Přeskočit na obsah

Hésychasmus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Přidávám ky:Исихасттар
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 25 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q629589)
Řádek 20: Řádek 20:
[[Kategorie:Pravoslaví]]
[[Kategorie:Pravoslaví]]
[[Kategorie:Byzantská říše]]
[[Kategorie:Byzantská říše]]

[[bg:Исихазъм]]
[[ca:Hesicasme]]
[[de:Hesychasmus]]
[[en:Hesychasm]]
[[eo:Hezikasmo]]
[[es:Hesicasmo]]
[[fi:Hesykasmi]]
[[fr:Hésychasme]]
[[gl:Hesicasmo]]
[[hu:Hészükhazmus]]
[[it:Esicasmo]]
[[ky:Исихасттар]]
[[lt:Hesichazmas]]
[[mk:Исихазам]]
[[pl:Hezychazm]]
[[pt:Hesicasmo]]
[[ro:Isihasm]]
[[ru:Исихазм]]
[[sh:Isihazam]]
[[sk:Hesychazmus]]
[[sr:Исихазам]]
[[sv:Hesykasm]]
[[tr:İsihazm]]
[[uk:Ісихазм]]
[[zh:靜修]]

Verze z 13. 3. 2013, 01:57

Hésychasmus (z řecky ἡσυχασμός / hesychasmos od ἡσυχία / hésychia, zklidnění) je mystická forma pravoslavné religiozity, která zažívala rozkvět především mezi byzantskými mnichy v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi táborského světla – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při Proměnění Páně.

Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý Řehoř Palama (12961359), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u Řehoře z Nyssy na konci 4. století: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“ [1] Učení Grégoria Palamy, které bývá nazýváno palamismem, lze interpretovat jako filosofické upřesnění hésychasmu „rozlišující mezi Boží podstatou a energiemi, které umožňuje pojímat táborské světlo jako božské, aniž by se tím tvrdilo, že Boží podstata je [smyslově] viditelná“.[2]

Ze svého střediska na svaté hoře Athos v Řecku se hésychasmus rychle rozšířil především na Balkán a dále přes Moldávii a Ukrajinu do Ruska. Ještě v 18. století, kdy Paisij Veličkovskij přeložil do církevní slovanštiny soubor Filokalia (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské spirituality, která nachází odraz i v theologii.

Odkazy

  1. In ps. I,7 (PG 44,456c). Cit. dle: E. von Ivánka, Plato christianus, str. 422.
  2. E. von Ivánka, Plato christianus, str. 436.

Literatura

  • Endre von Ivánka, Plato christianus. OIKOYMENH, Praha, 2003.
  • Gorazd Vopatrný, Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita. L. Marek, Brno, 2003
  • Allyne Smith, Filokalia. Volvox Globator, Praha 2008 (překlad z angličtiny)

Externí odkazy