko Enrique Cerezo
TrenérArgentina Diego Simeone
Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly11× mistr Španělska
Domácí trofeje10× Copa del Rey
2× Supercopa de España
Mezinárodní trofeje1× Pohár vítězů pohárů
3× Evropská liga UEFA
3× Superpohár UEFA
1× Interkontinentální pohár
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atlético de Madrid (celým názvem: Club Atlético de Madrid) je španělský fotbalový klub, který sídlí v Madridu. Od sezóny 2002/03 působí v Primera División, španělské nejvyšší fotbalové soutěži. Klubové barvy jsou modrá, bílá a červená.[2]

Založen byl dne 26. dubna 1903 jako Athletic Club de Madrid, který založili tři baskičtí studenti žijící v Madridu. V roce 1921 se stalo Atlético kompletně nezávislým na Athleticu Bilbao (a Basků), přičemž madridský celek hrál v tomto partnerství jakousi baskickou enklávu mimo Bilbao.[1] V letech 1939–1947 byl klub součástí frankistických vzdušných sil po fúzí s Aviación Nacional ze Zaragozy.[4] Na počátku roku 1941 pak vymizel z názvu anglický Athletic, který byl nahrazen španělským názvem Atlético (čímž bylo také vymazáno poslední pouto na baskický Athletic).[5] Stalo se tak z důvodu pečlivého frankistického potírání všech anglicismů v zemi.[5] V této době se stal také fotbalovou jedničkou v Madridu, kdy poprvé a také naposled nahradil Real Madrid z pozice toho silnějšího klubu ve městě.[4] Opětovná změna nastala až v padesátých letech, kdy se stal z Realu hegemon nejen ve Španělsku, ale i na evropské půdě.[4] Po těchto změnách nebylo Atlético v konečném součtu následujících padesáti let příliš dominantní oproti městskému rivalovi a nebo katalánské Barceloně (jediné tituly "Rojiblancos" v této éře pochází ze sezón 1965/66, 1969/70, 1972/73, 1976/77 a 1995/96), přičemž dokonce na počátku nového milénia přišel teprve druhý sestup z nejvyšší soutěže.[1] Po návratu do La Ligy začala postupná změna k lepšímu a po nástupu Diega Simeoneho v roce 2011 došlo k načatí další zlaté éry klubu (započaté titulem v sezóně 2013/14 a následovaných dvěma finálovými účasti v LM – 2013/14, 2015/16).[1]

Ve své historii zvítězil shodně desetkrát v nejvyšší soutěži i domácím poháru, včetně historického doublu v roce 1996. V roce 1962 zvítězil v Poháru vítězů pohárů, v roce 1974 se stal vítězem Interkontinentálního poháru. V roce 2010 získal trofej pro vítěze Evropské ligy, když v prodloužení finále porazil anglický Fulham FC. Stejný úspěch zopakoval o dva roky později (2012), kdy tentokrát pokořil španělský Athletic Bilbao. Poslední mezinárodní triumf se datuje do sezóny 2017/18, kdy Atlético zvítězilo potřetí v Evropské lize.

Své domácí zápasy odehrává na stadionu Wanda Metropolitano s kapacitou 67 703 diváků.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Athletic Club de Madrid

[editovat | editovat zdroj]

Tým původně založili 26. dubna 1903 jako Athletic Club de Madrid tři baskičtí studenti žijící v Madridu. Viděli v něm jakousi větev týmu Athletic Bilbao. V roce 1904 se připojili k odpadlým hráčům z týmu Real Madrid. Začali hrát v barvách jako Athletic Bilbao, tedy v modré a bílé, ale od roku 1911 hrají ve svých současných barvách. Důvod této změny není znám s naprostou jistotou. V roce 1919 společnost Compañía Urbanizadora Metropolitana, která budovala podzemní komunikační systém v Madridu, získala půdu poblíž univerzity. Jako součást projektu zde byl vybudován sportovní stadión pojmenovaný Estadio Metropolitano de Madrid s kapacitou 35 800 diváků. Od roku 1923 jej měl pronajmutý právě klub Atlético de Madrid (tehdy ještě Athletic Club de Madrid) až do roku 1966, kdy se tým přestěhoval do svého současného působiště, tehdy nově vybudovaného stadiónu Estadio Vicente Calderón. Po přestěhování týmu byl Estadio Metropolitano de Madrid zdemolován a nahrazen budovami, které patří univerzitě.

Roku 1921 se Athletic Madrid stal nezávislým na Athleticu Bilbao a od roku 1923 se usadil na svém prvním stadiónu. Ve 20. letech zvítězil třikrát v soutěži Campeonato del Centro, v letech 1921 a 1926 skončil na druhém místě v poháru Copa del Rey. Na základě těchto výsledků došlo roku 1928 k pozvání klubu do soutěže Primera División La Ligy. Během první sezóny byl manažerem týmu Angličan Fred Pentland, avšak v roce 1930 klub sestoupil do nižší soutěže Segunda División. V roce 1934 se pod vedením Pentlanda opět vrátil zpátky do nejvyšší soutěže. O dva roky později tým znovu sestoupil poté, co jej v polovině sezóny převzal Josep Samitier. V témž roce však došlo k začátku španělské občanské války v jejímž důsledku byla klubu „udělena milost“ a jeho sestup společně s La Ligou byl pozastaven.

Athletic Aviación de Madrid

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1939, kdy se La Liga opět rozběhla, se Athletic Madrid sloučil s týmem Aviación Nacional ze Zaragozy, tím vznikl tým Athletic Aviación de Madrid. Aviación Nacional byl původně založen roku 1937 členy španělského letectva. Bylo jim slíbeno účastnické místo v Primera División v sezóně 1939-40, ale španělská fotbalová federace toto zamítla. Klub se tedy sloučil s Athléticem, které během občanské války ztratilo 8 mužů sestavy. Tento celek se nakonec tohoto ročníku nejvyšší soutěže zúčastnil, avšak jen díky tomu, že půda, na níž hrál tým Real Oviedo, byla během konfliktu poškozena. S manažerem Ricardem Zamorou se tým následně stal v roce 1940 poprvé v historii mistrem Španělska, tj. vítězem La Ligy, následujícího roku jej obhájil.

V roce 1941 diktátor Francisco Franco zakázal týmům používat ve svých názvech cizojazyčná slova a jména. Tým se tedy přejmenoval na Atlético Aviación de Madrid. V roce 1947 se tým rozhodl ze svého jména odstranit vojenskou příslušnost a přejmenoval se na svůj současný název Club Atlético de Madrid. V témž roce se mu podařilo zvítězit na stadionu Metropolitano nad Realem Madrid 5:0, což je dosud nejvyšší vítězství týmu nad svým městským rivalem.

