Hésychasmus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 16. 9. 2024, 23:40

Hésychasmus (řecky ἡσυχασμός, hésychasmos – od hésychia, „zklidnění“) je mystická forma pravoslavné religiozity, která zažívala rozkvět především mezi byzantskými mnichy v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi táborského světla – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při Proměnění Páně (na hoře Tábor v Galileji).

Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý Řehoř Palama (1296–1359), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u Řehoře z Nyssy na konci 4. století: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“^[1] Učení Grégoria Palamy, které bývá nazýváno palamismem, lze interpretovat jako filosofické upřesnění hésychasmu „rozlišující mezi Boží podstatou a energiemi, které umožňuje pojímat táborské světlo jako božské, aniž by se tím tvrdilo, že Boží podstata je (smyslově) viditelná“.^[2]

Ze svého střediska na svaté hoře Athos v Řecku se hésychasmus rychle rozšířil především na Balkán a dále přes Moldávii a Ukrajinu do Ruska. Ještě v 18. století, kdy Paisij Veličkovskij přeložil do církevní slovanštiny soubor Filokalia (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské spirituality, která nachází odraz i v teologii.

Odkazy

Reference

↑ In ps. I,7 (PG 44,456c). Cit. dle: E. von Ivánka, Plato christianus, str. 422.
↑ E. von Ivánka, Plato christianus, str. 436.

Literatura

IVÁNKA, Endre von. Plato christianus. Překlad Václav Němec. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 543 s. (Oikúmené; sv. 95). ISBN 80-7298-070-X.
VOPATRNÝ, Gorazd. Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita : pohled na člověka a duchovní život z pravoslavné perspektivy. 1. vyd. Praha: L. Marek, 2003. 156 s. (Pontes pragenses; sv. 33). ISBN 80-86263-41-X.
Allyne Smith, Filokalia. Volvox Globator, Praha 2008 (překlad z angličtiny)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hésychasmus na Wikimedia Commons
Hésychasmus – pojem, vč. ukázek z hésychastických textů v češtině Archivováno 30. 10. 2014 na Wayback Machine.

[1] In ps. I,7 (PG 44,456c). Cit. dle: E. von Ivánka, Plato christianus, str. 422.

