Antanas Smetona

Antanas Smetona
Antanas Smetona
Prezident Litvy
	Ve funkci:; 19. prosince 1926 – 15. června 1940
Předseda vlády	Augustinas Voldemaras; Juozas Tūbelis; Vladas Mironas; Jonas Černius; Antanas Merkys
Předchůdce	Aleksandras Stulginskis; (zastupující, v úřadu pouze několik hodin)
Nástupce	Antanas Merkys (zastupující)
	Ve funkci:; 4. dubna 1919 – 19. června 1920
Předseda vlády	Pranas Dovydaitis; Mykolas Sleževičius; Ernestas Galvanauskas
Nástupce	Aleksandras Stulginskis
Stranická příslušnost
Členství	Lithuanian Nationalist and Republican Union
Narození	10. srpna 1874; Užulėnis, Litva
Úmrtí	9. ledna 1944 (ve věku 69 let); Cleveland, USA
Příčina úmrtí	požár
Místo pohřbení	All Souls Cemetery
Choť	Sofija Smetonienė
Alma mater	Mnichovská univerzita; Petrohradská státní univerzita; Academia Petrina
Profese	politik, spisovatel, pedagog, advokát a novinář
Náboženství	katolicismus
Ocenění	velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1932); velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara; Řád bílého lva 1. třídy; Řád orlího kříže 1. třídy; velkokříž Řádu Pia IX.; … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Antanas Smetona
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antanas Smetona (10. srpna 1874 Užulėnis – 9. ledna 1944 Cleveland) byl litevský politik a první litevský prezident.

Život

V mládí studoval kněžský seminář v Kaunasu, ale z více důvodů změnil plány ohledně budoucí profese a přestoupil na gymnázium do lotyšské Jelgavy. Patřil zde spolu s Jonasem Jablonskisem, Vincasem Kudirkou k tajné proticarské nacionalistické skupině. Na podzim roku 1896 organizoval protesty proti povinné účasti na pravoslavných bohoslužbách a z gymnázia byl vyloučen, ale později mohl studia dokončit v Petrohradu. V Petrohradu také úspěšně absolvoval studium práv na Petrohradské univerzitě.

Po návratu do Litvy se začal angažovat v řadách litevských nacionalistů a podílel se na vydávání několika litevských novin.

Během první světové války žádal formou memoranda Německo, které okupovalo Litvu, aby uznalo právo litevského národa na samostatný stát. Později se stal členem Litevské rady (Lietuvos Taryba) a 16. února 1918 spolupodepsal vyhlášení litevské nezávislosti.

Dne 4. dubna 1919 byl Smetona zvolen prvním litevským prezidentem, ale již následujícího roku jej nahradil levicově orientovaný Aleksandras Stulginskis. Mezi lety 1923 a 1927 působil Antanas Smetona jako pedagog na Litevské univerzitě.

Po vojenském převratu se 17. prosince 1926 stal znovu prezidentem a v této funkci byl potvrzen znovu v letech 1931 a 1938. Od roku 1929 byl v postavení diktátora.

Prezidentem zůstal až do 15. června 1940. Odmítl podílet se na německo-sovětském útoku proti Polsku a v roce 1940 byl zastáncem ozbrojené obrany proti Sovětskému svazu. Protože však většina vlády ozbrojený odpor odmítala, odletěl Smetona z Litvy a předal své pravomoci ministerskému předsedovi A. Merkysovi, který se následujícího dne prohlásil za prezidenta Litvy.

Do roku 1941 žil Smetona ve Švýcarsku, v roce 1941 se přestěhoval se svou rodinou do Spojených států amerických, kde v roce 1944 zahynul při požáru.

Vyznamenání

velkokříž Řádu Pia IX. – Vatikán, 1927^[1]
Řád orlího kříže I. třídy – Estonsko, 29. dubna 1931^[2]
Řád Bílého lva I. třídy s řetězem, civilní skupina – Československo, 6. listopadu 1931 (řetěz propůjčen 4. března 1936)^[3]^[4]
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže – Finsko, 1932^[5]
Řád bílé hvězdy I. třídy s řetězem – Estonsko, 26. října 1938^[6]

Odkazy

Reference

↑ Acta Apostolicae Sedis. 1928, roč. 20, čís. 3, s. 93.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2015-12-28 [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Československý řád Bílého lva 1923–1990 (zřízený vládním nařízením č. 362/1922 Sb., ze dne 7. prosince 1922, které bylo nahrazeno vládním nařízením č. 10/1961 Sb., ze dne 11. ledna 1961) JMENNÝ REJSTŘÍK NOSITELŮ podle matrik nositelů (Archiv KPR, fond KPR, Evidenční knihy k udělování státních vyznamenání, inv. č. 1–15, kartony č. 1–4) a spisů z fondu KPR Dostupné online
↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.

Literatura

ŠVEC, Luboš. Prezident Antanas Smetona a jeho režim prizmatem československé publicistiky a diplomacie první poloviny třicátých let. Studia territorialia. 2012. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antanas Smetona na Wikimedia Commons
Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)

[1] Acta Apostolicae Sedis. 1928, roč. 20, čís. 3, s. 93.

[2] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.

[3] Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2015-12-28 [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[4] Československý řád Bílého lva 1923–1990 (zřízený vládním nařízením č. 362/1922 Sb., ze dne 7. prosince 1922, které bylo nahrazeno vládním nařízením č. 10/1961 Sb., ze dne 11. ledna 1961) JMENNÝ REJSTŘÍK NOSITELŮ podle matrik nositelů (Archiv KPR, fond KPR, Evidenční knihy k udělování státních vyznamenání, inv. č. 1–15, kartony č. 1–4) a spisů z fondu KPR Dostupné online

[5] Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[6] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Prezidenti Litvy

Prezidenti (1918–1940)	Antanas Smetona (1919–1920) • Aleksandras Stulginskis (1920–1926) • Kazys Grinius (1926) • Antanas Smetona (1926–1940)

Představitelé na úrovni prezidenta (1990–1992)	Vytautas Landsbergis (předseda Litevského parlamentu) (1990–1992)

Prezidenti (od 1993)	Algirdas Brazauskas (1993–1998) • Valdas Adamkus (1998–2003) • Rolandas Paksas (2003–2004) • Valdas Adamkus (2004–2009) • Dalia Grybauskaitė (2009–2019) • Gitanas Nausėda (od 2019)

Zastupující/dočasní prezidenti	Jonas Staugaitis (1926) • Antanas Merkys (1940) • Justas Paleckis (1940) • Stasys Lozoraitis (1944–1983 v exilu) • Stasys Antanas Bačkis (1983–1991 v exilu) • Jonas Žemaitis-Vytautas (1949–1953 v odboji) • Artūras Paulauskas (2004 po impeachmentu Rolanda Paksa)