Zlatá éra

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1950 a 1951 pod vedením manažera Helenia Herrery a s pomocí Larbi Benbareka, marockého fotbalisty a jedné z prvních afrických hvězd, získal Atlético Madrid další dva tituly mistra Španělska. S odchodem Herrery v roce 1953 však tým začal sklouzávat za Real Madrid a FC Barcelonu, po zbytek 50. let naň zbyly bitvy o třetí tým země s Atléticem Bilbao. V závěru 50. a během 60. a 70. let Atlético de Madrid bojoval s Barcelonou o pozici druhého nejlepšího týmu země. V sezóně 1957/58 obsadil post manažera Čechoslovák Ferdinand Daučík (též Fernando Daucik) a dovedl tým až na druhé místo La Ligy. Tímto výsledkem se kvalifikoval do příštího ročníku PMEZ. Veden brazilskými útočníky Vavou a Enrique Collarem dosáhl klub semifinále poté, co porazil týmy Drumcondra FC, CSKA Sofia a FC Schalke 04. V semifinále však narazil na svého úhlavního rivala – Real Madrid. V prvním utkání zvítězil Real 2:1 na domácím hřišti, v druhém však na stadionu Metropolitano zvítězil Atlético 1:0. Rozhodující třetí duel se hrál na neutrální půdě v Zaragoze, vítězství a postup nakonec slavil konkurenční Real, který zde vyhrál 2:1.

Atlético nakonec Realu připravilo pomstu, pod vedením manažera José Villalongy, bývalého kouče městského rivala, porazili bílý balet ve dvou po sobě následujících finále španělského poháru Copa del Rey v letech 1960 a 1961. Roku 1962 zvítězil v Poháru vítězů pohárů, když porazil v opakovaném finále Fiorentinu 3:0. O rok později došel opět do finále této soutěže, tentokrát však podlehl Tottenhamu Hotspur 5:1. Atlético táhl v této době Enrique Collar, který se stal vlivným hráčem, společně se záložníky Miguelem Jonesem a Adelardem. Toto nejlepší období v historii klubu se však shoduje s obdobím, kdy v letech 1961–1980 kraloval La Lize právě jiný madridský tým – Real Madrid.

Finále PMEZ

[editovat | editovat zdroj]

Významní a důležití hráči hrávali za Atlético v této éře. Jednalo se zejména o veterána Adelarda a pravidelně skórujícího Luise Aragonése, Javiera Iruretu a José Eulogio Gárateho. Poslední jmenovaný získal třikrát za sebou v letech 1969–1971 Trofeo Pichichi. Tým mimo jiné angažoval také několik známých argentinských hráčů – Rubéna Ayalu, Panadera Díaze a Ramóna "Cacha" Herediu, mimo to také trenéra Juana Carlose Lorenza, taktéž Argentince. Lorenzo věřil v disciplínu, obezřetnost a narušení soupeřovy hry. I přes jistou kontroverznost jeho metody slavily úspěch a po vítězství v La Lize roku 1973, o rok později došel do finále Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ).[6] Na cestě do něj vyřadil Galatasaray Istanbul, Dinamo Bukurešť, Crvenou zvezdu Bělehrad a Celtic Glasgow. Ve finále však narazil na silný Bayern Mnichov. Finálový duel skončil remízou 1:1, v odvetě však již kraloval německý velkoklub a zvítězil 4:0.

Éra Luise Aragonése

[editovat | editovat zdroj]

Krátce po porážce ve finále PMEZ angažovalo Atlético jako trenéra svoji bývalou hvězdu Luise Aragonése. Ten vedl tým v několika obdobích, konkrétně v letech 1974–1980, 1982–1987, 1991–1993 a 2002–2003. Jeho první úspěch přišel velmi brzy. Bayern Mnichov jako vítěz PMEZ odmítl účast na Interkontinentálním poháru, a tak jej jako druhý tým nahradilo právě Atlético. V tomto poháru porazilo celkově ve dvou zápasech (první 0:1, druhý 2:0) argentinský tým CA Independiente. Aragonés také tým dovedl k vítězství v Copa del Rey v roce 1976 a v La Lize v roce 1977.

Během jeho druhého období trénování dovedl tým na druhé místo v La Lize a vítězství v Copa del Rey. Velmi mu k tomu pomohl mexický kanonýr Hugo Sánchez, který nastřílel v lize 19 branek a obdržel Trofeo Pichichi. Ten stejný také skóroval dvakrát ve finále španělského poháru, ve kterém Atlético porazilo Athletic Bilbao 2:1. Sánchez v týmu strávil jedinou sezónu, poté se odebral přes město do Realu Madrid. I přes tuto ztrátu dovedl Aragonés tým k vítězství ve španělském superpoháru v roce 1985. O rok později dokormidloval tým do finále Poháru vítězů pohárů, kde však podlehl 3:0 Dynamu Kyjev.

Éra Jesúse Gila

[editovat | editovat zdroj]

Jesús Gil se stal prezidentem týmu v roce 1987. Atlético tehdy již deset let neslavilo titul La Ligy a zoufale se snažilo o nějaký úspěch. Gil přivedl několik velice drahých hráčů, např. Paula Futreho. Avšak titul zůstáuval stále nedotknutelný. Gil v následujících letech najal a propustil hodně manažerů, např. Césara Luise Menottiho, Rona Atkinsona, Javiera Clementa a vracejícího se Luise Aragonése v honbě za úspěchem. Až v roce 1996, kdy byl manažerem Radomir Antić, se sestavou obsahující jména jako José Luis Caminero, Luboslav Penev, Diego Simeone, Milinko Pantić, Juan Manuel Lopéz a Kiko, ten vytoužený úspěch přišel. Atlético tehdy vyhrálo jak ligu, tak národní pohár. Ale ani tento výsledek nijak nezměnil Gilovu taktiku, Antić se u týmu udržel ještě následující tři sezóny, poté byl v roce 1998 nahrazen Arrigem Sacchim. Následující rok se nakrátko Antić vrátil, avšak již záhy jej vystřídal Claudio Ranieri. Sezóna 1999/00 však skončila pro tým katastrofou. Ranieri byl vyhozen a třetí příchod Antiće selhal zabránění nevyhnutelného. I přes úspěch v Copa del Rey, kde tým dokráčel až do finále, došlo k sestupu do Segunda División, druhé nejvyšší španělské fotbalové ligy. Zde Atlético strávilo dvě sezóny. V roce 2001 se neumístilo na postupových pozicích, o rok později se stalo celkovým vítězem.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]
Finále Evropské ligy 2009/10

Před smrtí Jesúse Gila v roce 2004 se stal novým prezidentem klubu Enrique Cerezo. Nové tisíciletí ukázalo, že v tabulce by se Atlético mělo pohybovat okolo středu. V roce 2006 se k týmu přidalo několik velice zdatných fotbalistů – Fernando Torres, jeden z největších talentů nedávné minulosti španělského fotbalu, portugalští reprezentanti a internacionálové Costinha a Maniche a Argentinec Sergio Agüero. Přestože tým vynakládá nemalé finanční částky na platy svých kvalitních hráčů, dobré výsledky prosazuje jen s velkým úsilím. V červnu 2007 klub opustil Torres, který se upsal anglickému Liverpoolu, opačným směrem putoval jiný Španěl – Luis García. Z Villarrealu přišel reprezentant Uruguaye Diego Forlán.

