Rogaška Slatina
| Rogaška Slatina | |
|---|---|
 Centrum města | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°13′57″ s. š., 15°38′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 223,6 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Savinjský |
| Občina | Rogaška Slatina |
  Rogaška Slatina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,44 km² |
| Počet obyvatel | 5 082 (2021) |
| Hustota zalidnění | 934,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Branko Kidrič |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3250 Rogaška Slatina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rogaška Slatina (německy Rohitsch-Sauerbrunn) je město a správní středisko stejnojmenné občiny ve Slovinsku v Savinjském regionu, ve stejnojmenné občině. Nachází se poblíž chorvatských hranic, asi 30 km východně od Celje. V roce 2021 zde trvale žilo 5 082 obyvatel. Město je známé pro, místní lázně s léčivými prameny a výrobu křišťálového skla.
Název
Název Rogaška Slatina se doslovně překládá jako "prameny Rogatce", což odkazuje na místní zdroje minerální vody. Prameny byly v roce 1687 pojmenovány Johannem Benediktem Gründelem Roitschocrene (z řeckého κρήνη a latinského crene, což doslova znamená pramen). V němčině byla osada známá jako Rohitsch-Sauerbrunn nebo Sauerbrunn Curort (a ve starších pramenech také jako Roitscher Sauerbrunn). Starší písemné prameny také uvádějí slovinské názvy Slatina Zdravišče a Slatina Rogačka.[1]
Historie
Oblast okolo města byla osídlena již ve starověku a vedla k ní tehdy římská cesta. V dokumentu z arcibiskupství v Salcburku z roku 1141 se zmiňuje římský kámen vedle pramene v této osadě. Pramen poprvé popsal alchymista Leonhard Thurneysser v 16. století. Následně byl popsán roku 1679 císařským lékařem Paulem de Sorbaitem, kolem roku 1700 kraňským lékařem Markem Gerbecem a Josephem Karlem Kindermannem v jeho díle o historii Štýrska z roku 1798 (Repertorium der steiermärkischen Geschichte, Geographie, Topographie, Statistik und Naturhistorie). Slovinský historik Rudolf Gustav Puff popsal Rogašku Slatinu ve zvláštní publikaci a 24 litografií města vytvořil umělec Josip Reiterer na počátku 19. století. Český chemik Adolf Režek založil v roce 1931 v Rogašce Slatině malou laboratoř a publikoval zde různé materiály o městě.[2]
Druhá světová válka
Mezi lety 1941 a 1945 byla Rogaška Slatina okupována nacistickým Německem. Dne 11. dubna 1941, pouhých pět dní po invazi do Jugoslávie, vstoupila do místního lázeňského střediska 132. pěší divize Wehrmachtu a v následujících týdnech zde byla zřízena komplexní správa okupantů, která město transformovala díky jeho významu jakožto zdravotnické centrum, pro výrobu skla, velké ubytovací kapacitě a poloze podél německo-chorvatské státní hranice na řece Sotla na jedno z klíčových stanovišť okupační zóny Dolního Štýrska.[3]
Historik Daniel Siter ve své práci "Rogaška Slatina během období německé okupace (1941-1945)" často zmiňuje chorvatské nacistické kolaboranty, tzv. Ustašovce, jejich přítomnost během tohoto období i jejich pustošení v oblasti dlouho po druhé světové válce.[4]
Hromadné hroby
Rogaška Slatina je místem dvou známých hromadných hrobů z období bezprostředně po druhé světové válce.[5] První z nich, v Sovinecké rokli (slovinsky Sovinčev graben) se nachází v jihovýchodní části města, v rokli nad železniční tratí a obsahuje pozůstatky těl 18 až 20 Chorvatů, kteří byli na místě zajati a poté zabiti v květnu a červnu 1945. Druhý masový hrob, zvaný Květinová hora (slovinsky Grobišče Cvetlični hrib) leží východně od města a předpokládá se, že jeho prostor zaujímá celou roklinu pod bývalým hotelem Triglav. Obsahuje pozůstatky neznámého počtu obětí zavražděných po válce, nebo obětí zavražděných nacisty během války.
