Papež mění vatikánskou trestní legislativu a soudní systém
Mario Galgano – Vatican News
S ohledem na „potřeby, které v posledních letech vyvstaly v oblasti výkonu spravedlnosti“ ve Vatikánu, upřesnil papež František některé změny v trestním právu a soudním systému Městského státu Vatikán s platností od čtvrtka 13. dubna.
„Další úpravy“ definuje papež v novém motu proprio zveřejněném tuto středu 12. dubna. Vyžádal si je také nárůst právních otázek, které vyžadují „rychlé a spravedlivé vymezení v oblasti postupů“, a představují tak „rostoucí pracovní zátěž“ pro justiční orgány. Jedná se pravděpodobně o narážku na různá soudní řízení, která v současné době probíhají, počínaje řízením o správě finančních prostředků Svatého stolce, které bylo zahájeno 27. července 2021 a stále probíhá.
Zlepšení funkčnosti systému
Cílem změn zavedených papežem je zjednodušit mechanismy a zajistit, aby byla zachována a pokud možno zlepšena funkčnost soudního systému. Mezi novinky patří přesnější vymezení vyšetřovacích a žalobních funkcí úřadu promotora spravedlnosti, jak se říká vatikánskému prokurátorovi, a možnost doplnit tříčlenný senát o dalšího zástupce, pokud jeden z jeho členů odstoupí. Reforma soudnictví rovněž stanoví možnost, aby papež jmenoval místopředsedu vatikánského soudu, pokud stávající předseda odstoupí, a zrušení nutnosti přítomnosti alespoň jednoho soudce v senátu na plný úvazek. Poslední jmenovaná novinka byla zavedena vatikánským zákonem číslo CCCLI ze dne 16. března 2020, kterým papež vyhlásil nový soudní řád.
Nové motu proprio dále upřesňuje, že „soudci jsou jmenováni papežem a při výkonu své funkce podléhají pouze zákonu“. Soudci, pokračuje dokument, „vykonávají své pravomoci nestranně, na základě a v mezích kompetencí stanovených zákonem“. Soudní promotor (státní zástupce) může také předložit soudu „žádost o zastavení trestního stíhání“, pokud se domnívá, že „jsou splněny podmínky pro soudní milost“ nebo že trestný čin „lze považovat za méně závažný vzhledem k povaze jednání, osobě obviněného, škodě způsobené poškozenému nebo způsobenému nebezpečí“, jakož i případnému nápravnému chování obviněného.
Nový justiční dokument rovněž ruší předchozí ustanovení nařizující, že alespoň jeden z vatikánských soudců musí být zaměstnancem na plný úvazek, „aniž by měl vedlejší zaměstnání nebo trvale vykonával svobodné povolání“. Od nynějška může kdokoli přijmout další povinnosti, nikdo nemusí být zaměstnán na plný úvazek ve Vatikánu.
Stávající motu proprio dodává, že při jmenování soudců musí předseda Soudního dvora zohlednit také „datum odchodu soudců do důchodu ve vztahu k předpokládané délce řízení“: „S ohledem na zásadu nezměnitelnosti soudce a za účelem zajištění přiměřené délky soudního řízení může předseda jmenovat náhradníka, který se bude podílet na práci soudního senátu a soudit v případě neschopnosti nebo odchodu soudce“.