V sezónách 2008/09 a 2009/10 klub hrál Ligu mistrů. V prvním případě vypadl v osmifinále s Portem a druhém se loučil se soutěží už po základních skupinách. Následně se ale dokázal v Evropské lize 2009/10 probojovat až k vítězství, když Atlético postupně vyřadilo Galatasaray, Sporting CP, Valencii a Liverpool, následně si ve finálovém zápase poradili s anglickým klubem z Londýna Fulhamem 2:1 po prodloužení. Tým pod vedením trenéra Quique Sáncheze Florese táhli hráči jako Sergio Agüero, Diego Forlán, Simão, José Manuel Jurado, José Antonio Reyes, Antonio López, Álvaro Domínguez nebo devatenáctiletý brankář David de Gea.

Triumf v Evropské lize si Atlético zopakovalo v sezóně 2011/12, když porazilo ve finále další španělský tým Athletic Bilbao 3:0. V základní skupině B Evropské ligy 2012/13 bylo Atlético Madrid (obhájce trofeje) přilosováno k týmům Académica de Coimbra (Portugalsko), Hapoel Tel Aviv (Izrael) a FC Viktoria Plzeň (Česko). Ve skupině obsadilo Atlético druhé místo za první Plzní (bilance 4 výhry, 0 remíz a 2 prohry, 12 bodů).[7] V šestnáctifinále bylo vyřazeno ruským klubem FC Rubin Kazaň poměrem 1:2 z dvojzápasu (domácí prohra 0:2 a venkovní výhra 1:0). Ve finále Copa del Rey 17. května 2013 porazilo Atlético 2:1 Real Madrid, skórovali Diego da Silva Costa a João Miranda. Byl to jubilejní desátý triumf klubu v této soutěži.[8]

V sezoně 2013/14 vyhrálo Atlético titul v La Lize, když udrželo za zády Real i Barcelonu. Ve finále Ligy mistrů UEFA 2013/14 proti Realu Madrid mělo na dosah celkový triumf, ale nakonec prohrálo s městským rivalem 1:4, když v nastaveném čase vedlo 1:0, ovšem chvíli před koncem vyrovnal Sergio Ramos na 1:1 a mužstvo se poté v prodloužení úplně zhroutilo.

Na začátku sezony 2014/15 získalo španělský Superpohár (Supercopa de España), když porazilo Real. Byla to druhá trofej klubu v této soutěži.[9]

S koncem sezóny 2016/17 přišlo i rozloučení se stadionem Vicente Calderóna. V nové sezóně se klub přestěhuje do supermoderního fotbalového stánku Wanda Metropolitano.[10] Někdy se označuje rovněž jako La Peineta. Původně se jednalo o městský stadión, jehož přestavba byla zamýšlena pro možné budoucí využití při olympiádě v Madridu. Nicméně město nikdy nevyhrálo volbu zaručující konání tohoto sportovního svátku v roce 2012. Proto v roce 2007 byla podepsána dohoda mezi radnicí, klubem a titulárním sponzorem pivovarem Mahou o rekonstrukci stadiónu na nový moderní fotbalový stánek pro Atlético Madrid. Kontroverze ovšem budí čínský sponzor Wanda Group. Ta se stala titulárním sponzorem Metropolitano, to rozlítilo některé fanoušky Colchoneros, kteří považují jméno čínského konglomerátu v názvu stadionu za výsměch historii klubu.[11] Kapacita činí 68 000 míst.

S novou sezónou 2017/18 přichází i modernizace klubového loga. Jedná se spíše o evoluci, která měla za úkol přiblížit logo nové éře Atlética. Vyznačuje se jednoduchostí, lehkostí, redukcí zdobných prvků a celkově zaoblenějšího tvaru.[12]

Historické názvy

[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [1]

  • 1903 – Athletic Club (Sucursal de Madrid)
  • 1921 – Athletic Club de Madrid
  • 1939 – fúze s Aviación Nacional de Zaragoza (1937–1939) ⇒ Athletic Aviación de Madrid
  • 1941 – Atlético Aviación de Madrid[5]
  • 1947 – Club Atlético de Madrid

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Úspěchy A–týmu

[editovat | editovat zdroj]
Kontinentální medaile
Domácí medaile
  • Španělský fotbalový pohár (Copa del Generalísimo, Copa del Rey; 10× vítěz)[16]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1959/60, 1960/61, 1964/65, 1971/72, 1975/76, 1984/85, 1990/91, 1991/92, 1995/96, 2012/13
Menší úspěchy
  • Campeonato Regional Centro (4× vítěz)[18]
    • Zlatá medaile – Athletic Club (Sucursal de Madrid): 1920/21; Athletic Club de Madrid: 1924/25, 1927/28; Athletic Aviación de Madrid: 1939/40
    • Stříbrná medaile – Athletic Club (Sucursal de Madrid): 1908/09, 1912/13, 1913/14, 1916/17, 1917/18, 1919/20; Athletic Club de Madrid: 1921/22, 1922/23, 1925/26, 1926/27, 1928/29, 1930/31, 1933/34
  • Trofeo Villa de Madrid (18× vítěz)[24]
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 1974, 1975, 1976, 1980, 1983, 1985, 1986, 1989, 1990, 1992, 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 2000, 2003

Úspěchy mládeže

[editovat | editovat zdroj]
Domácí medaile
  • Španělská fotbalová ligová soutěž do 19 let (kvalifikace do soutěže Copa de Campeones; 9× vítěz)
    • Zlatá medaile – Club Atlético de Madrid: 2000/01 (sk. 5), 2001/02 (sk. 5), 2002/03 (sk. 5), 2004/05 (sk. 5), 2008/09 (sk. 5), 2011/12 (sk. 5), 2015/16 (sk. 5), 2017/18 (sk. 5), 2018/19 (sk. 5)

Významní hráči

[editovat | editovat zdroj]

Umístění v jednotlivých sezonách

[editovat | editovat zdroj]
Stručný přehled

Zdroj:[36][37][38]