Lázně
Rogaška Slatina je ve Slovinsku všeobecně známa pro lázeňství a místní léčivé prameny. Po staletí přitahuje návštěvníky do této oblasti léčivá minerální voda bohatá na hořčík (prodávaná pod značkou Donat Mg), malebná krajina a další místní památky. Léčivé prameny byly popsány už v římské době. V 17. století byl kolem pramenů postaven dřevěný plot a voda tekla dřevěným korytem. V roce 1676 majitel místního hradu Peter de Curti postavil na místě lázní hostinec a jako první zpoplatnil návštěvy pramenů. V té době byla voda také stáčena do lahví vyráběných nedalekou sklárnou.
Kostely
Farní kostel ve městě je zasvěcen Svatému kříži a patří do římskokatolické diecéze sídlící v Celje. Současná stavba na tomto místě byla postavena v letech 1864 až 1866 v novorománském stylu. Nejstarší zmínka o kostele na tomto místě pochází již z rukopisu z roku 1304, i když kostel existoval již předtím. Původní stavba byla v románském slohu a byla zbořena v roce 1863, aby uvolnila místo dnešnímu kostelu.
Další kostel, jihozápadně od města vedle vesnice Prnek, je zasvěcen Nejsvětější Trojici a také spadá pod farnost v Rogašce. Byl postaven v 17. století a obsahuje pozlacený oltář pocházející z let 1650 až 1675. Zbytek vnitřního vybavení pochází z 18. a 19. století.
Osobnosti spojené s městem:
Známé osobnosti, které se ve městě buď narodily, nebo zde žily jsou:
- Hilarij Froelich (1811–1878), autor lékařských knih
- France Kidrič (1880–1950), literát, novinář
- Franjo Kolterer (1888–1964), autor lékařských knih
- Miloš Verk (1890–1952), kartograf
- Boris Kidrič (1912–1953), komunistický politik, odbojář, první slovinský premiér
- Ela Peroci (1922–2001), spisovatelka, autorka dětských knih
- August Lavrenčič (1925-1996), malíř a scénograf
Galerie
-
Pohled na město od osady Brestovec -
Lázeňská čtvrť s pramenem -
Lázeňský park -
Farní kostel sv. Kříže -
Kostel Nejsvětější Trojice -
Vila
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rogaška Slatina na anglické Wikipedii.
- ↑ SNOJ, Marko. Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Ljubljana: [s.n.] S. 379-380.
- ↑ SAVNIK, Roman. Krajevni leksikon Slovenije, vol. 3. Ljubljana: [s.n.], 1976. S. 385-386.
- ↑ SITER, Daniel; MIKŠA, Peter. Poveljniška šola SA-Gruppe Südmark v Rogaški Slatini: delovanje in vloga pri vojaškopolitičnem usposabljanju vodstvenega kadra Wehrmannschafta. Prispevki za novejšo zgodovino. 2020-06-12, roč. 60, čís. 1, s. 105–133. Dostupné online [cit. 2024-07-01]. ISSN 2463-7807. DOI 10.51663/pnz.60.1.06. (slovinsky)
- ↑ SITER, Daniel. Rogaška Slatina v obdobju nemške okupacije (1941–1945). 2019 [cit. 2024-07-01]. thesis. Univerza v Ljubljani, Filozofska fakulteta. Dostupné online.
- ↑ FERENC, Mitja; KOVAČEC-NAGLIČ, Ksenija. Prikrito in očem zakrito: prikrita grobišča 60 let po koncu druge svetovne vojne.. Celje: [s.n.], 2005. ISBN 961-6339-10-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rogaška Slatina na Wikimedia Commons
