Přeskočit na obsah

Havlíčkův Brod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Německý Brod)
Havlíčkův Brod
Havlíčkovo náměstí s kašnou, mariánským sloupem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Havlíčkovo náměstí s kašnou, mariánským sloupem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie
Znak města Havlíčkův BrodVlajka města Havlíčkův Brod
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHavlíčkův Brod
Obec s rozšířenou působnostíHavlíčkův Brod
(správní obvod)
OkresHavlíčkův Brod
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel23 746 (2024)[1]
Rozloha64,93 km²[2]
Nadmořská výška422 m n. m.
PSČ580 01
Počet domů4 555 (2021)[3]
Počet částí obce14
Počet k. ú.13
Počet ZSJ41
Kontakt
Adresa městského úřaduHavlíčkovo náměstí 57
580 61 Havlíčkův Brod
[email protected]
StarostaZbyněk Stejskal (ODS)
Oficiální web: www.muhb.cz
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod
Další údaje
OceněníStavba Vysočiny (2011)
Kód obce568414
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod, lidově Havlbrod[4]) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. Žije zde přibližně 24 tisíc[1] obyvatel.

Nejstarší známé vyobrazení Havlíčkova Brodu (kol. 1690)

Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o vlastním městě pochází ale z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.[5] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi.

V roce 1274 byla osada povýšena na město a ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Později se dle německých horníků nazýval Německý Brod[6]. Město se jmenovalo Německý Brod až do roku 1945.

Po pánech z Lichtenburka drželi v 14. století Brod pánové z Lipé, později Boček z Poděbrad a ke konci 14. století z Dubé (1386) a z Landštejna (1397). Na počátku 15. století drží Brod pan Čeněk z Vartenberka.[6]

Za husitských válek zde v roce 1422 hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky, tato událost současně definitivně ukončila těžbu stříbra. Německý Brod byl srovnán se zemí. Po roce 1422 bylo město podobojí přirozeně až do 17. století, kdy byla provedena násilně protireformace.

Po porážce Zikmunda byl Brod prodán pánům Trčkům z Lípy, za nichž rozkvetlo město podruhé. V 16. století koupil Brod hrabě Thurn a po něm opět Rud. Trčka, který byl posledním pánem Německého Brodu. Jeho syn byl v roce 1634 s Valdštejnem zavražděn.[6] Roku 1637 byl Brod povýšen na královské město.

Německý Brod, kresba Johanna Venuta, 1812

V 17. století odkazem Barbory Kobzinové byl dán základ latinským školám a vyučování svěřeno augustiniánům. V josefinské době byly zrušeny a proměněny v hlavní školy. V roce 1807 byly opět obnoveny a svěřeny premonstrátům Želivským.

V letech 1871–1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze. Během první světové války se zde nacházel uprchlický tábor. 5. května 1945[7] bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se od roku 1995 vyrábí pivo Rebel.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel města Havlíčkova Brodu dle jeho dnešní rozlohy[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 8 189 8 811 9 359 10 240 12 628 13 150 15 232 17 238 17 533 20 197 23 146 24 472 24 375 23 723

Dle Časopisu Turistů bylo v roce 1902 v Německém Brodě 6525 obyvatel, z největší části českých.[6]

Struktura populace

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8 986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů.[9] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.[10]

Členění města

[editovat | editovat zdroj]
Katastrální členění Havlíčkova Brodu

Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 místních částí:

  • k. ú. Březinka u Havlíčkova Brodu – část Březinka
  • k. ú. Havlíčkův Brod – části Havlíčkův Brod (část)
  • k. ú. Jilemník – část Jilemník
  • k. ú. Klanečná – část Klanečná
  • k. ú. Květnov – část Květnov
  • k. ú. Mírovka – část Mírovka
  • k. ú. Perknov – část Havlíčkův Brod (část)
  • k. ú. Poděbaby – části Havlíčkův Brod (část), Poděbaby
  • k. ú. Suchá u Havlíčkova Brodu – části Suchá, Svatý Kříž
  • k. ú. Šmolovy u Havlíčkova Brodu – část Šmolovy
  • k. ú. Termesivy – části Herlify, Termesivy
  • k. ú. Veselice u Havlíčkova Brodu – část Veselice
  • k. ú. Zbožice – část Zbožice

Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Bartoušov (od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990), Břevnice, Hurtova Lhota, Knyk, Kyjov, Michalovice, Vysoká a Ždírec.[11]

Správní území

[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkův Brod byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 56 obcí. Sousedními obcemi sídla jsou Radostín, Ždírec, Vysoká, Veselý Žďár, Štoky, Šlapanov, Okrouhlice, Pohled, Olešná, Břevnice, Bartoušov, Kyjov, Knyk, Hurtova Lhota, Okrouhlička, Michalovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Lípa, Česká Bělá a Horní Krupá.