Jednotlivé ročníky

Zdroj:[36][37][38]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, zlaté podbarvení – 1. místo, stříbrné podbarvení – 2. místo, bronzové podbarvení – 3. místo, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Španělsko Španělsko (1929 –)
Sezóny Liga Úroveň Z V R P VG OG +/- B Pozice
1929 Primera División 1 18 8 2 8 43 41 +2 18 6.
1929/30 Primera División 1 18 5 2 11 32 50 -18 12 10.
1930/31 Segunda División 2 18 11 1 6 47 31 +16 23 3.
1931/32 Segunda División 2 16 8 2 6 38 34 +4 18 4.
1932/33 Segunda División 2 18 10 4 4 40 35 +5 24 2.
1933/34 Segunda División 2 18 11 2 5 45 28 +17 24 1.
1934/35 Primera División 1 22 8 5 9 40 45 -5 21 7.
1935/36 Primera División 1 22 6 3 13 34 50 -16 15 11.
Španělské soutěže se v letech 1936–39 nehrály, a to kvůli právě probíhající občanské válce.
1939/40 Primera División 1 22 14 1 7 43 29 +14 29 1.
1940/41 Primera División 1 22 13 7 2 70 36 +34 33 1.
1941/42 Primera División 1 26 14 5 7 50 44 +6 33 3.
1942/43 Primera División 1 26 11 5 10 54 44 +10 27 8.
1943/44 Primera División 1 26 15 4 7 66 49 +17 34 2.
1944/45 Primera División 1 26 13 5 8 46 41 +5 31 3.
1945/46 Primera División 1 26 10 6 10 50 48 +2 26 7.
1946/47 Primera División 1 26 13 6 7 58 44 +14 32 3.
1947/48 Primera División 1 26 13 7 6 73 45 +28 33 3.
1948/49 Primera División 1 26 15 4 7 54 32 +22 34 4.
1949/50 Primera División 1 26 15 3 8 71 51 +20 33 1.
1950/51 Primera División 1 30 17 6 7 87 50 +37 40 1.
1951/52 Primera División 1 30 16 5 9 80 57 +23 37 4.
1952/53 Primera División 1 30 13 4 13 65 70 -5 30 8.
1953/54 Primera División 1 30 11 7 12 57 47 +10 29 11.
1954/55 Primera División 1 30 11 7 12 59 64 -5 29 8.
1955/56 Primera División 1 30 14 5 11 75 49 +26 33 5.
1956/57 Primera División 1 30 15 4 11 65 54 +11 34 5.
1957/58 Primera División 1 30 16 10 4 78 43 +35 42 2.
1958/59 Primera División 1 30 13 6 11 58 48 +10 32 5.
1959/60 Primera División 1 30 15 3 12 59 40 +19 33 5.
1960/61 Primera División 1 30 17 6 7 57 35 +22 40 2.
1961/62 Primera División 1 30 15 6 9 50 36 +14 36 3.
1962/63 Primera División 1 30 14 9 7 61 36 +25 37 2.
1963/64 Primera División 1 30 10 9 11 37 34 +3 29 7.
1964/65 Primera División 1 30 20 3 7 58 27 +31 43 2.
1965/66 Primera División 1 30 18 8 4 54 20 +34 44 1.
1966/67 Primera División 1 30 14 7 9 57 30 +27 35 4.
1967/68 Primera División 1 30 12 9 9 38 32 +6 33 6.
1968/69 Primera División 1 30 10 10 10 40 37 +3 30 6.
1969/70 Primera División 1 30 18 6 6 53 22 +31 42 1.
1970/71 Primera División 1 30 17 8 5 51 20 +31 42 3.
1971/72 Primera División 1 34 14 11 9 45 28 +17 39 6.
1972/73 Primera División 1 34 20 8 6 49 29 +20 48 1.
1973/74 Primera División 1 34 16 8 10 50 31 +19 40 2.
1974/75 Primera División 1 34 11 13 10 46 34 +12 35 6.
1975/76 Primera División 1 34 18 6 10 60 38 +22 42 3.
1976/77 Primera División 1 34 19 8 7 62 33 +29 46 1.
1977/78 Primera División 1 34 16 4 14 61 52 +9 36 6.
1978/79 Primera División 1 34 14 13 7 55 37 +18 41 3.
1979/80 Primera División 1 34 10 11 13 38 44 -6 31 13.
1980/81 Primera División 1 34 17 8 9 59 41 +18 42 3.
1981/82 Primera División 1 34 15 4 15 38 37 +1 34 8.
1982/83 Primera División 1 34 20 6 8 56 38 +18 46 3.
1983/84 Primera División 1 34 17 8 9 53 47 +6 42 4.
1984/85 Primera División 1 34 16 11 7 51 28 +23 43 2.
1985/86 Primera División 1 34 17 8 9 53 38 +15 42 5.
1986/87 Primera División 1 44 18 11 15 58 54 +4 47 7.
1987/88 Primera División 1 38 19 10 9 60 38 +22 48 3.
1988/89 Primera División 1 38 19 8 11 69 45 +24 46 4.
1989/90 Primera División 1 38 20 10 8 55 35 +20 50 4.
1990/91 Primera División 1 38 17 13 8 52 28 +24 47 2.
1991/92 Primera División 1 38 24 5 9 67 35 +32 53 3.
1992/93 Primera División 1 38 16 11 11 52 42 +10 43 6.
1993/94 Primera División 1 38 13 9 16 54 54 0 35 12.
1994/95 Primera División 1 38 13 9 16 56 54 +2 35 14.
1995/96 Primera División 1 42 26 9 7 75 32 +43 87 1.
1996/97 Primera División 1 42 20 11 11 76 64 +12 71 5.
1997/98 Primera División 1 38 16 12 10 79 56 +23 60 7.
1998/99 Primera División 1 38 12 10 16 54 50 +4 46 13.
1999/00 Primera División 1 38 9 11 18 48 64 -16 38 19.
2000/01 Segunda División 2 42 21 11 10 59 39 +20 74 4.
2001/02 Segunda División 2 42 23 10 9 68 44 +24 79 1.
2002/03 Primera División 1 38 12 11 15 51 56 -5 47 12.
2003/04 Primera División 1 38 15 10 13 51 53 -2 55 7.
2004/05 Primera División 1 38 13 11 14 40 34 +6 50 11.
2005/06 Primera División 1 38 13 13 12 45 37 +8 52 10.
2006/07 Primera División 1 38 17 9 12 46 39 +7 60 7.
2007/08 Primera División 1 38 19 7 12 66 47 +19 64 4.
2008/09 Primera División 1 38 20 7 11 80 57 +23 67 4.
2009/10 Primera División 1 38 13 8 17 57 61 -4 47 9.
2010/11 Primera División 1 38 17 7 14 62 53 +9 58 7.
2011/12 Primera División 1 38 15 11 12 53 46 +7 56 5.
2012/13 Primera División 1 38 23 7 8 65 31 +34 76 3.
2013/14 Primera División 1 38 28 6 4 77 26 +51 90 1.
2014/15 Primera División 1 38 23 9 6 67 29 +38 78 3.
2015/16 Primera División 1 38 28 4 6 63 18 +45 88 3.
2016/17 Primera División 1 38 23 9 6 70 27 +43 78 3.
2017/18 Primera División 1 38 23 10 5 58 22 +36 79 2.
2018/19 Primera División 1 38 22 10 6 55 29 +26 76 2.
2019/20 Primera División 1 38 18 16 4 51 27 +24 70 3.
2020/21 Primera División 1 38 26 8 4 67 25 +42 86 1.
2021/22 Primera División 1 38 21 8 9 65 43 +22 71 3.

