Stipa-Caproni
Stipa-Caproni | |
---|---|
Stipa-Caproni na zemi | |
Určení | experimentální letoun |
Výrobce | Caproni |
Šéfkonstruktér | Luigi Stipa |
První let | 7. října 1932 |
Vyřazeno | 1933 |
Charakter | experimentální letoun |
Uživatel | Regia Aeronautica |
Vyrobeno kusů | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stipa-Caproni (někdy označován též jako Caproni Stipa) byl italský experimentální dvoumístný jednomotorový středoplošník, který navrhl v roce 1932 konstruktér Luigi Stipa. Jednalo se prakticky o první funkční letadlo na principu reaktivního pohonu. Letadlu se pro jeho vzhled přezdívalo v tisku "Létající sud" (Flying Barrel)[1] nebo "Létající tunel" (Flying Tunnel)[2].
Předchůdci
[editovat | editovat zdroj]Letadlo na tomto principu navrhl v roce 1893 český průkopník letectví Gustav Victor Finger. Nepodařilo se mu ale nikdy získat dostatek prostředků k praktickým pokusům.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stipa navrhl na základě Bernouliho principu nový druh pohonu letadla. Nejprve se konstrukcí zabýval teoreticky. Posléze italské ministerstvo letectví rozhodlo o stavbě prototypu. Stavbou byla pověřena firma Caproni. Motor de Havilland Gipsy III s vrtulí byl umístěn ve válcovém tunelu. První zkušební let byl proveden 7. října 1932. Poté prototyp převzalo italské královské letectvo a provedlo s ním řadu testovacích letů. Během nich se potvrdil Stipův předpoklad, že umístění motoru do tunelu zvýší jeho účinnost. Oceňována byla stabilita letu a mimořádně nízká přistávací rychlost (68 km/h). Letadlo ale nebylo příliš obratné. Letectvo se tedy rozhodlo v dalším vývoji tohoto letounu nepokračovat.
Následníci
[editovat | editovat zdroj]Konstrukce letadla, ale měla přímý vliv na vývoj druhého proudového letounu na světě Caproni-Campini N.1.
V roce 1998 byla v Austrálii postavena replika letadla ve zmenšeném měřítku (3/5 původní velikosti). V říjnu 2001 byly provedeny dva lety o délce přibližně 600 m a výšce letu asi 6 m. Další lety s touto replikou už nebyly uskutečněny.[4]
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 1–2
- Délka: 6,04 m
- Rozpětí: 14,30 m
- Výška: 3,24 m
- Nosná plocha: 19 m²
- Hmotnost (prázdný): 595 kg
- Hmotnost (vzletová): 800 kg
Pohonná jednotka
[editovat | editovat zdroj]- 1× de Havilland Gipsy III,
- Výkon motoru: 120 ks (90 kW),
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Maximální rychlost: 131 km/h
- Přistávací rychlost: 68 km/h
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Stavba trupu letadla Stipa-Caproni
-
Stavba trupu letadla Stipa-Caproni
-
Letoun Stipa-Caproni
-
Letoun Stipa-Caproni zepředu
-
Pohled na letoun zezadu
-
Letoun Stipa-Caproni za letu
-
Luigi Stipa a pilot Antonini před letadlem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stipa-Caproni na anglické Wikipedii.
- ↑ The Flying Barrel [online]. Thomas Van Hare, 2012-10-07 [cit. 2016-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New Italian Airplane for High Speed is a Flying Tunnel. Modern Mechanix. Leden 1933. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-03. (anglicky) Archivováno 3. 10. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ KARMAZÍN, Vladimír. Náš prvý letecký inženýr. In: STRÁNSKÝ, Josef B. Z vývoje české technické tvorby. Praha: Spolek českých inženýrů, 1940. S. 28–33.
- ↑ Legends in Our Own Lunch Times: The Stipa Caproni
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- New Italian Airplane for High Speed is a Flying Tunnel. Modern Mechanix. Leden 1933. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-03. (anglicky) Archivováno 3. 10. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stipa-Caproni na Wikimedia Commons
- Archivní filmové záběry z letu