umístit

Czech

Etymology

From u- +‎ místo +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈumiːscɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

umístit pf (imperfective umisťovat)

1. to place. (to put an object or person in a specific location)
2. (reflexive with se) to place. (to earn a given spot in a competition)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	umístit, umístiti	Active adjective	umístivší
Verbal noun	umístění	Passive adjective	umístěný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	umístím	umístíme	—	umístěme, umisťme
2nd person	umístíš	umístíte	umísti, umisť	umístěte, umisťte
3rd person	umístí	umístí	—	—

The verb umístit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	umístil	umístili	umístěn	umístěni
masculine inanimate		umístily		umístěny
feminine	umístila		umístěna
neuter	umístilo	umístila	umístěno	umístěna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	umístiv
feminine + neuter singular	—	umístivši
plural	—	umístivše

Further reading

• “umístiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “umístiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “umístit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)