Účast v evropských pohárech

[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: [13][39]

Ročník Soutěž Kolo Klub Doma Venku Celkem
1950 Latinský pohár Semifinále Francie FC Girondins de Bordeaux 2:4 (Lisabon)
Zápas o 3. místo Itálie SS Lazio 2:1 (Lisabon)
1951 Latinský pohár Semifinále Itálie AC Milán 1:4 (Milán)
Zápas o 3. místo Portugalsko Sporting CP 3:1 (Milán nebo Turín[39])
1958/59 Pohár mistrů evropských zemí Předkolo Irsko Drumcondra FC 8:0 5:1 13:1
1. kolo CDNA Sofia 2:1 0:1 2:2 (3. zápas: 3:1)
Čtvrtfinále Německo FC Schalke 04 3:0 1:1 4:1
Semifinále Real Madrid 1:0 1:2 2:2 (3. zápas: 1:2)
1961/62 Pohár vítězů pohárů Předkolo Francie CS Sedan Ardennes 4:1 3:2 7:3
1. kolo Anglie Leicester City FC 2:0 1:1 3:1
Čtvrtfinále Německo Werder Brémy 3:1 1:1 4:2
Semifinále Východní Německo SC Motor Jena 4:0 1:0 5:0
Finále Itálie ACF Fiorentina 1:1; opak.: 3:0
1962/63 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Hibernians FC 4:0 1:0 5:0
Čtvrtfinále PFK Botev Plovdiv 4:0 1:1 5:1
Semifinále Německo 1. FC Norimberk 2:0 1:2 3:2
Finále Anglie Tottenham Hotspur FC 1:5
1963/64 Veletržní pohár 1. kolo Portugalsko FC Porto 2:1 0:0 2:1
2. kolo Itálie Juventus FC 1:2 0:1 1:3
1964/65 Veletržní pohár 1. kolo Švýcarsko Servette FC 6:1 2:2 8:3
2. kolo Irsko Shelbourne FC 1:0 1:0 2:0
3. kolo Belgie RFC de Liège 2:0 0:1 2:1
Čtvrtfinále Volný los
Semifinále Itálie Juventus FC 3:1 1:3 4:4 (3. zápas: 1:3)
1965/66 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Jugoslávie NK Dinamo Zagreb 4:0 1:0 5:0
2. kolo Știința Cluj 4:0 2:0 6:0
Čtvrtfinále Německo Borussia Dortmund 1:1 0:1 1:2
1966/67 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo Švédsko Malmö FF 3:1 2:0 5:1
2. kolo Jugoslávie FK Vojvodina 2:0 1:3 3:3 (3. zápas: 2:3)
1967/68 Veletržní pohár 1. kolo Rakousko Wiener Sport-Club 2:1 5:2 7:3
2. kolo Turecko Göztepe AŞ 2:0 0:3 2:3
1968/69 Veletržní pohár 1. kolo Belgie KSV Waregem 2:1 0:1 2:2 (v)
1970/71 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo Rakousko FK Austria Wien 2:0 2:1 4:1
2. kolo Itálie Cagliari Calcio 3:0 1:2 4:2
Čtvrtfinále Polsko Legia Warszawa 1:0 1:2 2:2 (v)
Semifinále Nizozemsko AFC Ajax 1:0 0:3 1:3
1971/72 Pohár UEFA 1. kolo Řecko Panionios GSS 2:1 0:1 2:2 (v)
1972/73 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Francie SC Bastia 2:1 0:0 2:1
2. kolo Sovětský svaz FK Spartak Moskva 3:4 2:1 5:5 (v)
1973/74 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo Turecko Galatasaray SK 0:0 1:0 1:0
2. kolo FC Dinamo Bucureşti 2:2 2:0 4:2
Čtvrtfinále Jugoslávie FK Crvena zvezda 0:0 2:0 2:0
Semifinále Skotsko Celtic FC 0:0 2:0 2:0
Finále Německo FC Bayern Mnichov 1:1; opak.: 0:4
1974 Interkontinentální pohár Finále Argentina CA Independiente 2:0 0:1 2:1
1974/75 Pohár UEFA 1. kolo Dánsko Kjøbenhavns Boldklub 4:0 2:3 6:3
2. kolo Anglie Derby County FC 2:2 2:2 4:4 (6:7 pen.)
1975/76 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Švýcarsko FC Basel 1:1 2:1 3:2
2. kolo Německo Eintracht Frankfurt 1:2 0:1 1:3
1976/77 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Rakousko SK Rapid Wien 1:1 2:1 3:2
2. kolo Jugoslávie HNK Hajduk Split 1:0 2:1 3:1
Čtvrtfinále Bulharsko Levski Spartak Sofia 2:0 1:2 3:2
Semifinále Německo Hamburger SV 3:1 0:3 3:4
1977/78 Pohár mistrů evropských zemí 1. kolo FC Dinamo Bucureşti 2:0 1:2 3:2
2. kolo Francie FC Nantes 2:1 1:1 3:2
Čtvrtfinále Belgie Club Brugge KV 3:2 0:2 3:4
1979/80 Pohár UEFA 1. kolo Východní Německo Dynamo Dresden 1:2 0:3 1:5
1981/82 Pohár UEFA 1. kolo Portugalsko Boavista FC 3:1 1:4 4:5
1983/84 Pohár UEFA 1. kolo Nizozemsko FC Groningen 2:1 0:3 2:4
1984/85 Pohár UEFA 1. kolo Švýcarsko FC Sion 2:3 0:1 2:4
1985/86 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Skotsko Celtic FC 1:1 2:1 3:2
2. kolo Wales Bangor City FC 1:0 2:0 3:0
Čtvrtfinále Jugoslávie FK Crvena zvezda 1:1 2:0 3:1
Semifinále Německo Bayer Uerdingen 1:0 3:2 4:2
Finále Sovětský svaz FK Dynamo Kyjev 0:3
1986/87 Pohár UEFA 1. kolo Německo Werder Brémy 2:0 1:2 3:2
2. kolo Portugalsko Vitória SC 1:0 0:2 1:2
1988/89 Pohár UEFA 1. kolo Nizozemsko FC Groningen 2:1 0:1 2:2 (v)
1989/90 Pohár UEFA 1. kolo Itálie ACF Fiorentina 1:0 0:1 1:1 (1:3 pen.)
1990/91 Pohár UEFA 1. kolo Rumunsko FC Politehnica Timișoara 1:0 0:2 1:2
1991/92 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Norsko Fyllingen Fotball 7:2 1:0 8:2
2. kolo Anglie Manchester United FC 3:0 1:1 4:1
Čtvrtfinále Belgie Club Brugge KV 3:2 1:2 4:4 (v)
1992/93 Pohár vítězů pohárů 1. kolo Slovinsko NK Maribor 6:1 3:0 9:1
2. kolo Turecko Trabzonspor 0:0 2:0 2:0
Čtvrtfinále Řecko Olympiacos FC 3:1 1:1 4:2
Semifinále Itálie Parma FC 1:2 1:0 2:2 (v)
1993/94 Pohár UEFA 1. kolo Skotsko Heart of Midlothian FC 3:0 1:2 4:2
2. kolo Řecko OFI Kréta 1:0 0:2 1:2
1996/97 Liga mistrů UEFA Základní skupina B Rumunsko FC Steaua București 4:0 1:1 1. místo
Polsko Widzew Łódź 1:0 4:1
Německo Borussia Dortmund 0:1 2:1
Čtvrtfinále Nizozemsko AFC Ajax 2:3 1:1 3:4
