Ciriaco de Mita

Ciriaco de Mita
Ciriaco de Mita
Stranická příslušnost
Členství	Křesťanská demokracie; (1956–1994); Italská lidová strana; (1994–2002); La Margherita; (2002–2007); Demokratická strana; (2007–2008); Unie středu; (2008–2017); Itálie je lidová; (od 2017)
Rodné jméno	Luigi Ciriaco De Mita
Narození	2. února 1928; Nusco
Úmrtí	26. května 2022 (ve věku 94 let); Avellino
Příčina úmrtí	pád
Příbuzní	Giuseppe De Mita (synovec)
Alma mater	Katolická univerzita Nejsvětějšího Srdce
Profese	politik
Ocenění	velkokříž Řádu Pia IX. (1988); rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2018)
Commons	Ciriaco De Mita
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Ciriaco Luigi de Mita (2. února 1928 – 26. května 2022)^[2] byl italský křesťanskodemokratický a středový politik. V letech 1988–1989 byl premiérem Itálie. 1973–1974 ministr průmyslu, 1974–1976 ministr zahraničního obchodu, 1976–1979 ministr bez portfeje.

Byl představitelem Křesťanskodemokratické strany (Democrazia Cristiana), jejímž předsedou byl v letech 1982–1989, v době, kdy prožívala svůj úpadek. V 90. letech Mita vstoupil do Italské lidové strany, později do strany Demokracie je svoboda – Kopretina (Democrazia è Libertà – La Margherita) a nakonec do volební koalice Olivovník (L'Ulivo), kterou pomáhal přetvořit na Demokratickou stranu (Partito Democratico). Roku 2008 ovšem i tuto stranu opustil a vstoupil do Unie středu Pierferdinanda Casiniho. Za ni byl od roku 2009 poslancem Evropského parlamentu.

Roku 1988 Rudé brigády zavraždily Mitova poradce Roberta Ruffilliniho.

Reference

↑ «Così io, nipote ribelle ho liberato Nusco dal regno di zio Ciriaco». Itálie. 15. června 2009. Dostupné online. [cit. 2024-06-14].
↑ Ciriaco De Mita è morto, ex premier e segretario della Dc, fu un simbolo della Prima Repubblica. La Repubblica [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (italsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciriaco de Mita na Wikimedia Commons
Profil na stránkách Evropského parlamentu
Oficiální stránky Archivováno 16. 2. 2012 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[4fb78de5d5d5353ffea0dba0cb1a6d41c44de229-1] «Così io, nipote ribelle ho liberato Nusco dal regno di zio Ciriaco». Itálie. 15. června 2009. Dostupné online. [cit. 2024-06-14].

[2] Ciriaco De Mita è morto, ex premier e segretario della Dc, fu un simbolo della Prima Repubblica. La Repubblica [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (italsky)

[1]

[2]

Premiéři Itálie

Alcide De Gasperi (1945–1953) • Giuseppe Pella (1953–1954) • Amintore Fanfani (1954) • Mario Scelba (1954–1955) • Antonio Segni (1955–1957) • Adone Zoli (1957–1958) • Amintore Fanfani (1958–1959) • Antonio Segni (1959–1960) • Fernando Tambroni (1960) • Amintore Fanfani (1962–1963) • Giovanni Leone (1963) • Aldo Moro (1963–1968) • Giovanni Leone (1968) • Mariano Rumor (1968–1970) • Emilio Colombo (1970–1972) • Giulio Andreotti (1972–1973) • Mariano Rumor (1973–1974) • Aldo Moro (1974–1976) • Giulio Andreotti (1976–1979) • Francesco Cossiga (1979–1980) • Arnaldo Forlani (1980–1981) • Giovanni Spadolini (1981–1982) • Amintore Fanfani (1982–1983) • Bettino Craxi (1983–1987) • Amintore Fanfani (1987) • Giovanni Goria (1987–1988) • Ciriaco de Mita (1988–1989) • Giulio Andreotti (1989–1992) • Giuliano Amato (1992–1993) • Carlo Azeglio Ciampi (1993–1994) • Silvio Berlusconi (1994–1995) • Lamberto Dini (1995–1996) • Romano Prodi (1996–1998) • Massimo D'Alema (1998–2000) • Giuliano Amato (2000–2001) • Silvio Berlusconi (2001–2006) • Romano Prodi (2006–2008) • Silvio Berlusconi (2008–2011) • Mario Monti (2011–2013) • Enrico Letta (2013–2014) • Matteo Renzi (2014–2016) • Paolo Gentiloni (2016–2018) • Giuseppe Conte (2018–2021) • Mario Draghi (2021–2022) • Giorgia Meloniová (od 2022)