Samospráva

[editovat | editovat zdroj]

V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů.[12] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

Stará a nová radnice v dolním části Havlíčkova náměstí

Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod.[13] Potřetí byl Jan Tecl zvolen starostou po komunálních volbách v roce 2018. V sedmičlenné městské radě má ODS nově tři zástupce, kandidátka hnutí ANO a Žen za Brod dva a TOP 09 s ČSSD po jednom. Po komunálních volbách v roce 2022 byl starostou zvolen Zbyněk Stejskal z ODS.

Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990

[editovat | editovat zdroj]
  • Ing. Tomáš Holenda 1990–1994
  • Ing. Václav Šrámek 1994–1998 (Zemědělská strana)
  • Ing. arch. Jaroslav Kruntorád 1998–2006 (SNK – Broďáci)
  • Ing. Jana Fischerová, CSc. 2006–2010 (ODS)
  • Mgr. Jan Tecl, MBA 2010–2022 (ODS)
  • Zbyněk Stejskal 2022–dosud (ODS)

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola Korálky Havlíčkův Brod
  • Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova
  • Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova
  • Základní škola a mateřská škola Havlíčkův Brod, Konečná
  • Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech
  • Základní škola Havlíčkův Brod, Nuselská
  • Základní škola a Praktická škola, U Trojice
  • Gymnázium Havlíčkův Brod
  • Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod
  • Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně
  • Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod
  • Pedagogicko – psychologická poradna Havlíčkův Brod
  • Základní umělecká škola J. V. Stamice Havlíčkův Brod
  • Soukromá Základní umělecká škola

Na Gymnáziu v Německém Brodě studovali:[6]

Muzea, galerie a knihovny

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 hostil Havlíčkův Brod společně s Prahou Mistrovství světa mužů v softballu [16]

Účastníci Olympijských her z Havlíčkova Brodu

[editovat | editovat zdroj]
  • Josef Augusta (1946–2017), ZOH 1976 (hokej), ZOH 2002 (hokej, trenér)
  • Jaroslav Benák (nar. 1962), ZOH 1984 a ZOH 1988 (hokej)
  • Josef Beránek (1891–1959), LOH 1912, LOH 1920, LOH 1924 (zápas)
  • Jaroslav Holík (1942–2015), ZOH 1972 (hokej)
  • Jiří Holík (nar. 1944), ZOH 1964, ZOH 1968, ZOH 1972, ZOH 1976 (hokej)
  • Cyril Krejčí (nar. 1957), LOH 1980 (volejbal)
  • Regina Rajchrtová (nar. 1968), LOH 1988 (tenis)
  • Lenka Šmídová (nar. 1975), LOH 2000, LOH 2004, LOH 2008 (plachtění)
  • Jan Suchý (1944–2021), ZOH 1968 (hokej)
  • Marek Švec (nar. 1973), LOH 1996, LOH 2000, LOH 2008 (zápas)
  • Josef Vašíček (1980–2011), ZOH 2010 (hokej)
  • Petr Vlk (nar. 1964), ZOH 1988 (hokej)[17]

Havlíčkův Brod má celostátní význam jako silniční i železniční křižovatka. Protínají se zde dálkové silnice I/34 a I/38, z nichž zde vyúsťuje ještě silnice I/19 a několik silnic II. třídy. V havlíčkobrodském železničním uzlu se pak setkávají celostátní tratě č. 225 od Jihlavy a Veselí nad Lužnicí, 230 od Kolína a Prahy, 238 od Pardubic, 250 od Brna a lokální trať 237 do Humpolce. Rychlíky mezi Prahou a Brnem tudy jezdí ve dvouhodinovém taktu, od prosince 2021 zde staví i žluté rychlíky společnosti Regiojet.[18] Město je také uzlem lokální autobusové dopravy a funguje zde i městská doprava.

Nachází se zde letiště Havlíčkův Brod, které je jediným mezinárodním letištěm v Kraji Vysočina.

Průmysl a zemědělství

[editovat | editovat zdroj]

Již od První republiky se ve městě nachází Výzkumný ústav bramborářský.[19] Nachází se zde také měšťanský pivovar Havlíčkův Brod vyrábějící pivo značky Rebel. Ve městě se vyrábí také mouka. Začátky existence mlýna lze odhadnout řádově na 200–300 let zpět. V roce byl však přebudován 1873 přebudován a rozšířen z vodního mlýna na mlýn parní.[zdroj?]

Textilní průmysl je ve městě zastoupen firmou Pleas.

Od poloviny 19. století působí ve městě tiskárny. Ty současné patří mezi nejvýznamnější výrobce knih v České republice.[20] Sídlí tu i několik knižních nakladatelství. Mezi ně patří Nakladatelství Hejkal, Nakladatelství Petrkov či Tobiáš. V Havlíčkově Brodě se také každoročně koná knižní veletrh.

Svoji pobočku zde má firma HARTMANN – RICO a.s., vyrábějící farmaceutické potřeby, a kousek za městem firma produkující součástky do aut – Futaba Czech, s. r. o.