1997/98 Pohár UEFA 1. kolo Anglie Leicester City FC 2:1 2:0 4:1
2. kolo Řecko PAOK FC 5:2 4:4 9:6
3. kolo Chorvatsko GNK Croatia Zagreb 1:0 1:1 2:1
Čtvrtfinále Anglie Aston Villa FC 1:0 1:2 2:2 (v)
Semifinále Itálie SS Lazio 0:1 0:0 0:1
1998/99 Pohár UEFA 1. kolo Srbsko a Černá Hora FK Obilić 2:0 1:0 3:0
2. kolo Bulharsko PFK CSKA Sofia 1:0 4:2 5:2
3. kolo Španělsko Real Sociedad 4:1 1:2 5:3
Čtvrtfinále Itálie AS Roma 2:1 2:1 4:2
Semifinále Itálie Parma FC 1:3 1:2 2:5
1999/00 Pohár UEFA 1. kolo Turecko MKE Ankaragücü 3:0 0:1 3:1
2. kolo Polsko Amica Wronki 1:0 4:1 5:1
3. kolo Německo VfL Wolfsburg 2:1 3:2 5:3
4. kolo Francie RC Lens 2:2 2:4 4:6
2004 Pohár Intertoto 3. kolo Česko FC Tescoma Zlín 0:2 4:2 4:4 (v)
Semifinále Srbsko a Černá Hora OFK Bělehrad 2:0 3:1 5:1
Finále Španělsko Villarreal CF 2:0 0:2 2:2 (1:3 pen.)
2007 Pohár Intertoto 3. kolo Rumunsko ACF Gloria Bistrița 1:0 1:2 2:2 (v)
2007/08 Pohár UEFA 2. předkolo Srbsko FK Vojvodina 3:0 2:1 5:1
1. kolo Turecko Kayseri Erciyesspor 4:0 5:0 9:0
Základní skupina B Rusko FK Lokomotiv Moskva 3:3 1. místo
Skotsko Aberdeen FC 2:0
Dánsko FC København 2:0
Řecko Panathinaikos FC 2:1
Šestnáctifinále Anglie Bolton Wanderers FC 0:0 0:1 0:1
2008/09 Liga mistrů UEFA 3. předkolo Německo FC Schalke 04 4:0 0:1 4:1
Základní skupina D Nizozemsko PSV Eindhoven 2:1 3:0 2. místo
Francie Olympique de Marseille 2:1 0:0
Anglie Liverpool FC 1:1 1:1
Osmifinále Portugalsko FC Porto 2:2 0:0 2:2 (v)
2009/10 Liga mistrů UEFA 4. předkolo Řecko Panathinaikos FC 2:0 3:2 5:2
Základní skupina D Kypr APOEL FC 0:0 1:1 3. místo
Portugalsko FC Porto 0:3 0:2
Anglie Chelsea FC 2:2 0:4
2009/10 Evropská liga UEFA Šestnáctifinále Turecko Galatasaray SK 1:1 2:1 3:2
Osmifinále Portugalsko Sporting CP 0:0 2:2 2:2 (v)
Čtvrtfinále Španělsko Valencia CF 0:0 2:2 2:2 (v)
Semifinále Anglie Liverpool FC 1:0 1:2 2:2 (v)
Finále Anglie Fulham FC 2:1 prodl.
2010 Superpohár UEFA Finále Itálie FC Internazionale Milano 2:0
2010/11 Evropská liga UEFA Základní skupina B Řecko Aris Soluň 2:3 0:1 3. místo
Německo Bayer 04 Leverkusen 1:1 1:1
Norsko Rosenborg BK 3:0 2:1
2011/12 Evropská liga UEFA 3. předkolo Norsko Strømsgodset IF 2:1 2:0 4:1
4. předkolo Portugalsko Vitória SC 2:0 4:0 6:0
Základní skupina I Skotsko Celtic FC 2:0 1:0 1. místo
Francie Stade Rennais FC 3:1 1:1
Itálie Udinese Calcio 4:0 0:2
Šestnáctifinále Itálie SS Lazio 1:0 3:1 4:1
Osmifinále Turecko Beşiktaş JK 3:1 3:0 6:1
Čtvrtfinále Německo Hannover 96 2:1 2:1 4:2
Semifinále Španělsko Valencia CF 4:2 1:0 5:2
Finále Španělsko Athletic Bilbao 3:0
2012 Superpohár UEFA Finále Anglie Chelsea FC 4:1
2012/13 Evropská liga UEFA Základní skupina B Izrael Hapoel Tel Aviv FC 1:0 3:0 2. místo
Česko FC Viktoria Plzeň 1:0 0:1
Portugalsko Académica de Coimbra 2:1 0:2
Šestnáctifinále Rusko FK Rubin Kazaň 0:2 1:0 1:2
2013/14 Liga mistrů UEFA Základní skupina G Rusko FK Zenit Sankt-Petěrburg 3:1 1:1 1. místo
Portugalsko FC Porto 2:0 2:1
Rakousko FK Austria Wien 4:0 3:0
Osmifinále Itálie AC Milán 4:1 1:0 5:1
Čtvrtfinále Španělsko FC Barcelona 1:0 1:1 2:1
Semifinále Anglie Chelsea FC 0:0 3:1 3:1
Finále Španělsko Real Madrid 1:4 prodl.
2014/15 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Řecko Olympiacos FC 4:0 2:3 1. místo
Itálie Juventus FC 1:0 0:0
Švédsko Malmö FF 5:0 2:0
Osmifinále Německo Bayer 04 Leverkusen 1:0 0:1 1:1 (3:2 pen.)
Čtvrtfinále Španělsko Real Madrid 0:0 0:1 0:1
2015/16 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Turecko Galatasaray SK 2:0 2:0 1. místo
Portugalsko SL Benfica 1:2 2:1
Kazachstán FC Astana 4:0 0:0
Osmifinále Nizozemsko PSV Eindhoven 0:0 0:0 0:0 (8:7 pen.)
Čtvrtfinále Španělsko FC Barcelona 2:0 1:2 3:2
Semifinále Německo FC Bayern Mnichov 1:0 1:2 2:2 (v)
Finále Španělsko Real Madrid 1:1 (3:5 pen.)
2016/17 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Nizozemsko PSV Eindhoven 2:0 1:0 1. místo
Německo FC Bayern Mnichov 1:0 0:1
Rusko FK Rostov 2:1 1:0
Osmifinále Německo Bayer 04 Leverkusen 0:0 4:2 4:2
Čtvrtfinále Anglie Leicester City FC 1:0 1:1 2:1
Semifinále Španělsko Real Madrid 2:1 0:3 2:4
2017/18 Liga mistrů UEFA Základní skupina C Itálie AS Roma 2:0 0:0 3. místo
Anglie Chelsea FC 1:2 1:1
Ázerbájdžán Qarabağ FK 1:1 0:0
2017/18 Evropská liga UEFA Šestnáctifinále Dánsko FC København 1:0 4:1 5:1
Osmifinále Rusko FK Lokomotiv Moskva 3:0 5:1 8:1
Čtvrtfinále Portugalsko Sporting CP 2:0 0:1 2:1
Semifinále Anglie Arsenal FC 1:0 1:1 2:1
Finále Francie Olympique de Marseille 3:0
2018 Superpohár UEFA Finále Španělsko Real Madrid 4:2 prodl.
2018/19 Liga mistrů UEFA Základní skupina A Francie AS Monaco FC 2:0 2:1 2. místo
Belgie Club Brugge KV 3:1 0:0
Německo Borussia Dortmund 2:0 0:4
Osmifinále Itálie Juventus FC 2:0 0:3 2:3
2019/20 Liga mistrů UEFA Základní skupina D Itálie Juventus FC 2:2 0:1 2. místo
Rusko FK Lokomotiv Moskva 2:0 2:0
Německo Bayer 04 Leverkusen 1:0 1:2
Osmifinále Anglie Liverpool FC 1:0 3:2 Prodloužení
Čtvrtfinále Soupeř bude upřesněn po dohrání všech odvet

