Hésychasmus: Porovnání verzí
m r2.7.1) (robot přidal: gl:Hesicasmo |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Hésychasmus''' ( |
'''Hésychasmus''' ([[řečtina|řecky]] ''ἡσυχασμός'', ''hésychasmos'' – od ''hésychia'', „zklidnění“) je [[mystika|mystická]] forma [[pravoslaví|pravoslavné]] [[religiozita|religiozity]], která zažívala rozkvět především mezi [[Byzantská říše|byzantskými]] [[mnich]]y v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi [[táborské světlo|táborského světla]] – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při [[Proměnění Páně]] (na hoře [[Tábor (hora v Galileji)|Tábor]] v [[Galilea|Galileji]]). |
||
Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý [[ |
Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý [[Řehoř Palama]] ([[1296]]–[[1359]]), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u [[Řehoř z Nyssy|Řehoře z Nyssy]] na konci [[4. století]]: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“<ref>''In ps''. I,7 ([[Patrologia Graeca|PG]] 44,456c). Cit. dle: E. von Ivánka, ''Plato christianus'', str. 422.</ref> Učení Grégoria Palamy, které bývá nazýváno palamismem, lze interpretovat jako filosofické upřesnění hésychasmu „rozlišující mezi [[Bůh|Boží]] [[podstata|podstatou]] a [[neznámé druhy energií|energiemi]], které umožňuje pojímat táborské světlo jako božské, aniž by se tím tvrdilo, že Boží podstata je (smyslově) viditelná“.<ref>E. von Ivánka, ''Plato christianus'', str. 436.</ref> |
||
Ze svého střediska na svaté hoře [[Athos]] v [[Řecko|Řecku]] se hésychasmus rychle rozšířil především na [[Balkán]] a dále přes [[Moldávie|Moldávii]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]] do [[Rusko|Ruska]]. Ještě v 18. století, kdy [[Paisij Veličkovskij]] přeložil do [[církevní slovanština|církevní slovanštiny]] soubor ''[[Filokalia]]'' (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské [[spiritualita|spirituality]], která nachází odraz i v [[teologie| |
Ze svého střediska na svaté hoře [[Athos]] v [[Řecko|Řecku]] se hésychasmus rychle rozšířil především na [[Balkán]] a dále přes [[Moldávie|Moldávii]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]] do [[Rusko|Ruska]]. Ještě v 18. století, kdy [[Paisij Veličkovskij]] přeložil do [[církevní slovanština|církevní slovanštiny]] soubor ''[[Filokalia]]'' (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské [[spiritualita|spirituality]], která nachází odraz i v [[teologie|teologii]]. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references/> |
<references/> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie |
|||
*Endre von Ivánka, ''Plato christianus''. [[OIKOYMENH]], Praha, 2003. |
|||
| příjmení = Ivánka |
|||
*Gorazd Vopatrný, ''Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita''. L. Marek, Brno, 2003 |
|||
| jméno = Endre von |
|||
⚫ | |||
| odkaz na autora = Endre von Ivánka |
|||
| titul = Plato christianus |
|||
| překladatelé = Václav Němec |
|||
| vydavatel = [[OIKOYMENH]] |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2003 |
|||
| vydání = 1 |
|||
| počet stran = 543 |
|||
| edice = Oikúmené |
|||
| svazek edice = 95 |
|||
| isbn = 80-7298-070-X |
|||
| strany = |
|||
}} |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Vopatrný |
|||
| jméno = Gorazd |
|||
| titul = Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita : pohled na člověka a duchovní život z pravoslavné perspektivy |
|||
| vydavatel = L. Marek |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2003 |
|||
| vydání = 1 |
|||
| počet stran = 156 |
|||
| edice = Pontes pragenses |
|||
| svazek edice = 33 |
|||
| strany = |
|||
| isbn = 80-86263-41-X |
|||
}} |
|||
⚫ | |||
== |
=== Související články === |
||
* [[Síla Jména]] |
|||
⚫ | |||
* [[Ježíšova modlitba]] |
|||
* [[Křesťanská mystika]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Byzantská říše}} |
{{Portály|Byzantská říše}} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[bg:Исихазъм]] |
|||
[[Kategorie:Křesťanská mystika]] |
|||
[[ca:Hesicasme]] |
|||
⚫ | |||
[[de:Hesychasmus]] |
|||
⚫ | |||
[[en:Hesychasm]] |
|||
[[es:Hesicasmo]] |
|||
[[fi:Hesykasmi]] |
|||
[[fr:Hésychasme]] |
|||
[[gl:Hesicasmo]] |
|||
[[hu:Hészükhazmus]] |
|||
[[it:Esicasmo]] |
|||
[[lt:Hesichazmas]] |
|||
[[mk:Исихазам]] |
|||
[[pl:Hezychazm]] |
|||
[[ro:Isihasm]] |
|||
[[ru:Исихазм]] |
|||
[[sk:Hesychazmus]] |
|||
[[sr:Исихазам]] |
|||
[[sv:Hesykasm]] |
|||
[[tr:İsihazm]] |
|||
[[uk:Ісихазм]] |
Aktuální verze z 16. 9. 2024, 23:40
Hésychasmus (řecky ἡσυχασμός, hésychasmos – od hésychia, „zklidnění“) je mystická forma pravoslavné religiozity, která zažívala rozkvět především mezi byzantskými mnichy v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi táborského světla – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při Proměnění Páně (na hoře Tábor v Galileji).
Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý Řehoř Palama (1296–1359), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u Řehoře z Nyssy na konci 4. století: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“[1] Učení Grégoria Palamy, které bývá nazýváno palamismem, lze interpretovat jako filosofické upřesnění hésychasmu „rozlišující mezi Boží podstatou a energiemi, které umožňuje pojímat táborské světlo jako božské, aniž by se tím tvrdilo, že Boží podstata je (smyslově) viditelná“.[2]
Ze svého střediska na svaté hoře Athos v Řecku se hésychasmus rychle rozšířil především na Balkán a dále přes Moldávii a Ukrajinu do Ruska. Ještě v 18. století, kdy Paisij Veličkovskij přeložil do církevní slovanštiny soubor Filokalia (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské spirituality, která nachází odraz i v teologii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- IVÁNKA, Endre von. Plato christianus. Překlad Václav Němec. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 543 s. (Oikúmené; sv. 95). ISBN 80-7298-070-X.
- VOPATRNÝ, Gorazd. Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita : pohled na člověka a duchovní život z pravoslavné perspektivy. 1. vyd. Praha: L. Marek, 2003. 156 s. (Pontes pragenses; sv. 33). ISBN 80-86263-41-X.
- Allyne Smith, Filokalia. Volvox Globator, Praha 2008 (překlad z angličtiny)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hésychasmus na Wikimedia Commons
- Hésychasmus – pojem, vč. ukázek z hésychastických textů v češtině Archivováno 30. 10. 2014 na Wayback Machine.