vyloučit

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vyloučím	vyloučíš	vyloučí	vyloučíme	vyloučíte	vyloučí

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	vyluč	vylučme	vylučte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vyloučiv	vyloučivši	vyloučivše

ukončit příslušnost k určité skupině; odmítnout
- Z důvodu problémového chování byli oba žáci vyloučeni ze školy.
- Někteří žebráci mají to štěstí, že je příroda obdařila takovým vzezřením, že vzbuzují lítost bez jakéhokoli vlastního přičinění. Ti méně šťastní musí k dosažení úspěchu vynaložit jisté úsilí. Zvláštní kapitolu věnoval [Cimrman] proto otázce správného oblékání. Vyloučil zejména drahé kožešiny, jako jsou např. norek, stříbrná liška, perzián apod. Odmítal i elegantní obleky, sportovní (motoristické, golfové, tenisové atd.).^[1]
(přeneseně) označit určité tvrzení za nepravdivé
- Nelze vyloučit, že za úbytek hmyzu v přírodě může používání pesticidů.
přemístit mimo organismus
- Škodlivé látky jsou vyloučeny močí.
chemickým nebo fyzikálním pochodem vydělit
- Při elektrolýze roztoku síranu měďnatého se na katodě vylučuje měď.^[2]
(ve sportu) zakázat hráči družstva další účast v utkání

↑ Jaroslav WEIGEL / Jára CIMRMAN: „Jak se Cimrman dostal do starobince“ in Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem, 1985
↑ https://reseneulohy.cz/175/elektrolyza-roztoku-siranu-mednateho

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-12]. Heslo vyloučit.