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g "Historia" [online]. atleticodemadrid.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ a b "Atletico Madrid Colors" [online]. teamcolorcodes.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b "Wanda Metropolitano (Estadio Metropolitano)" [online]. stadiumdb.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c "Why everything you know about the Madrid derby might be wrong" [online]. fourfourtwo.com, 07.01.2015 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c "Un decreto españoliza los nombres (1940)" [online]. as.com, 20.12.2016 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ 1973/74 European Champions Clubs' Cup - Final, UEFA.com, cit. 5. 6. 2013 (anglicky)
  7. ↑ Plzeň - Atlético Madrid 1:0, Horváth a spol. zakončili podzim báječně. iDNES.cz [online]. 2012-12-06 [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Real zostal bez trofeje, prehral aj vo finále pohára, SME.sk, cit. 18. 5. 2013 (slovensky)
  9. ↑ Atletico zdolalo v odvete Real 1:0 a získalo Superpohár, SME.sk, citováno 23. 8. 2014 (slovensky)
  10. ↑ Página oficial del Atlético de Madrid - Wanda Metropolitano. Club Atlético de Madrid [online]. [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ Memes, críticas y polémica: por qué el Atlético Madrid le puso "Wanda" a su nuevo estadio. Infobae [online]. [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  12. ↑ Atlético de Madrid: El Atlético presenta su nuevo escudo - Marca.com. Marca.com. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (španělsky) 
  13. ↑ a b c d e "European Cups Archive" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ "Intercontinental Club Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ "Spain - List of Champions" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ "Spain - List of Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b c d "Spain - List of Super Cup Finals" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ "Spain - List of Champions of Centro" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ "Mundo Deportivo, str. 4 (23. června 1941)" [online]. hemeroteca.abc.es [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  20. ↑ "Trofeo Teresa Herrera (La Coruña-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ "Coupe Mohamed V (Casablanca - Morocco)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ "Trofeo Colombino (Huelva-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ "Trofeo Ramón de Carranza (Cádiz-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ "Trofeo Villa de Madrid (Madrid-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ "Mundo Deportivo, str. 18 (15. srpna 1991)" [online]. hemeroteca.abc.es [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (španělsky) 
  26. ↑ "Trofeo Semana del Sol-Ciudad de Marbella (Marbella, Málaga-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ "Trofeo Naranja (Valencia-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ "Trofeo Alicante-Costa Blanca-Ciudad de Alicante-Ayuntamiento (Alicante-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ "Trofeo Ciudad de Zaragoza " Memorial Carlos Lapetra" (Zaragoza-Spain)" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ "Shanghai - International Tournaments" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ "Trofeo Memorial Jesús Gil y Gil 2005-2019" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ "Liverpool 1 Atletico Madrid 1 (Atletico win 5-4 on pens): Diego Simeone's side a step too far for Jurgen Klopp's Reds" [online]. telegraph.co.uk, 02.08.2017 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ "Liverpool lose to Atletico Madrid on penalties in Audi Cup final" [online]. bbc.com, 02.08.2017 [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ "Spain - U-19 League Champions" [online]. rsssf.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ "Spain - U-19 Cup History" [online]. rsssf.com [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ a b "Ligas" [online]. bdfutbol.com [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (německy) 
  37. ↑ a b "RESULTADOS HISTÓRICOS DEL FÚTBOL ESPAÑOL" [online]. arquero-arba.futbolme.net [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  38. ↑ a b "RESULTADOS HISTÓRICOS DE LAS LIGAS ESPAÑOLAS DE FÚTBOL EN CATEGORÍA REGIONAL" [online]. arquero-arba.futbolme.net [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (španělsky) 
  39. ↑ a b "Latin Cup" [online]. rsssf.com [cit. 2019-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Španělsko Primera División – španělská nejvyšší soutěž ve fotbale (ročníky, týmy, ocenění, atd.)
Kluby 2023/2024
(20 mužstev)
Sezóny
