lehkomyslný příd. nerozvážný, lehkovážný, bezstarostný: l-á povaha, důvěra; l. tón; → přísl. lehkomyslně: l. ujišťovat; → podst. lehkomyslnost, -i ž.: dětská l.; lehkomyslník, -a m. (6. mn. -cích) (lehkomyslnice, -e ž.) lehkomyslný člověk