Hésychasmus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Mystika; přidána Kategorie:Křesťanská mystika za použití HotCat |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Hésychasmus''' ([[řečtina|řecky]] ''ἡσυχασμός'', ''hésychasmos'' – od ''hésychia'', „zklidnění“) je [[mystika|mystická]] forma [[pravoslaví|pravoslavné]] [[religiozita|religiozity]], která zažívala rozkvět především mezi [[Byzantská říše|byzantskými]] [[mnich]]y v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi [[táborské světlo|táborského světla]] – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při [[Proměnění Páně]] (na hoře [[Tábor (hora v Galileji)|Tábor]] v [[Galilea|Galileji]]). |
'''Hésychasmus''' ([[řečtina|řecky]] ''ἡσυχασμός'', ''hésychasmos'' – od ''hésychia'', „zklidnění“) je [[mystika|mystická]] forma [[pravoslaví|pravoslavné]] [[religiozita|religiozity]], která zažívala rozkvět především mezi [[Byzantská říše|byzantskými]] [[mnich]]y v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi [[táborské světlo|táborského světla]] – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při [[Proměnění Páně]] (na hoře [[Tábor (hora v Galileji)|Tábor]] v [[Galilea|Galileji]]). |
||
Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý [[Řehoř Palama]] ([[1296]]–[[1359]]), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u [[Řehoř z Nyssy|Řehoře z Nyssy]] na konci [[4. století]]: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“ |
Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý [[Řehoř Palama]] ([[1296]]–[[1359]]), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u [[Řehoř z Nyssy|Řehoře z Nyssy]] na konci [[4. století]]: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“<ref>''In ps''. I,7 ([[Patrologia Graeca|PG]] 44,456c). Cit. dle: E. von Ivánka, ''Plato christianus'', str. 422.</ref> Učení Grégoria Palamy, které bývá nazýváno palamismem, lze interpretovat jako filosofické upřesnění hésychasmu „rozlišující mezi [[Bůh|Boží]] [[podstata|podstatou]] a [[neznámé druhy energií|energiemi]], které umožňuje pojímat táborské světlo jako božské, aniž by se tím tvrdilo, že Boží podstata je (smyslově) viditelná“.<ref>E. von Ivánka, ''Plato christianus'', str. 436.</ref> |
||
Ze svého střediska na svaté hoře [[Athos]] v [[Řecko|Řecku]] se hésychasmus rychle rozšířil především na [[Balkán]] a dále přes [[Moldávie|Moldávii]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]] do [[Rusko|Ruska]]. Ještě v 18. století, kdy [[Paisij Veličkovskij]] přeložil do [[církevní slovanština|církevní slovanštiny]] soubor ''[[Filokalia]]'' (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské [[spiritualita|spirituality]], která nachází odraz i v [[teologie|teologii]]. |
Ze svého střediska na svaté hoře [[Athos]] v [[Řecko|Řecku]] se hésychasmus rychle rozšířil především na [[Balkán]] a dále přes [[Moldávie|Moldávii]] a [[Ukrajina|Ukrajinu]] do [[Rusko|Ruska]]. Ještě v 18. století, kdy [[Paisij Veličkovskij]] přeložil do [[církevní slovanština|církevní slovanštiny]] soubor ''[[Filokalia]]'' (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské [[spiritualita|spirituality]], která nachází odraz i v [[teologie|teologii]]. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references/> |
<references/> |
||
== Literatura == |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Ivánka |
| příjmení = Ivánka |
||
| Řádek 41: | Řádek 42: | ||
* Allyne Smith, ''Filokalia''. Volvox Globator, Praha 2008 (překlad z angličtiny) |
* Allyne Smith, ''Filokalia''. Volvox Globator, Praha 2008 (překlad z angličtiny) |
||
== |
=== Související články === |
||
* [[Síla Jména]] |
|||
* [[Ježíšova modlitba]] |
|||
* [[Křesťanská mystika]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* [https://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=314 Hésychasmus |
* [https://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=314 Hésychasmus – pojem, vč. ukázek z hésychastických textů v češtině] {{Wayback|url=https://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=314 |date=20141030044706 }} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Byzantská říše}} |
{{Portály|Byzantská říše}} |
||
[[Kategorie:Hésychasmus| ]] |
|||
[[Kategorie:Křesťanská mystika]] |
[[Kategorie:Křesťanská mystika]] |
||
[[Kategorie:Pravoslaví]] |
[[Kategorie:Pravoslaví]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Náboženství Byzantské říše]] |
||
Aktuální verze z 16. 9. 2024, 23:40
Hésychasmus (řecky ἡσυχασμός, hésychasmos – od hésychia, „zklidnění“) je mystická forma pravoslavné religiozity, která zažívala rozkvět především mezi byzantskými mnichy v pozdním středověku. Hésychasmus nabádá k „usebrání“, kdy v celkovém zklidnění (případně též pomocí zvláštní dechové techniky) můžeme dojít k mystické vizi táborského světla – nestvořené světlo samého božství, které viděli tři apoštolové při Proměnění Páně (na hoře Tábor v Galileji).
Za nejvýznamnějšího představitele bývá považován svatý Řehoř Palama (1296–1359), o němž se někdy mluví jako o zakladateli hésychastického hnutí; byl však spíš jeho obnovitelem, neboť „definici“ hésychasmu nacházíme již u Řehoře z Nyssy na konci 4. století: „díky klidu se oddávat zření neviditelných skutečností a být osvícen nevýslovným světlem.“[1] Učení Grégoria Palamy, které bývá nazýváno palamismem, lze interpretovat jako filosofické upřesnění hésychasmu „rozlišující mezi Boží podstatou a energiemi, které umožňuje pojímat táborské světlo jako božské, aniž by se tím tvrdilo, že Boží podstata je (smyslově) viditelná“.[2]
Ze svého střediska na svaté hoře Athos v Řecku se hésychasmus rychle rozšířil především na Balkán a dále přes Moldávii a Ukrajinu do Ruska. Ještě v 18. století, kdy Paisij Veličkovskij přeložil do církevní slovanštiny soubor Filokalia (kompilaci náboženských textů ze 4.–15. století), zažil nový rozkvět; poté však upadl téměř do zapomnění a teprve od poloviny 20. století je opět uznáván jako významná složka východní křesťanské spirituality, která nachází odraz i v teologii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- IVÁNKA, Endre von. Plato christianus. Překlad Václav Němec. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 543 s. (Oikúmené; sv. 95). ISBN 80-7298-070-X.
- VOPATRNÝ, Gorazd. Hesychasmus jako tradiční křesťanská spiritualita : pohled na člověka a duchovní život z pravoslavné perspektivy. 1. vyd. Praha: L. Marek, 2003. 156 s. (Pontes pragenses; sv. 33). ISBN 80-86263-41-X.
- Allyne Smith, Filokalia. Volvox Globator, Praha 2008 (překlad z angličtiny)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hésychasmus na Wikimedia Commons - Hésychasmus – pojem, vč. ukázek z hésychastických textů v češtině Archivováno 30. 10. 2014 na Wayback Machine.