1929 • 1929/30 • 1930/31 • 1931/32 • 1932/33 • 1933/34 • 1934/35 • 1935/36 • 1936/37 • 1937/38 • 1938/39 • 1939/40 • 1940/41 • 1941/42 • 1942/43 • 1943/44 • 1944/45 • 1945/46 • 1946/47 • 1947/48 • 1948/49 • 1949/50 • 1950/51 • 1951/52 • 1952/53 • 1953/54 • 1954/55 • 1955/56 • 1956/57 • 1957/58 • 1958/59 • 1959/60 • 1960/61 • 1961/62 • 1962/63 • 1963/64 • 1964/65 • 1965/66 • 1966/67 • 1967/68 • 1968/69 • 1969/70 • 1970/71 • 1971/72 • 1972/73 • 1973/74 • 1974/75 • 1975/76 • 1976/77 • 1977/78 • 1978/79 • 1979/80 • 1980/81 • 1981/82 • 1982/83 • 1983/84 • 1984/85 • 1985/1986 • 1986/87 • 1987/88 • 1988/89 • 1989/90 • 1990/91 • 1991/92 • 1992/93 • 1993/94 • 1994/95 • 1995/96 • 1996/97 • 1997/98 • 1998/99 • 1999/00 • 2000/01 • 2001/02 • 2002/03 • 2003/04 • 2004/05 • 2005/06 • 2006/07 • 2007/08 • 2008/09 • 2009/10 • 2010/11 • 2011/12 • 2012/13 • 2013/14 • 2014/15 • 2015/16 • 2016/17 • 2017/18 • 2018/19 • 2019/20 • 2020/21 • 2021/22 • 2022/23 • 2023/24
Dřívější účastníci
(poslední sezóna)
CE Europa (1930/31) • Real Unión (1931/32) • Arenas Club de Getxo (1934/35) • CD Alcoyano (1950/51) • Atlético Tetuán (1951/52) • Cultural y Deportiva Leonesa (1955/56) • CD Condal (1956/57) • Real Jaén (1957/58) • Pontevedra CF (1969/70) • Burgos CF (1979/80) • AD Almería (1980/81) • CE Sabadell FC (1987/88) • CD Castellón (1990/91) • Real Burgos CF (1992/93) • UE Lleida (1993/94) • CD Logroñés (1996/97) • SD Compostela (1997/98) • CP Mérida (1997/98) • CF Extremadura (1998/99) • UD Salamanca (1998/99) • Real Oviedo (2000/01) • Albacete Balompié (2004/05) • Cádiz CF (2005/06) • Gimnàstic de Tarragona (2006/07) • Real Murcia (2007/08) • CD Numancia (2008/09) • Recreativo de Huelva (2008/09) • CD Tenerife (2009/10) • Xerez CD (2009/10) • Hércules CF (2010/11) • Racing de Santander (2011/12) • Real Zaragoza (2012/13) • UD Almería (2014/15) • Córdoba CF (2014/15) • Elche CF (2022/23) • Sporting de Gijón (2016/17) • Deportivo de La Coruña (2017/18) • Málaga CF (2017/18) • Girona FC (2018/19) • Rayo Vallecano (2018/19) • SD Huesca (2020/21) • SD Eibar (2020/21) • Levante UD (2021/22) • Real Valladolid (2022/23) • RCD Espanyol (2022/23)
Trofeje a ocenění
Jiné odkazy
Fotbal ženy: Primera División Femenina de España • Copa de la Reina de Fútbol • Španělská ženská fotbalová reprezentace
Vítězové – Superpohár UEFA
1972 Ajax Amsterdam • 1973 Ajax Amsterdam • 1975 FK Dynamo Kyjev • 1976 RSC Anderlecht • 1977 Liverpool FC • 1978 RSC Anderlecht • 1979 Nottingham Forest FC • 1980 Valencia CF • 1982 Aston Villa FC • 1983 Aberdeen FC • 1984 Juventus FC • 1986 FC Steaua București • 1987 FC Porto • 1988 KV Mechelen • 1989 AC Milán • 1990 AC Milán • 1991 Manchester United FC • 1992 FC Barcelona • 1993 AC Parma • 1994 AC Milán • 1995 Ajax Amsterdam • 1996 Juventus FC • 1997 FC Barcelona • 1998 Chelsea FC • 1999 Lazio Řím • 2000 Galatasaray SK • 2001 Liverpool FC • 2002 Real Madrid • 2003 AC Milán • 2004 Valencia CF • 2005 Liverpool FC • 2006 Sevilla FC • 2007 AC Milán • 2008 Zenit Petrohrad • 2009 FC Barcelona • 2010 Atlético Madrid • 2011 FC Barcelona • 2012 Atlético Madrid • 2013 FC Bayern Mnichov • 2014 Real Madrid • 2015 FC Barcelona • 2016 Real Madrid • 2017 Real Madrid • 2018 Atlético Madrid • 2019 Liverpool FC • 2020 FC Bayern Mnichov • 2021 Chelsea FC • 2022 Real Madrid • 2023
Vítězové – Mistrovství světa ve fotbale klubů
Interkontinentální pohár
– předchůdce
1960 Real Madrid • 1961 CA Peñarol • 1962 Santos FC • 1963 Santos FC • 1964 FC Inter Milán • 1965 FC Inter Milán • 1966 CA Peñarol • 1967 Racing Club • 1968 Estudiantes de La Plata • 1969 AC Milán • 1970 Feyenoord • 1971 Nacional Montevideo • 1972 AFC Ajax • 1973 CA Independiente • 1974 Atlético Madrid • 1975 Ročník neodehrán • 1976 Bayern Mnichov • 1977 CA Boca Juniors • 1978 Ročník neodehrán • 1979 Club Olimpia • 1980 Nacional Montevideo • 1981 Flamengo • 1982 CA Peñarol • 1983 Grêmio • 1984 CA Independiente • 1985 Juventus FC • 1986 CA River Plate • 1987 FC Porto • 1988 Nacional Montevideo • 1989 AC Milán • 1990 AC Milán • 1991 FK Crvena zvezda • 1992 São Paulo FC • 1993 São Paulo FC • 1994 CA Vélez Sarsfield • 1995 AFC Ajax • 1996 Juventus FC • 1997 Borussia Dortmund • 1998 Real Madrid • 1999 Manchester United FC • 2000 CA Boca Juniors • 2001 Bayern Mnichov • 2002 Real Madrid • 2003 CA Boca Juniors • 2004 FC Porto
Mistrovství světa klubů
2000 SC Corinthians Paulista • 2001–2004 • 2005 São Paulo FC • 2006 Sport Club Internacional • 2007 AC Milán • 2008 Manchester United FC • 2009 FC Barcelona • 2010 FC Inter Milán • 2011 FC Barcelona • 2012 SC Corinthians Paulista • 2013 Bayern Mnichov • 2014 Real Madrid • 2015 FC Barcelona • 2016 Real Madrid • 2017 Real Madrid • 2018 Real Madrid • 2019 Liverpool FC • 2020 Bayern Mnichov • 2021 Chelsea • 2022 Chelsea • 2023 Real Madrid
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Atlético_Madrid&oldid=24349233“