Šan-jü

Šan-jü (čínsky v českém přepisu šan-jü, čchan-jü^{[pozn. 1]}, pchin-jinem chányú, shànyú, znaky zjednodušené 单于, tradiční 單于) plně tcheng-li kou-tchou šan-jü^[3] (čínsky v českém přepisu čcheng-li ku-tchu čchan-jü/šan-jü, pchin-jinem chēnglí gūtu chányú, znaky zjednodušené 撑犁孤涂单于, tradiční 撐犁孤塗單于, česky volně „panovník, syn Tengriho“^[3]) byl ve 3. století př. n. l. – 5. století n. l. titul vládců Siung-nuů, žijících v dnešním Mongolsku a Číně severně od Velké čínské zdi.

V titulu tcheng-li znamená Tengri, nejvyšší a nebeský bůh kočovníků; kou-tchou snad syn; šan-jü je slovo patrně sogdijského původu, označující vládce.^[3] Čínští kronikáři považovali titul za rovný čínské hodnosti wang (král či kníže), někdy ho však uznali i za rovného císaři (chuang-ti).

Šan-jüa vybírala siungnuská rodová aristokracie ze členů rodu Luan-tchi (欒提), zpravidla syna nebo bratra předešlého vládce, panoval doživotně. Se zánikem siungnuské říše zanikl i titul šan-jü. Panovníci Žuan-žuanů, od počátku 5. století ovládajících mongolské stepi používali nový titul kagan.

Odkazy

Poznámky

↑ Znak 單 je možno číst „čchan“, „šan“ nebo „tan“, v literatuře je tradiční čtení „šan“;^[1] objevuje se i čtení „čchan“.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chanyu na anglické Wikipedii.

↑
Např.:
- ROUX, Jean-Paul. Dějiny střední Asie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-867-9. S. 67 a násl..
- YÜ, Ying-shih. The Hsiung-nu. In: SINOR, Danis. The Cambridge History of Early Inner Asia, Volume 1. 1. vyd. Cambridge, new York, Melbourne: Cambridge University Press, 1990. ISBN 0521243041, ISBN 9780521243049. S. 119 a násl.. (anglicky)
↑
Např.:
- "Early Chinese Settlement Policies towards the Nomads." Pan Yihong. Asia Major, 3rd series, Vol. V, Part 2, (1992), p. 42, n. 2.
- Lexicon of Reconstructed Pronunciation in Early Middle Chinese, Late Middle Chinese and Early Mandarin, p. 48. (1991) Edwin G. Pulleyblank. UBC Press. Vancouver.
- Indo-Scythian Studies being Khotanese Texts Volume VII, p. 32. (1985). H. W. Bailey. Cambridge University Press.
↑ ^a ^b ^c ROUX, Jean-Paul. Dějiny střední Asie. Překlad Zdeněk Müller. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-867-9. S. 67.

[3] Znak 單 je možno číst „čchan“, „šan“ nebo „tan“, v literatuře je tradiční čtení „šan“;^[1] objevuje se i čtení „čchan“.^[2]

[šan-1] Např.:
ROUX, Jean-Paul. Dějiny střední Asie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-867-9. S. 67 a násl..

YÜ, Ying-shih. The Hsiung-nu. In: SINOR, Danis. The Cambridge History of Early Inner Asia, Volume 1. 1. vyd. Cambridge, new York, Melbourne: Cambridge University Press, 1990. ISBN 0521243041, ISBN 9780521243049. S. 119 a násl.. (anglicky)

[3] ROUX, Jean-Paul. Dějiny střední Asie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-867-9. S. 67 a násl..

[4] YÜ, Ying-shih. The Hsiung-nu. In: SINOR, Danis. The Cambridge History of Early Inner Asia, Volume 1. 1. vyd. Cambridge, new York, Melbourne: Cambridge University Press, 1990. ISBN 0521243041, ISBN 9780521243049. S. 119 a násl.. (anglicky)

[čchan-2] Např.:
"Early Chinese Settlement Policies towards the Nomads." Pan Yihong. Asia Major, 3rd series, Vol. V, Part 2, (1992), p. 42, n. 2.

Lexicon of Reconstructed Pronunciation in Early Middle Chinese, Late Middle Chinese and Early Mandarin, p. 48. (1991) Edwin G. Pulleyblank. UBC Press. Vancouver.

Indo-Scythian Studies being Khotanese Texts Volume VII, p. 32. (1985). H. W. Bailey. Cambridge University Press.

[6] "Early Chinese Settlement Policies towards the Nomads." Pan Yihong. Asia Major, 3rd series, Vol. V, Part 2, (1992), p. 42, n. 2.

[7] Lexicon of Reconstructed Pronunciation in Early Middle Chinese, Late Middle Chinese and Early Mandarin, p. 48. (1991) Edwin G. Pulleyblank. UBC Press. Vancouver.

[8] Indo-Scythian Studies being Khotanese Texts Volume VII, p. 32. (1985). H. W. Bailey. Cambridge University Press.

[roux_67-4] ROUX, Jean-Paul. Dějiny střední Asie. Překlad Zdeněk Müller. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-867-9. S. 67.

[pozn. 1]

[3]

[1]

[2]