„Před Vánocemi jsem proto dopisem informovala pana premiéra Fialu o tom, že bych ráda svou agendu předala svému případnému nástupci či nástupkyni do 31. ledna 2022,“ řekla iDNES.cz Válková.
„Zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve své funkci po dohodě k 31. lednu 2022,“ napsal iDNES.cz Smolka. Jako první o tom informovaly Seznam Zprávy.
Dodala, že věří, že tuto agendu předá v dobrém stavu, bez zásadních nedořešených problémů a svému nástupci či nástupkyni bude v případě potřeby ráda nápomocna.
Za jejího působení ve funkci někdejší kabinet premiéra Andreje Babiše přijal například desetileté strategie vyrovnávání šancí pro ženy a muže či romské integrace. Přispěla také třeba k přijetí zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. V dopise premiérovi Fialovi podle serveru napsala, že je na svoji práci hrdá. „Myslím, že se toho podařilo hodně udělat,“ podotkla.
V prosinci 2019 prezident Miloš Zeman navrhl Válkovou do funkce ombudsmanky. V lednu 2020 však server Info.cz zveřejnil materiál, podle něhož Válková sepsala koncem 70. let s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem odborný článek obhajující takzvaný ochranný dohled, zneužívaný komunistickým režimem k šikaně disidentů.
Válková znala Urválka, říká historik Blažek. Trestní oznámení ho překvapilo |
Válková se několik dní po zveřejnění zprávy rozhodla na funkci nekandidovat. Zdůvodnila to svým někdejším členstvím v komunistické straně, nikoliv spoluprací s Urválkem. Ten jako prokurátor mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt političku Miladu Horákovou.
Kvůli článku poté podala trestní oznámení pro pomluvu. Tvrzení v článku označila za absolutní a urážlivou lež.
Další kontroverzi pak v březnu 2014 vzbudil její výrok pro server Echo24, že za protektorátu se Čechům „zas tolik nedělo“. Ministryně se za svá „zřejmě nešikovná“ slova omluvila s tím, že měla na mysli to, že Čechy a Morava na rozdíl od jiných zemí nebyly válečným územím.
Před vstupem do politiky Válková v roce 1974 vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. O tři roky později se habilitovala v oboru trestní právo a v roce 2006 byla jmenována profesorkou.
Od ledna 2014 do března 2015 působila jako ministryně spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky. Nyní je v Poslanecké sněmovně předsedkyní mandátového a imunitního výboru.
Jmenování Válkové do funkce zmocněnkyně pro lidská práva v roce 2019 některé odborníky překvapilo. „Nikdy jsem nezaznamenal, že by se touto problematikou zabývala,“ komentoval tehdy její jmenování advokát a bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Kritika se šířila i mezi některými experty na sociální péči, pochybnosti mělo také několik odborníků na romskou problematiku. Například vysokoškolský učitel a politik Daniel Kroupa po jejím jmenování rezignoval na členství ve vládní radě pro lidská práva. Válková poté uvedla, že ji Kroupovo rozhodnutí mrzí a jeho rezignaci označila za „osobní problém“.
Svými výroky o výměně vedení ministerstva spravedlnosti, vyvolala pozornost krátce po svém jmenování, kdy do čela rezortu nastoupila právnička a politička Marie Benešová (za ANO). Babišův krok tehdy označila za špatně načasovaný. Uvedla však, že na něm nemůže nic změnit.