Alexander Neumann

Alexander Neumann
Narození	15. říjen 1861; Jasenice Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. června 1947 (ve věku 85 let); Wellington Nový Zéland
Alma mater	Technická univerzita Vídeň
Povolání	architekt
Děti	Frederick H. Newman
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Alexander Neumann, někdy Alexander von Neumann (15. říjen 1861 Jasenice – 16. června 1947 Wellington), byl rakouský architekt, působící rovněž v Čechách a na Moravě.

Život

V letech 1874–1882 studoval reálku v Bílsku. Pak v letech 1882-1888 studoval architekturu na Technické vysoké škole ve Vídni (Technischen Hochschule Wien) u profesorů Heinricha Ferstela a Karla Königa. Po složení druhé státní zkoušky podnikl studijní cestu po Itálii, Španělsku a Francii. V letech 1891–1894 pracoval ve slavném ateliéru Fellner a Helmer. Dne 3. února 1895 získal stavitelskou koncesi.

Projektoval řadu nájemních domů a paláců ve Vídni i jinde. V roce 1909 založili spolu s Ernstem Gotthilfem projekční ateliér, který působil až do roku 1939.

V roce 1939 se mu podařilo uprchnout do Austrálie.

Dílo

1903–1904 vila pro Moritze Fuhrmanna, Vila Löw-Beer, Brno - Drobného 22
1906–1908 interiér Paláce Vídeňské bankovní jednoty, Praha 1 - Staré Město, č. p. 390, Na Příkopě 3, autor budovy: Josef Zasche
1930-1932 Česká eskomptní banka a úvěrový ústav, Praha 1 - Staré Město, č. p. 969, Na příkopě 33, 35, Celetná 40, novoklasicistní bankovní palác – dnes sídlo Komerční banky. Spoluautoři: Karl Jaray, Josef Sakař, Rudolf Hildebrand, Ernst Gotthilf^[1]

Odkazy

Reference

↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 513

Literatura

LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. S. 141.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexander Neumann na Wikimedia Commons
(německy) Alexander Neumann v Architekturlexikon Wien 1770-1945

[1] Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 513

[1]