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]

První nemocnice byla v Německém Brodě otevřena již 1853. V roce 1898 byla vystavěna nová okresní nemocnice. Její areál se do té doby postupně rozšiřoval. V 90. letech byla uskutečněna velká přestavba a díky tomu mohlo dojít k navrácení zapůjčených budov Psychiatrické léčebně.[21] V současné době nemocnice disponuje více než 500 lůžky na 19 odděleních. [22]

Psychiatrická nemocnice

[editovat | editovat zdroj]

O zřízení ústavu pro choromyslné bylo rozhodnuto již před první světovou válkou, výstavba však byla zahájena až po ní. První pacienti do ní byli umístěni v roce 1928. Za druhé světové války ukončil ústav činnost a budovy sloužily jako lazaret SS. Po válce využila některé budovy v areálu psychiatrické léčebny nemocnice. [21] V současnosti tvoří areál 12 nemocničních pavilonů a další budovy s technickým zázemím.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Havlíčkově Brodě.
Kostel Svaté Rodiny s kaplí Božího hrobu

Církevní památky

[editovat | editovat zdroj]

Světské památky

[editovat | editovat zdroj]
Havlíčkův dům (dnes Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod)

Sochy a pamětní desky

[editovat | editovat zdroj]

Městem protékají 2 řeky – Sázava a Šlapanka, která se na kraji města vlévá do Sázavy. Dalšími přítoky těchto řek na území města jsou Stříbrný potok, Cihlářský potok, potok Žabinec a Rozkošský potok, na nichž se nachází četné množství rybníků. Na Stříbrném potoce to jsou kupříkladu Nádržní rybník nebo Lihovarský rybník. Okolí Cihlářského potoka se nazývá Vlkovsko. Ve Vlkovsku najdeme soustavu rybníků táhnoucí se od obce Knyk přes okraj města a dále pokračující v parku Budoucnost až k Sázavě. Kaskádu tvoří Knycký rybník, Štičí rybník, Zádušní rybník, Pfaffendorfský rybník, Hajdovec, Cihlář, Rantejch, Hastrman, Očko a Obora. Na Žabinci se rozprostírá stejnojmenný rybník, který je zároveň největším rybníkem ve městě.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází střed Evropy podle Járy Cimrmana. Ten je znázorněn obřím trychtýřem v Sázavské ulici. [26]

V rámci projektu Sklářství na Vysočině vybudovalo Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod repliku středověké sklářské pece. Jedná se o druhou takovouto repliku na území ČR. Obdobný projekt se uskutečnil v 90. letech v Moldavě v Krušných horách. V roce 2016 byla v havlíčkobrodské replice jako první v republice provedena tavba skla podle středověkých postupů a z původních materiálů, tedy z křemene a dubového popela.[27][28]

K městu se váže mnoho pověstí:[6]

  • O zázračném obraze
  • O třech tulipánech
  • O stříbrném řetězu
  • O soše sv. Prokopa
  • O nevinně odsouzeném
  • O Brodské smrti
  • O domě u Kozlíčků
  • O Koudelovi
  • O paní Trčkové
  • O Bradáčovi
  • O Rubešovi
  • O Havlíčkovi
  • Tereza Stýblová (* 1979), moderátorka a scenáristka Českého rozhlasu a České televize

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Havlíčkův Brod dále spolupracuje také s ostatními Brody v Česku: Český Brod, Široký Brod, Uherský Brod, Vyšší Brod a Železný Brod.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny. Praha: Maxdorf, 2009. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 158. 
  5. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81. 
  6. a b c d e f Časopis turistů. Praha: Klub českých turistů, 10.01.1902, 14(1). s. 3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:47925d30-615f-11e5-9a33-5ef3fc9ae867
  7. Německý Brod se Havlíčkovým stal už před koncem války
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 12. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 22. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 31, 62, 181, 232, 262, 316, 588 a 617.
  12. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. 
  13. Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. 
  14. Krajská knihovna Vysočiny. www.kkvysociny.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  15. Knihovna, studovna | VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  16. Turnaje - Česká softballová asociace. softball.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  17. Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 
  18. https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/od-prosince-zacnou-na-havlickobrodsku-stavet-vlaky-spolecnosti-regiojet-20211027.html, 26. června 2022.
  19. VÚB HB - výzkum, ochrana a pěstování brambor. www.vubhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  20. Tiskárny Havlíčkův Brod a.s.. www.thb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  21. a b NOCAR, Pavel. Havlíčkův Brod: Ohlédnutí se za minulostí našeho města. 1. vydání. vyd. Havlíčkův Brod: [s.n.], 2008. 
  22. O NÁS - O nás - Nemocnice - Nemocnice Havlíčkův Brod. www.onhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  23. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  24. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  25. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  26. Střed Evropy v Havlíčkově Brodě podle Járy Cimrmana: MIC Havlíčkův Brod. mic.muhb.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  27. HOŠKOVÁ, Veronika. Replika středověké sklářské pece ožije další experimentální tavbou. Havlíčkobrodský deník. 2018-08-15. Dostupné online [cit. 2020-02-14]. 
  28. REGIONVYSOCINA.CZ. Replika středověké sklářské pece v Havlíčkově Brodě. www.regionvysocina.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  29. Jan Laška, válečný letec - Čeští RAFáci
  30. Stanislav Zimprich, válečný letec - Čeští RAFáci

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]