Howard Phillips Lovecraft

Životopis:
Howard Phillips Lovecraft (20. srpna 1890 – 15. března 1937) byl americký básník a autor fantasy, science fiction a především hororů. Nejslavnější se stala jeho volně propojená série hororových povídek o mýtu Cthulhu, popisující pantheon podivných, temných bohů, kteří žili na Zemi, před lidmi. Stejně slavný je jeho motiv Necronomiconu, pradávné knihy temných zaklínadel, kterou mnohokrát popisuje ve svých dílech. Ačkoli za svého života nebyl příliš čten, stal se jedním z nejvlivnějších hororových autorů 20. století; jeho odkaz můžeme nalézt v dílech Stephena Kinga, H. R. Gigera a mnoha dalších umělců. Po druhé světové válce se stal vyhledávaným autorem, protože právě ona splnila mnoho z jeho nepojmenovatelných hrůz.

Narodil se v Providence v rodině obchodního cestujícího s klenoty. V roce 1893 jeho otec zešílel a byl až do své smrti v roce 1898 hospitalizován. Jeho matka zemřela v roce 1921, tato ztráta se Lovecrafta velmi zasáhla. Po smrti svých rodičů žil u příbuzných. Již ve dvou letech recitoval poezii, v šesti letech psal básně sám. Hodně četl a svému dědečkovi vyprávěl vlastní hororové příběhy. Byl předčasně dospělý a v průběhu dětství často nemocný. V dětství se velmi zajímal o astronomii; přestože se vzdělával sám, byl v oblasti astronomie natolik vzdělaný, že publikoval články do Providence Journal.[zdroj?]

Jak je patrné z jeho děl, do sféry jeho zájmů patřila široká oblast vědy a kultury. Byl obeznámen s dílem mnoha fyziků, velmi se zajímal o dílo Alberta Einsteina.

Od roku 1913 psal povídky, ale byly časopisy odmítány, kvůli přílišné děsivosti a reálnosti zpracování.[zdroj?] Poprvé publikoval až v roce 1923 v časopise Weird Tales. V roce 1924 si vzal spisovatelku Soniu Greene (1883 – 1972), původem ukrajinskou Židovku. Se Soniou Greene žil Lovecraft nějaký čas v New Yorku. Po několika letech nepříliš úspěšného manželství se poměrně přátelsky dohodli, že se rozvedou, nicméně nikdy se ve skutečnosti nerozvedli. Z důvodu inspirace podnikl cestu po východním pobřeží USA a roku 1926 navštívil Evropu. Když se v roce 1933 Lovecraft přestěhoval zpět do Providence, nastalo období, v němž nejvíce psal. V roce 1936 jej zasáhla smrt jeho dobrého přítele R. E. Howardaa a také jeho vlastní smrtelné onemocnění, když u něj byla diagnostikována rakovina střeva.

Zdroj: wikipedia.org (Založil/a: trollkona)

Zobrazit více  

Statistiky

345x   sledován

Co napsal/a Howard Phillips Lovecraft? (47)

100%

O smrti a jiných hrůzách

100%

Hrůza v Dunwichi a jiné příběhy

100%

Carcosa

94%

Spisy 3: Volání Cthulhu 2

93%

Spisy 4: Stín z času

93%

Zvuky ve tmě

91%

Stín nad Innsmouthem a jiné horory

90%

Spisy 3: Volání Cthulhu 1

Zobrazit všechny knihy Zobrazit všechny knihy 

jehlaspichlas 15. 3. 2014

Povídky H. P. Lovecrafta mi připomínají (zejména v povídce V horách šílenství) nenásilně napsaný cestopis, který graduje tajemnem. Mezi mé jeho nejoblíbenější povídky se mi líbila zde zmiňovaná Hudba Ericha Zanna, Slavnost, Měsíční močál, a jiné.

HPL 6. 2. 2014

Tento pán mě naučil číst. A přesto že už to dnes není můj nejoblíbenější autor číslo jedna, navždy zůstane mojí "první láskou".
Cthulhu forever!

Tomáš095 17. 1. 2017

Jedná se o jednoho z nejtalentovanějších autorů na kterého jsem na poli klasicistního hororu kdy narazil. Jeho vynikající studie "Nadpřirozená hrůza v literatuře", jejíž hrdým držitelem jsem i já, změnila příběh moderního hororu od něj samotného až ke Kingovi, Barkerovi a dalším. Jeho naprosto dokonale propracovaná mytologie je naprosto úchvatná a "Snové světy" které stvořil se dají srovnat s Tolkienem. Pro mne, naprostá jednička na poli temné fantasy a klasicistního hororu.

Díky tomuto pánovi jsem začal číst a věřím, že neomrzí spousty dalších, kteří se ponoří do hlubin jeho tmavých, děsivých oceánů slov...

annihilation 22. 11. 2012

Už když se podíváte na Lovecraftovu fotografii, musím vám být naprosto jasné, že jeho příběhy budou oplývat duševně chorými postavami a nebudou končit šťastně. Po přečtení jeho životopisu jsem si myslela, že si na něj vytvořím nějakou averzi, ale i přes ty všechny věci se kterými nesouhlasím je to pořád jeden z mých nejoblíbenějších autorů vůbec. Líbí se mi jeho přístup ke psaní - vezme nějakého chudáka, kterého nechá objevit něco tajemného a špatného, cítíte, že to s hlavním hrdinou dopadne špatně a že to ví i on sám a i přesto se vrhá dál do příběhu, který je načrtnut tak, aby povzbuzoval vaši fantazii a obrazotvornost, protože každé zlo a každý hnus je pouze ve vaší hlavě, autor vás k němu pomalu vede, ale nikdy ho nevysloví. Po zaujetí příběhem už si začnete domýšlet konec, to ano, a věřím, že se mu často velmi přiblížíte, avšak nikdy se nedá uhodnout celá ta gradace, ten finální strach. A právě to na něm velmi oceňuji - pohrál si s krutou myšlenkou ze strachu z neznáma jak jen se dalo a nedivím se, že je jeho Necronomiconem dodnes fascinována spousta lidí.
Kdybych si měla vybrat z nejlepších, asi bych označila povídky: Divák, Stín nad Innsmouthem a Hudba Ericha Zanna.

Zobrazit všechny komentáře Zobrazit všechny komentáře