[2] E. von Ivánka, Plato christianus, str. 436.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Hésychasmus''' (z [[řečtina|řecky]] ἡσυχασμός / ''hesychasmos'' od ἡσυχία / ''hésychia'', zklidnění) je [[mystika|mystická]] forma [[pravoslaví|pravoslavné]] [[religiozita|religiozity]], která zažívala rozkvět především mezi [[Byzantská říše|byzantskými]] [[mnich]]y v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi [[táborské světlo|táborského světla]] – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při [[Proměnění Páně]].
+'''Hésychasmus''' ([[řečtina|řecky]] ''ἡσυχασμός'', ''hésychasmos'' – od ''hésychia'', „zklidnění“) je [[mystika|mystická]] forma [[pravoslaví|pravoslavné]] [[religiozita|religiozity]], která zažívala rozkvět především mezi [[Byzantská říše|byzantskými]] [[mnich]]y v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi [[táborské světlo|táborského světla]] – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při [[Proměnění Páně]] (na hoře [[Tábor (hora v Galileji)|Tábor]] v [[Galilea|Galileji]]).
-Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý [[Grégorios Palamas]] ([[1296]]–[[1359]]), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u [[Řehoř z Nyssy|Řehoře z Nyssy]] na konci [[4. století]]: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“ <ref>''In ps''. I,7 ([[Patrologia Graeca|PG]] 44,456c). Cit. dle: E. von Ivánka, ''Plato christianus'', str. 422.</ref> Učení Grégoria Palamy, které bývá nazýváno palamismem, lze interpretovat jako filosofické upřesnění hésychasmu „rozlišující mezi [[Bůh|Boží]] [[podstata|podstatou]] a [[energie]]mi, které umožňuje pojímat táborské světlo jako božské, aniž by se tím tvrdilo, že Boží podstata je [smyslově] viditelná“.<ref>E. von Ivánka, ''Plato christianus'', str. 436.</ref>
+Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý [[Řehoř Palama]] ([[1296]]–[[1359]]), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u [[Řehoř z Nyssy|Řehoře z Nyssy]] na konci [[4. století]]: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“<ref>''In ps''. I,7 ([[Patrologia Graeca|PG]] 44,456c). Cit. dle: E. von Ivánka, ''Plato christianus'', str. 422.</ref> Učení Grégoria Palamy, které bývá nazýváno palamismem, lze interpretovat jako filosofické upřesnění hésychasmu „rozlišující mezi [[Bůh|Boží]] [[podstata|podstatou]] a [[neznámé druhy energií|energiemi]], které umožňuje pojímat táborské světlo jako božské, aniž by se tím tvrdilo, že Boží podstata je (smyslově) viditelná“.<ref>E. von Ivánka, ''Plato christianus'', str. 436.</ref>
-Ze svého střediska na svaté hoře [[Athos]] v [[Řecko|Řecku]] se hésychasmus rychle rozšířil především na [[Balkán]] a dále přes [[Moldávie|Moldávii]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]] do [[Rusko|Ruska]]. Ještě v 18. století, kdy [[Paisij Veličkovskij]] přeložil do [[církevní slovanština|církevní slovanštiny]] soubor ''[[Filokalia]]'' (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské [[spiritualita|spirituality]], která nachází odraz i v [[teologie|theologii]].
+Ze svého střediska na svaté hoře [[Athos]] v [[Řecko|Řecku]] se hésychasmus rychle rozšířil především na [[Balkán]] a dále přes [[Moldávie|Moldávii]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]] do [[Rusko|Ruska]]. Ještě v 18. století, kdy [[Paisij Veličkovskij]] přeložil do [[církevní slovanština|církevní slovanštiny]] soubor ''[[Filokalia]]'' (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské [[spiritualita|spirituality]], která nachází odraz i v [[teologie|teologii]].
 == Odkazy ==
+=== Reference ===
 <references/>
 === Literatura ===
+* {{Citace monografie
-*Endre von Ivánka, ''Plato christianus''. [[OIKOYMENH]], Praha, 2003.
+ | příjmení = Ivánka
-*Gorazd Vopatrný, ''Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita''. L. Marek, Brno, 2003
+ | jméno = Endre von
-*Allyne Smith, ''Filokalia''. Volvox Globator, Praha 2008 (překlad z angličtiny)
+ | odkaz na autora = Endre von Ivánka
+ | titul = Plato christianus
+ | překladatelé = Václav Němec
+ | vydavatel = [[OIKOYMENH]]
+ | místo = Praha
+ | rok = 2003
+ | vydání = 1
+ | počet stran = 543
+ | edice = Oikúmené
+ | svazek edice = 95
+ | isbn = 80-7298-070-X
+ | strany =
+}}
+* {{Citace monografie
+ | příjmení = Vopatrný
+ | jméno = Gorazd
+ | titul = Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita : pohled na člověka a duchovní život z pravoslavné perspektivy
+ | vydavatel = L. Marek
+ | místo = Praha
+ | rok = 2003
+ | vydání = 1
+ | počet stran = 156
+ | edice = Pontes pragenses
+ | svazek edice = 33
+ | strany =
+ | isbn = 80-86263-41-X
+}}
+* Allyne Smith, ''Filokalia''. Volvox Globator, Praha 2008 (překlad z angličtiny)
-== Externí odkazy ==
+=== Související články ===
+* [[Síla Jména]]
-*[https://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=314 Hésychasmus - pojem, vč. ukázek z hésychastických textů v češtině]
+* [[Ježíšova modlitba]]
+* [[Křesťanská mystika]]
+=== Externí odkazy ===
+* {{Commonscat}}
+* [https://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=314 Hésychasmus – pojem, vč. ukázek z hésychastických textů v češtině] {{Wayback|url=https://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=314 |date=20141030044706 }}
+{{Autoritní data}}
 {{Portály|Byzantská říše}}
-[[Kategorie:Mystika]]
-[[Kategorie:Pravoslaví]]
-[[Kategorie:Byzantská říše]]
+[[Kategorie:Hésychasmus| ]]
-[[bg:Исихазъм]]
+[[Kategorie:Křesťanská mystika]]
-[[ca:Hesicasme]]
+[[Kategorie:Pravoslaví]]
-[[de:Hesychasmus]]
+[[Kategorie:Náboženství Byzantské říše]]
-[[en:Hesychasm]]
-[[es:Hesicasmo]]
-[[fi:Hesykasmi]]
-[[fr:Hésychasme]]
-[[gl:Hesicasmo]]
-[[hu:Hészükhazmus]]
-[[it:Esicasmo]]
-[[lt:Hesichazmas]]
-[[mk:Исихазам]]
-[[pl:Hezychazm]]
-[[ro:Isihasm]]
-[[ru:Исихазм]]
-[[sk:Hesychazmus]]
-[[sr:Исихазам]]
-[[sv:Hesykasm]]
-[[tr:İsihazm]]
-[[uk:Ісихазм]]